Roční obrat na trhu ve výši 150 miliard dolarů a neustále rostoucí poptávka po celém světě. Není divu, že oblast luxusního zboží přitahuje stále větší pozornost. Zalíbení v ní nacházejí dokonce i fondy soukromého kapitálu (private equity funds), které se jí dosud vyhýbaly. Tyto společnosti, které zpravidla skupují jiné firmy s cílem po čase je opět prodat s vyšším ziskem, totiž tuto branži dlouho považovaly za nestálou a riskantní.
Seznam akvizic je dlouhý
Nyní jsou ale argumenty pro investici přesvědčivé. Zatímco světová ekonomika ve svém výkonu kolísá a v posledních patnácti letech ročně rostla průměrně o 2,5 procenta, roste obrat odvětví luxusního zboží podle společnosti Telsey Advisory Group v posledních letech ročně o zhruba osm procent. V Číně, Indii a Rusku by to dokonce do budoucna mohlo být i několik desítek procent ročně.
"Vzhledem k současnému úspěchu módy a prodeji módního zboží se chce stále více lidí do tohoto odvětví zapojit," řekl deníku Wall Street Journal John D. Howard, šéf společnosti Bear Stearns Merchant Banking Group. Ta vlastní již 50 procent výrobce populární značky džínsů Seven for All Mankind a 40 procent obuvnické firmy Stuart Weitzman Holdings.
Seznam módních koncernů, které se zcela či zčásti ocitly v rukou soukromých investorů, je stále delší. V březnu například tradiční americkou firmu Halston převzala společnost Hilco Consumer Capital společně s filmovým producentem Harvey Weinsteinem, v únoru za odhadovaných 350 milionů dolarů výrobce luxusních bot Jimmy Choo koupila firma TowerBrook Capital Partners. Známá americká firma Tommy Hilfiger naopak patří soukromému investorovi Apax Partners, francouzský módní dům Loris Azzaro je u Reig Capital Group, německou Jil Sander získala londýnská investiční skupina Change Capital Partners a novým majitelem italského Cerruti 1881 je fond Matlin Patterson.
Ne vždy je ale soužití investorů a módních návrhářů jednoduché. "Interakce mezi kreativitou a managementem je velice složitá," řekl časopisu Wirtschaftswoche Michael Zaoui z investiční banky Morgan Stanley. Problémy pramení také z typického rysu firem soukromého kapitálu, že jejich investice není zaměřena dlouhodobě. Po pěti či méně letech zpravidla své aktivity opět prodávají. Snaha dosáhnout co nejvyššího zisku tak naopak může vyústit v neúspěch.
Kolizi zájmů lze v poslední době sledovat například u německé společnosti Escada, kde proti sobě stojí šéf firmy Frank Rheinboldt a investor Rustam Aksenenko. Ten prostřednictvím své společnosti Finartis vlastní téměř 25 procent akcií firmy a je největším akcionářem. Rheinboldtovi a dalším členům představenstva přitom veřejně vyčítá, že ve své práci selhali.
"Finartis není s výsledky za rok 2005/2006 spokojena," tvrdí. Provozní marži ve výši 10,7 procenta považuje Aksenenko ve srovnání například s výsledkem italského konkurenta Max Mara (16,4 procenta) za příliš nízkou. "Většina konkurentů za sebou nemá tak turbulentní minulost jako Escada," brání se Rheinboldt, který ve firmě pracuje již 16 let.
Pochopitelný je z finančního pohledu ale také postoj Aksanenka, jehož otec byl za éry prezidenta Borise Jelcina ministrem dopravy. Peníze firmy Finartis, která mimo jiné proslula také prodejem hotelu Mandarin Oriental v Praze, pocházejí z téměř 100 procent z rodinné kasy.
Nové peníze mohou pomoci
Zájem na vstupu investorů přitom mají i samotné módní koncerny. Finanční prostředky, které získají prodejem určitých podílů soukromému investorovi či vstupem na burzu, jim mohou pomoci například v expanzi do zahraničí či v rozšíření sortimentu. "Pan Mendel chce otevřít nové obchody a rozšířit nabídku i o jiné zboží. To vše stojí hodně peněz," vysvětluje Gilbert W. Harrison, šéf společnosti Financo, která pomáhá výrobci kožešin J.Mendel najít vhodného partnera mezi firmami soukromého kapitálu.
Prostředky od investorů, získané na burze, by měly pomoci také italské značce Prada, která emisi svých akcií plánuje možná již v příštím roce. Nové peníze mají pomoci zbavit firmu dluhů a financovat expanzi na nové trhy, především asijské. Zájem investorů by mohl vzbudit i další italský módní dům, firma Versace. "Jakmile bude firma opět v pořádku, může rodina tento krok začít zvažovat," řekl minulý týden šéf koncernu Giancarlo Di Risio. Podle manažera, který firmu vyvedl ze ztráty, by ke vstupu na burzu mohlo dojít již v roce 2008. Kolik procent akcií bude prodáno, ale záleží především na Allegře Beck Versace. Dcera návrhářky Donately Versace a neteř zavražděného zakladatele firmy a ikony Gianniho Versace vlastní 50 procent společnosti.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



