Fakt, že se diskriminace děje, nelze popřít. Za příklad mohou sloužit i diskuze k článkům zveřejněným na toto téma. "Argumenty, že zaměstnavatel je chudák, když přijme mladou ženu, ona po čase porodí dítě a on na to bude doplácet, jsou zcela běžné. Když ale vezmeme tuto argumentaci vážně, ženy by se vůbec neměly ucházet o práci, protože jsou prostě nevýhodnou investicí do budoucnosti. Jak chce mladá žena dokázat, že nechce děti, ale kariéru? Má se chodit ucházet o práci se sterilizačním potvrzením? To překračuje všechny meze...," komentuje Marie Lienau, ředitelka proFemu.
"Mojí ženy se na děti ptali, když se ucházela o práci ve státní správě - na městském úřadě, a není to tak dávno. Samozřejmě je to protizákonné...," uvádí příklad právník proFemu David Šmíd.
Antidiskriminační zákon, který měla ČR přijmout už při svém vstupu do EU a nyní jí kvůli neexistující normě hrozí sankce, však podle něj nic neřeší. "Pokud antidiskriminační zákon projde sněmovnou v této navrhované verzi, tak ho tedy budeme mít, ale to je asi tak všechno...," říká. Nedostatky vidí v neexistenci pozitivních opatření, což podle něj ve finále zakonzervuje daný stav. "Zákon nenutí nikoho k prosazování žen, etnických menšin, zdravotně postižených atd. do nějakých funkcí. A grandiózní věc je veřejný ochránce práv, který by měl mít v kompetenci i ochranu, tedy rovné příležitosti, čímž se podle mě jeho pravomoc jen zbytečně rozštěpí," vysvětluje.
"Říkat, že zákon nic nezmění, znamená nemít přehled o tom, v jakém stavu právo je. Standardy Evropské unie jsou nesmírně přísné a precizní a věřím tomu, že zákon těchto standardů dosáhne a bude tak průlomový. Obsahově se díky němu vymezí pojem diskriminace a právní prostředky ochrany před diskriminací. Jde o to udělat ten první krok, a pokud se to povede, můžeme proces prohlubovat. Důležité je, že zákon má reálnou šanci projít a musíme také plnit programové prohlášení," oponuje ministryně Džamila Stehlíková (SZ).
"Vlastně to přesně vystihuje přísloví: Vlk se nažral, koza zůstala celá. Česká republika musí zákon odsouhlasit, protože jinak bude platit velké pokuty, ale když bude odsouhlasen, nic nezmění," míní Lienau.
"Plně s tímto názorem souhlasím. Je to osekané a neúplné - v podstatě tak, aby znění vyhovovalo ODS a aby zákon prošel Senátem. Je ale pravda, že v globálu nic nevyřeší," potvrdila poslankyně Anna Čurdová (ČSSD).
"Právo je minimum morálky a v tomto případě by mělo právo morálku předběhnout, aby si společnost uvědomila, jak se chovat ke skupinám, které mohou být částečně diskriminovány, a vycházet jim vstříc. V praxi to tedy znamená tvořit místa s možností polovičního pracovního úvazku a vytvářet podmínky pro zaměstnání žen, které mají děti, nebo ještě lépe vytvářet podmínky, aby se ženy nebály mít děti," navrhuje Šmíd.
