Pro čtenáře komiksů je změna patrná na první pohled. Stačí západně od Šumavy navštívit nějaký nádražní kiosek s tiskem a podívat se do příslušné sekce. Tam, kde ještě před nedávnem kralovali Superman, Batman a jiní hrdinové americké provenience, se nyní lesknou pestré obálky tlustých sešitů, které mají jedno společné - čteme na nich nápis manga. Jinak řečeno - japonské komiksy vytlačily americké.

komix Co jsou manga?

Slovem manga v Japonsku označují komiks.

Po desetiletích, kdy se komiksová tvorba z Japonska považovala v Evropě spíše za zajímavou kuriozitu, se najednou stává pro řadu velkých vydavatelství důležitým ekonomickým faktorem.

Komiks (pro japonský se používá označení manga) hraje v Japonsku zcela jinou úlohu než v Evropě nebo USA, kde představuje část subkultury. V Japonsku třetinu všech vytištěných publikací tvoří právě manga, a i když jejich konjunktura z poloviny devadesátých let v poslední době poněkud zmírnila, jsou autoři stále uctívání stejně jako hvězdy populární hudby nebo filmu a popularita jejich děl je obrovská. Ještě přesněji řečeno, v Japonsku představují manga hlavního dodavatele "obrazů", zatímco v Evropě a USA hraje roli dominantního vizuálního média televize.

Úspěch japonských komiksů spočívá i v jejich širokém zaměření na všechny věkové skupiny. Zatímco evropská tvorba v podstatě nejčastěji oslovuje teenagery a produkce určená dospělým čtenářům je podstatně skromnější, v Japonsku toto pravidlo neplatí. Manga jsou totiž pro všechny. Existují velmi pečlivě zpracované historické komiksy, manga vysvětlující ekonomické teorie, manga pro děti, pro dospívající (jedním z nejúspěšnějších japonských komiksů je Sailor Moon, zaměřený na dospívající dívky, který si získal v této cílové skupině velkou oblibu i v evropských zemích), pro dospělé, pro seniory, pro obyvatele venkova a obrovská je také produkce erotických a pornografických komiksů. Ta mimochodem také pronikla úspěšně do celého světa - fanoušci je znají pod názvem hentai nebo anime.

Stejně jako manga profitují ze zájmu i jejich tvůrci - 300 nejlepších japonských autorů má příjmy 100 - 300 tisíc eur ročně.

Tlusté knihy komiksů

Hlavní rozdíl mezi západním a japonským komiksem spočívá ve způsobu ztvárnění děje. Západní přístup v podstatě využívá jednotlivých obrázků tak, že do nich dokáže vtěsnat hned několik elementů děje. U japonských komiksů je použití více než jedné textové bubliny v obrázku výjimečné, texty jsou všeobecně mnohem kratší, počet obrázků bez nich nepoměrně vyšší a kratší jsou i akce, jež obrázek popisuje. Tak se například souboj dvou samurajů může táhnout dvacet a více stránek. Přesto neztrácí na dynamice, jde jen o odlišný způsob prezentace. Japonské komiksy jsou proto mnohem delší - knihy o rozsahu 300 stran nejsou žádnou výjimkou.

Zajímavé je, že tomu odpovídá i schopnost japonských čtenářů příběhy rychle vnímat - podle výzkumů provedených v devadesátých letech jsou schopni přečíst až 15 stránek komiksu za minutu.

Pro západní čtenáře jsou manga přitažlivá především svými náměty. V mnoha ohledech jsou zcela nové, hýří nevídanými nápady a nejednoznačnými postavami, mají v sobě zvláštní poetiku a současně dynamiku, které se například současné americké příběhy o superhrdinech jen těžko přibližují. V České republice se manga objevují jen sporadicky. Výjimku tvoří nedávné vydání jednoho z úspěšných příběhů s názvem Gon (komiks beze slov).

I v tradičně čtenářsky a z tvůrčího hlediska nejrozvinutější evropské komiksové zemi, Francii, došlo ke střídání na špičce nejprodávanějších titulů. Asterix, Tintin i Lucky Luke sice stále patří mezi velmi oblíbené, ale z ekonomického hlediska vydělávají vydavatelé především na japonských komiksech. A v Německu už jsou na vrcholu žebříčku nejprodávanějších komiksů tituly jako Sailor Moon nebo Clamp. Nejúspěšnějším komiksem se stala série Dragon ball. Její vydavatel - Carlsen Verlag - prodal do konce loňského roku pět miliónů výtisků. Podle odhadu týdeníku Der Spiegel představují manga v současnosti 80 procent obratu komiksových vydavatelství.

Japonci pomáhají Evropě

Přesto to neznamená, že by evropská a americká komiksová díla trpěla čtenářským nezájmem. Jen se přesunuly čtenářské skupiny - komerci dnes dominují manga, vedle nich ale vzniká velké množství evropských či amerických úspěšných komiksů.

Nástup japonských komiksů tak paradoxně pomohl celé branži i jiným způsobem než jen ekonomicky. Právě proto, že oslovují různé cílové skupiny, dochází k většímu uznání komiksu jako součásti kultury. Harald Havas, rakouský expert na komiksy, řekl v rozhovoru pro deník Berliner Zeitung, že "umění a avantgarda rozhodně nejsou v komiksu mrtvé". A to je zřejmě to nejlepší, co japonský komiks Evropě přinesl.

Milan Kruml

autor pracuje v tv Nova

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam