I v Česku je milionářů jako máku

Fondbyznys se znatelně pootočil od klasických produktů ke strukturovaným

Ohlédnutí za loňským rokem není nakonec tak chmurné, jak se ještě nedávno zdálo. Majetek fondů se totiž zvýšil o víc než 40 miliard korun hlavně díky poslednímu kvartálu, který sám zvládl 16 miliard, tedy přesně 40 % celoročního nárůstu. Celkem tak u nás ve fondech máme již 271 miliard korun.

Při pohledu na jednotlivá čtvrtletí vidíme postupný součet: +16 -1 + 9 +16. Známe i trendy - v prvním kvartále vítězily dynamické (akciové a smíšené) fondy, v posledním dominovaly fondy zajištěné.

STÁLE PĚKNÉ TEMPO

Zkusme se na fondbyznys podívat i trochu z nadhledu: v tempu nárůstu o 17,4 % jde o nejrychlejší růst jednoho typu finančního produktu hned po penzijních fondech (tam sice dosáhl tempa přes 20 %, ale jen na poloviční úrovni 136 miliard korun).

Krásný růst fondbyznysu roku 2005 o rekordních 58 miliard korun se tedy zopakovat nepodařilo, ale dobře vidíme, jak neblaze na retail zapůsobila květno-červnová korekce. Byla globální, ale klienti nerozlišují systematické riziko, navíc se přece jen projevila víc na emerging trzích. Naši klienti jsou velmi citliví na mediální obraz, zejména ten v tmavých barvách - nu a dluhopisům doba nepřeje dlouhodobě.

CELKOVÝ SMĚR

Podíly jednotlivých segmentů se pomalu mění, kdy nejzřetelnější je nárůst zajištěných fondů na úkor fix income fondů. Jak je nyní majetek rozdělen do jednotlivých kategorií, vidíme v prvním grafu:

Celá druhá polovina roku tedy jako by přehodila výhybku obliby, přesto pohled na strukturu celku loňského fondbyznysu není tak jednoznačný:

Nejvyšší nárůst zaznamenala sice aktiva zajištěných fondů (+18,9 mld. Kč), ale hned následovaly akciové fondy (+12,8 mld. Kč) a smíšené fondy (+6,2 mld. Kč). Naopak odliv aktiv se projevil u fondů peněžního trhu (-2,4 mld. Kč) a dluhopisových fondů (-2,3 mld. Kč).

Nejrychlejším tempem sice rostly fondů fondů, ale z nízkého základu a navíc jde většinou o smíšené fondy, takže jejich nárůst +6,9 mld. Kč můžeme bez velké chyby přičíst k nárůstu smíšených fondů, které tak narostly také o cca 12 miliard korun.

Loňské výsledky vidíme jak v tabulce, tak v druhém grafu.

Statistika za minulý rok přesto ukázala, že akciové fondy nejsou zdaleka "mimo hru", i když se klienti od nich zřejmě stále víc odklánějí směrem k méně rizikovým zajištěným fondům, které kryjí riziko ztráty za cenu omezení výnosu "shora". Vytrácí se zejména popularita akciových fondů zaměřených na náš region, přestože vývoj ziskovosti blue-chips tuzemských i našich sousedů ukazuje na ještě značný potenciál.

JE TU DOST KLIENTŮ, ALE PRO KOHO?

Zkusme se podívat na náš trh ještě z většího nadhledu: máme zde asi 20 tisíc lidí, kteří přes brokery obchodují na kapitálových trzích přímo. Trvale nezodpovězená otázka je, kolik lidí využívá podílové fondy. Možná není tak daleko od reality krásné číslo milion, ale toto číslo nelze očistit o duplicity a navíc je mezi nimi stále vysoký počet "mrtvol", tedy těch, kdo již nežijí reálně, anebo se nad jejich pozůstatky z kupónové privatizace zavřela voda jiným způsobem.

Jestliže tedy na naši průměrnou domácnost připadá 70 000 korun ve fondech, zřejmě půjde ve skutečnosti nejvýš o pouhou čtvrtinu z našich čtyř milionů domácností, a ty pak ve fondech mají každá asi 280 000 korun.

Opět jde jen o jakýsi oslí můstek, měli bychom jistě použít Gaussovu křivku, tedy normální rozložení. Jde mi ale hlavně o to, ukázat, že potenciální klientela poradců je dost rozsáhlá, jde o to, je "ulovit". Navíc většina z nich má už nějakou tu životní pojistku uzavřenou, takže každý asi tuší perspektivní směr.

MILIONÁŘŮ JAK MÁKU

Jen zopakuji, že ve finančních aktivech má naše průměrná domácnost 480 000 korun. Tak opět prostým členěním, že průměr platí na střední polovinu a další čtvrtina nemá nic, pak poslední čtvrtina jsou milionáři. Jen to lidé (o sobě) neradi říkají.

Je to asi tak, že statisticky průměrný měsíční příjem na člena domácnosti se ve třetím čtvrtletí meziročně reálně zvýšil o 4,1 % na 9545 korun, ale podle CVVM se téměř třetina Čechů se domnívá, že si jejich domácnost může za své příjmy pořídit méně než před rokem. Zároveň nadpolovičních 56 % lidí soudí, že reálný příjem domácnosti je jen zhruba stejný. A to byla ve třetím kvartále opravdu vyšší inflace (2,9 %), takže celoroční reálný růst příjmů bude jistě kolem 5 %.

Jen se ale každý raději tváří, že je chudák a tře bídu s nouzí.

Takže zopakujme si: průměrná domácnost loni uspořila (ve finančních aktivech) dalších 45 000 korun a její úspory se blíží 470 tisícům korun. Opět aplikujme nějaké od oka rozložení souboru a milion domácností tak jistě za rok uspořil přes 150 000 korun a jejich úspory již překračují milion korun.

STRUKTUROVANÉ JSOU TĚŽKÉ

Celé sunutí myšlenek se ubírá směrem, co tedy úspěšně nabízet tzv. affluent klientele, tedy těm bohatším. K tomu ještě jednu okolnost - asset management má dnes každá finanční skupina (banka) a snaží se získávat klientelu právě mezi fyzickými osobami. Těm zatím z celkem spravovaného majetku přes 630 miliard korun spravuje jen 4 %, tedy něco přes 25 miliard korun. To je velmi málo a právě na tomto hřišti se nepochybně bude v blízké budoucnosti velmi tvrdě soutěžit.

Proto by celá branže finančního poradenství měla velmi dbát o svou "pověst", ale zejména by měla začít nabízet komplexnější služby typu wealth build (vytváření majetku) včetně úplaty závislé na dlouhodobé úspěšnosti jeho vývoje.

Popularita zajištěných fondů, které kryjí riziko ztráty za cenu omezení výnosu "shora" naznačuje možné koncepty takových strategií, které nemusí být (sebe)vražedné a je dobře, že se branže maličko seznamuje i s jinými produkty, jako ETF nebo certifikáty, které jdou většinou také tímto směrem.

A že lze nalézt zajímavá podkladová aktiva, ukazuje třeba lednový zajištěný fond ČSOB Vodního bohatství, který během tří týdnů nalákal 880 milionů korun.

NIC NENÍ JISTÉ!

Starou pravdu, že není každý den posvícení, dokládá třeba i slovenský trh, který po několika rekordních letech loni dokonce klesl! Situace na Slovensku je však jiná - po penzijní reformě vznikly zvláštní fondy důchodového spoření, naopak výnos podílových fondů přesahující pětinásobek životního minima je zdaněn, nyní dokonce srážkovou daní u zdroje (správce).

Majetek ve správě OPF ke konci roku 2006 dosáhl téměř 120 miliard Sk, ale po letech rekordních nárůstů dokonce o víc než 4 miliardy korun klesl. Rok před tím zaznamenal více než 75% růst o 53 miliard (tedy o nominálně téměř stejnou sumu jako v ČR).

Důvodem byla především zhoršená výkonnost dluhopisových fondů i fondů peněžního trhu (ty se podílely na celku až 80 %), což dokonce při růstu úrokových sazeb částečně vrátilo atraktivitu termínovaných vkladů. Dalším důvodem byl i určitý zájem či snaha své výnosy realizovat. Příliv nových investic přitom nedokázal nahradit odliv těch starších.

JAK BUDE U NÁS

U nás však je vývoj dlouhodobě rovnoměrnější, proto zřejmě sice zesílí příklon ke strukturovaným typům fondů, zejména zajištěným. Jejich producenti budou také hledat různá zajímavá podkladová aktiva a používat různorodé konstrukce vazby na ně. Opět můžeme jako příklad jmenovat úspěšný ČSOB Středoevropské měny 1 (s participací 185 % se jen tak nesetkáme, možná naposled), anebo další novinku na našem trhu zajištěný fond ČSOB Spektrum 1, jehož konstrukce umožňuje zajímavým způsobem rozložit investici v rámci jednoho produktu.

Jeho výnos se totiž odvíjí od vývoje tří podkladových aktiv v koši fondu - posílení středoevropských měn vůči euru (34% váha v koši), růstu cen komodit (ropa, hliník, nikl, olovo, zinek a měď s vahou 33 %) a růstu cen akcií společností ze zemí BRIC (Brazílie, Rusko, Indie, Čína - 33 %).

Mezi našimi investory budou mít nepochybně úspěch i nově otevírané nemovitostní fondy - první z nich ČS Nemovitostní fond z dílny dceřiné společnosti České spořitelny, investiční společnosti REICO se nabízí právě od 1. března.

Další fondy podle novely zákona o kolektivním investování budou speciální fondy kvalifikovaných investorů, které jistě najdou své zájemce.

Když se tedy pokusíme extrapolovat vývoj posledních let, vidíme na třetím grafu teoretickou trajektorii dalšího růstu. A že růst máme ještě kam, dokazuje fakt, že naše domácnosti mají v investicích stále jen kolem 25 % (včetně penzijních fondů a přímých investic) svých úspor.

Tab. Majetek OPF a jeho změny v roce 2006

Graf 2

Graf 3