Zdroj příjmů, který stále neumíme plně využít

Téměř všude se patrně shodnou na nutnosti nechat si pro městský nebo magistrátní úřad vyškolit u CzechInvestu manažera místní průmyslové zóny, který bude představovat odbornou záruku práce s investory. Ale je tak snadné mávnout rukou nad návrhem, aby na radnici pracoval také manažer cestovního ruchu: Vždyť cestovnímu ruchu přece rozumíme všichni!

Ovšem už i jen při letmém pohledu na mnohé propagační materiály měst, svazků obcí nebo regionů je zřejmé, jak se navzájem podobají jako vejce vejci. Ať už nenápaditým grafickým ztvárněním, či přemírou popisných informací, které nejenže potenciálního návštěvníka nepřilákají, nýbrž naopak odradí. "Méně je v tomto případě více. A přidá-li se k propagaci vtipný a svěží nápad, tím lépe," podotýká docentka Seifertová. "Ale hlavně město musí dokázat nalézt - či ještě raději vytvořit něco, čím se originálně odliší od nabídky ostatních a návštěvníka zaujme."

K. J. ERBEN I RUMCAJS...

Na Vysoké škole cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství (VŠ CRHL) svým studentům například vštěpují, že i podle zahraničních zkušeností je z hlediska cestovního ruchu účinné, pokud se v nabídce pospojují místní přírodní, historické nebo kulturní atraktivity s různými výročími či osobnostmi, zapsanými v povědomí širší veřejnosti. Docentka Seifertová za vzor dává Lázně Bělohrad, kde s pomocí národních i evropských zdrojů dokázali vybudovat hojně navštěvované turistické stezky po stopách K. V. Raise či K. J. Erbena. Podobně proslul Jičín, když se jako "město pohádek" nechal inspirovat nejen příběhy loupežníka Rumcajse, Manky a Cipíska.

"Proškolený odborník dokáže taková témata vyhmátnout i tam, kde místní obyvatelé propadli beznaději, že turisty ničím zajímavým neosloví. Ovšem odborník také ví, že v nabídce nelze opakovat stále totéž a že zvolené téma se musí rok co rok neustále rozvíjet a obohacovat a mířit na vybrané cílové skupiny," konstatuje docentka Seifertová.

SPOLEČNÁ KOUPELNA NEOSLNÍ

Ruku v ruce s tím musí postupovat i budování místní infrastruktury cestovního ruchu. Ať už se město zaměří na domácí, či zahraniční klientelu, jen málokterý turista se dnes spokojí s hotely nejnižší kategorie se společnou koupelnou na patře. Naopak vyžaduje alespoň tříhvězdičkový hotel. To je problém i jinak výborného projektu vinařských stezek na jižní Moravě, který by podle docentky Sei-fertové určitě přilákal například movité japonské turisty. Kdyby jim ovšem také nabídl komfortní ubytování a další služby, které na svých cestách po Evropě vyžadují.

Ovšem řeč by kromě kvalitních ubytovacích a stravovacích služeb měla být rovněž o dobrém dopravním spojení, dostatku parkovacích míst - a ovšemže mj. také o pocitu bezpečí, který návštěvníkovi města nesmí chybět. Ale třeba i o tom, že nejen místní podnikatelé a úředníci, nýbrž i ostatní obyvatelé nesmí turistům dávat více či méně najevo, že jsou obtěžujícím elementem, který je v ulicích města trpěn jen proto, že do regionu přináší peníze.

CO "ZABIJE" SEBELEPŠÍ PROJEKT

Dobrý manažer cestovního ruchu ví, že než jsou potenciální návštěvníci osloveni, musí být před tím položen přinejmenším základ dobré infrastruktury cestovního ruchu. Opačný postup by "zabil" i sebelepší projekt. "Jsem přesvědčena, že jakmile město připraví zajímavý produkt a má k němu vytvořeny vhodné ubytovací, stravovací i dopravní podmínky, cestovní kanceláře rády takovou nabídku využijí, zařadí ji do svých katalogů a nabídnou klientům," tvrdí docentka Seifertová.

I z tohoto pohledu musí být manažer jakousi spojkou mezi radnicí a místními podnikateli v cestovním ruchu. To on nejlépe zná potřeby tohoto tolik specifického segmentu trhu a jako odborník je dokáže vedení města vysvětlit. Navíc kdo jiný než právě on by měl stát i u přípravy a zpracování projektů na podporu cestovního ruchu, které budou usilovat o podporu z národních i evropských zdrojů?

A ještě na jedno, v praxi měst nedoceňované riziko docentka Seifertová upozorňuje: Jakmile město svůj produkt nabídne turistům, musí jím jejich očekávání splnit. Opak by vedl ke ztrátě důvěry, kterou by město u cestovních kanceláří i potenciálních návštěvníků jen draze a dlouho získávalo zpět.

MANAŽEŘI, KTEŘÍ SE VYPLATÍ

Cestovní ruch je natolik perspektivním segmentem podnikání, že pouze v České republice se mu věnuje více než deset státních i soukromých vysokých škol. Je však také náročným oborem, který kromě ekonomických a marketingových znalostí vyžaduje zvládnutí i základů takových vědních disciplín, jako je sociologie nebo psychologie. "I proto by, podle mého názoru, starostové, primátoři či hejtmani měli mít k ruce proškolené specialisty - manažery cestovního ruchu," uzavřela rektorka Vysoké školy cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství.

IVAN RYŠAVÝ

VŠ CRHL klade důraz na využití nabytých znalostí v praxi

Vysoká škola cestovního ruchu, hotelnictví a lázeňství (VŠ CRHL), s. r. o., sídlí v Praze a je soukromou vysokou školou neuniverzitního typu s akreditovaným bakalářským programem. Jejím vlastníkem je Asociace hotelů a restaurací ČR. VŠ CRHL uplatňuje evropský transferový kreditní systém ECTS, který absolventům umožňuje pokračovat v magisterském studiu i na zahraničních vysokých školách a univerzitách. Předností školy je důraz na uplatnění absolventů v praxi (na škole kromě docentů a profesorů z VŠE, ČVUT, Univerzity Karlovy aj. vyučují i ředitelé hotelů, lázní, majitelé či výkonní ředitelé cestovních kanceláří apod.), kvalitní výuka tří cizích jazyků a také studium v malých skupinách do 20 posluchačů, umožňující individuální přístup ke každému z nich. Kromě prezenční (denní) formy studia škola umožňuje rovněž kombinovanou formu (dříve dálkové studium), vhodnou například pro zaměstnance radnic, magistrátů či krajských úřadů.

ZDROJ: VŠ CRHL