O kariéře vědkyně přemýšlela šestatřicetiletá Kateřina Kaňková už během studia medicíny. "Nakonec jsem si vybrala, že se nestanu lékařkou, ale budu se zabývat výzkumem," říká genetička, která v současné době působí v Ústavu patologické fyziologie na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně a patří mezi mladými vědkyněmi v Česku mezi nejlepší.


Dokazuje to, i skutečnost, že získala prestižní Stipendium L'Oréal ČR pro ženy ve vědě v rámci mezinárodního projektu For Women in Science podporovaného UNESCO. Akce se zúčastnilo na 38 kandidátek. Odborná porota pak vybrala tři laureátky. Šestatřicetiletá vědkyně zvítězila s vědeckou práci o vlivech genetických faktorů na úspěšnost léčby diabetiků. "Ukazuje se, že v těchto případech zřejmě výraznou roli hraje právě genetická dispozice," vysvětluje svůj výzkum Kaňková.

Ilnerova_Helena.jpgVědkyně potřebují zvednout sebevědomí, říká expředsedkyně Akademie věd Helena Ilnerová.

Sebedůvěra pro vědkyně

Mladá žena, která už za svůj profesní život působila i v zahraničí, a to především ve Velké Británii na Oddělení buněčné a molekulární biologie Univerzity of Dundee, si odnesla i finanční odměnu, 180 tisíc korun.

Mezinárodní projekt For Women in Science už od roku 1998 uděluje stipendia pro špičkové badatelky z celého světa. Letos se jí poprvé mohly zúčastnit i české vědkyně. "Cílem stipendia je finančně pomoci vědeckým pracovnicím realizovat nadějný vědecký výzkum. Mladé ženy ve vědě potřebují posílit sebedůvěru," vysvětluje předsedkyně odborné poroty Helena Illnerová.

Vědců je dvakrát tolik

V Česku jsou zatím na poli vědy ženy oproti svým mužským kolegům spíše v menšině. Dokládají to i statistiky: Mezi vysokoškolsky vzdělanými vědeckými pracovníky je pouze jedenatřicet procent žen. "Muži mají ve vědě u nás zastoupení tradičně vyšší, než je tomu například ve skandinávských zemí. Neznamená to ale, že by ženy byly nějakým způsobem diskriminovány. Mají stejné možnosti rozvoje i platové podmínky jako muži," myslí si předseda Akademie věd Václav Pačes. Nejvíce se ženy prosazují ve vědeckých oborech jako chemie, medicína, biotechnologie či společenskovědní disciplíny. Zde jich působí na čtyřicet procent.

Naopak nejmenší, jen patnáctiprocentní zastoupení mají v technických oborech, například v jaderné fyzice. "Do těchto oblastí se ženy příliš nehrnou," podotýká Pačes. Podle předsedkyně Illnerové ale i v těchto technických oborech se ženy začínají prosazovat.


Ženy v české vědě

Počet vědců a vědkyň v Česku
Mužů - 69 procent
Žen - 31 procent
Nejvíce žen je ve společenskovědních a chemických a medicínských oborech - 40 procent
Nejméně žen je v technických oborech - 15 procent

Stipendistky L'Oréal ČR pro ženy ve vědě 2007
Berenika Hausnerová, proděkanka Fakulty technologické na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně - za práci v oblasti PIM materiálů
Kateřina Kaňková z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně - za studium metabolických poruch, zejména výzkum patogeneze pozdních diabetických komplikací.
Tetyana Ostapchuk, která pracuje ve Fyzikálním ústavu Akademie věd ČR na tzv. smart materials, "chytrých materiálech".

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace