Nosila černě orámované oči jako Kleopatra, extravagantní hadříky, ale pod jejím občanským jménem Susan Janet Ballion jí nezná téměř nikdo. Zato, když se řekne Siouxsie Sioux, vybaví se okamžitě souvislost s legendárními Siouxie and the Banshees.
Siouxsie se narodila 27. 5. 1957 v Londýně jako nejmladší ze tří dětí sekretářce a laboratornímu technikovi. Když jí bylo čtrnáct let, otec zemřel na následky alkoholismu. Pijanství změnilo otce již před smrtí v naprosto neschopného člověka, tudíž na matce zůstala povinnost zajistit finančně rodinu. Tím pádem neměla čas na výchovu svých ratolestí, ani na údržbu domu a zahrady. Siouxsie tím sice získala volnost, ale cítila se osamělá.
K punkové hudbě se dostala v polovině sedmdesátých let nejprve jako fanynka a členka Bromley contingentu, čili partičky následovníků a fanoušků Sex pistols. Kromě toho se pohybovala po gay diskotékách, kde udivovala dokonalým punk vzhledem. Takže se brzy stala velmi populární a nepřehlédnutelnou osobností.
Ve druhé půli let sedmdesátých zformovala kapelu Siouxie and the Banshees. U jejího zrodu stáli známí z Bromley contingentu -basista Steven Severin, kytarista Marco Pironi a na kratičký čas hráč na bicí John Simon Ritchie, který později už jako Sid Vicious vtiskl nezaměnitelnou tvář Sex pistols. První vystoupení Siouxie and the Banshees se uskutečnilo v Clubu 100. A jako první písničku si zvolili cover verzi Beatlesovské vypalovačky Helter skelter.
Za dobu své existence kapela vydala jedenáct řadových alb a vystoupila i v Čechách. Siouxsie se ovšem přeměnila záhy v ikonu gothic rockové hudby, která se v podstatě vyvinula z punku. Repertoár skupiny se více a více nořil do temných vod gotiky, a Siouxsie jej doplňovala stylovým oblečením a vzhledem.
Fanoušci, kteří jí uctívají jako ikonu tohoto žánru dodnes, často připomínají, že ač neobdařena bujnými vnady, dokázala ze sebe vykřesat maximum sexappealu. Což je ostatně patrné v řadě známých videoklipů, z nichž lze připomenout - Batmanovský Face to face, nebo The passenger. V Kiss them for me se pak nastylizovala do podoby "hollywoodské glamour hvězdy".
Přestože Siouxsie měla zajímavou barvu hlasu, a pro "gothic" naprosto skvělou, měla vždy při živých vystoupeních problémy s intonací. To jí ale většinou obdivovatelé odpustili a odpouštějí.
I když třeba na živé nahrávce 16. října 2004 z pódia londýnské Royal Festival Hall před souborem Milennia Ensemble je opravdu znát, že její hlas doznal značných změn a bohužel k horšímu. Siouxsie si ale chtěla zazpívat s velkým orchestrem, a to se jí až na úsvitě kariéry podařilo. Tedy v době, kdy kapela Siouxie and the banshees patřila minulosti, a kdy v sobě stále ještě asi nesla hořkost z nepřijetí posledního alba Banshees The Rapture.
Siouxie and the Banshees jí ale kromě úspěchu přinesli i životní oporu v podobě bubeníka Budgieho (vlastním jménem Peter Edward Clarke), který v roce 1980 nastoupil do Banshees. Krátce po jeho příchodu s ním vytvořila i vlastní hudební projekt s názvem The Creatures, jenž na rozdíl od Banshees žije dodnes a občas se připomíná hudebními produkcemi. Poslední singl vydali ostatně před dvěma roky.
Siouxsie se za Budgieho provdala v roce 1991 a prakticky od svatby spolu bydlí na francouzském venkově. V letošním roce by měla Siouxsie vydat svou první sólovou desku.
Přesto: i kdyby už Siouxsie nenatočila žádné album, je nutno jí přiznat, že za sebou zanechala výrazný otisk nejen ve světě hudby, ale i módy. Mimo jiné inspirovala návrháře Johna Galliana, který loni na podzim představil kolekci alá Siouxsie.
