Analýza: Reforma penzí se musí připravit rychle

Platby na důchody v Česku dosáhnou v letošním roce 288 miliard korun, což je téměř třetina veškerých výdajů státu. Růst vyplácených penzí se každým rokem zvyšuje. Loni přibylo dvakrát tolik důchodců než v roce 2005, penzi pobírá přes 1,4 milionu lidí. Letos se rovněž zvýšily penze, v průměru o 500 na 8697 korun.

První krok k reformě

Oddělení soukromých peněz od prostředků majitelů penzijních fondů by mělo být prvním krokem k důchodové reformě. Ta by měla růst objemu peněz vyplácených ze státního rozpočtu zastavit.

Vláda ve svém programovém prohlášení říká, že naváže na dohody politických stran o nutné reformě a rozpracuje do legislativní podoby hlavní parametry reformy. Její termín je však nejasný.

K oddělení majetku - nutné podmínce pro změnu systému, totiž dojde nejdříve v průběhu příštího roku, možná až o rok později. "Byli bychom rádi, kdyby na přelomu letošního a příštího roku bylo již alespoň paragrafované znění této novely," řekl Jiří Král z ministerstva práce a sociálních věcí.

Podle odborníků se termín stihnout dá, problém však bude v tom, kdo ony paragrafy napíše. Změnu systému totiž dost nezvykle nepřipravuje ministerstvo financí, které by mělo novelu zákona o penzijním připojištění předkládat vládě. Pracují na ní penzijní fondy.

Někteří šéfové fondů dávají při neformálních rozhovorech najevo, že pokud by návrhy mělo připravit ministerstvo, novela by nabrala další zpoždění.

Důvodů, proč spěchat, je řada. Již vloni musel stát do dosud vyrovnaně či přebytkově hospodařícího systému přidat deset miliard korun nad plán. Jinak by důchodci byli v prosinci bez penzí.

Od začátku letošního roku zase na účtu sociálního pojištění chybí čtyři miliardy korun, které si poslanci při schvalování státního rozpočtu "vypůjčili" na dotace do svých regionů.

Názory na to, kdy se účet dostane do trvalého schodku, se různí. Zatímco opoziční ČSSD tvrdí, že systém bude ještě desítky let vyrovnaný, podle ODS i většiny ekonomů se do "trvalého schodku" dostane již v průběhu následujících několika let.

Jde také o širší nabídku

Novela zákona o penzijním připojištění, kterou nyní fondy se státem připravují, je prvním krokem k reformě. Státnímu rozpočtu sice nepomůže, ale díky ní by se systém mohl stát atraktivnější i bez dodatečných státních dotací či subvencí.

Penzijní fondy budou moci nabídnout více druhů fondů, mladší generace jistě ocení ty s vysokým podílem akcií na celkovém portfoliu.

Fondy rovněž chtějí, aby se zavedla takzvaná penze na dobu určitou. Ta by mimo jiné zajistila, že v případě úmrtí penzisty přejde zbytek jeho naspořených peněz do dědictví. V současném systému se tak často neděje a peníze využívají ti klienti fondů, kteří naopak úmrtnostní tabulky "přežili".

Výplaty doživotních penzí by měly nově přejít na životní pojišťovny, penzijní fondy by je nezajišťovaly.