Jak dlouhé bude čekání na prezidentku?

Na autorském čtení knihy rozhovorů s političkami "Čekání na ženský samet" autorky Miluš Kotišové se mimo jiné probíralo také téma ženy - prezidentky. Kotišová uvedla, že se snažila, aby v knize byly političky působící jak na celostátní, tak komunální úrovni. I ženy z neziskové sféry ovlivňující politiku. "A i takové, které třeba mohou aspirovat na funkci prezidentky," doplnila. S tím, že jim "chtěla dát jiný prostor, než dostávají v médiích". Neptala se jich proto na vztahy či na soukromí, ale podle svých slov šla "k jádru problému".

Jelikož mnohé političky, se kterými jsou v knize publikovány rozhovory, byly na zahraničních služebních cestách, autorského čtení z knihy se zúčastnily pouze dvě - romská aktivistka Gabriela Hrabaňová a předsedkyně občanského sdružení ANO pro Evropu Monika MacDonagh-Pajerová. Na dotaz, koho by oslovily ony, kdyby psaly podobnou knihu rozhovorů, Hrabaňová odpověděla, že například bývalou zástupkyni ombudsmana Annu Šabatovou nebo Danu Němcovou angažující se v pomoci uprchlíkům a uprchlicím. Mc Donath Pajerová řekla, že ona například socioložku Jiřinu Šiklovou.

Ředitelka Fóra 50 %Bennerová uvedla, že podle nedávného průzkumu veřejného mínění by až 80 % lidí uvítalo na Pražském hradě prezidentku. MacDonagh-Pajerová poznamenala, že jí osobně tolik nezáleží na tom, zda bude v prezidentské funkci žena nebo muž, hlavně ale aby to nebyl stávající prezident Václav Klaus. Dodala, že v prezidentských volbách příští rok nemá podle jejího názoru žena šanci a nebylo by podle ní tudíž moc vhodné navrhovat ji. Podle MacDonagh-Pajerové by tím mohlo dojít k degradaci myšlenky mít první českou prezidentku. Dodala, že některé oslovené ženy - například Šiklová či akademička Helena Illnerová podobné úvahy, že by mohly do takové funkce kandidovat, odmítly. Třeba ve Francii, kde vážná kandidátka je, tomu podle MacDonagh-Pajerové předcházela dlouholetá diskuse.

Přítomná Hana Havelková, která přednáší gender na Fakultě humanitních studií řekla, že si naopak myslí, že je nutné o české prezidentce vážně hovořit již nyní a také ji pro volbu příští rok navrhnout. Bennerová dodala, že první prezidentské sympozium, na kterém bude představeno asi pět možných kandidátek, uspořádají ženské aktivistky letos v říjnu. Kotišová se nechala slyšet, že jí již nyní napadá asi deset možných kandidátek. Prezidentkou by se podle ní mohly stát téměř všechny ženy, se kterými vedla rozhovory pro knihu.

Bennerová následně zmínila nutnost podpory žen v politice. Přítomné seznámila se stanoviskem japonských genderových aktivistek, které podporují pouze ženy, prosazující politiku rovných příležitostí. Hrabaňová s MacDonagh-Pajerovou s takovým přístupem vyslovily souhlas. Kotišová řekla, že by nebyla tak striktní. Podle jejího mínění se názory některých žen mohou vyvíjet. Pozoruje to prý například na zácvicích pro političky, kde vyučuje, jak se do politiky dostat a obstát v ní. Některé ženy tam podle jejích slov přicházejí jako skalní antifeministky a odcházejí jako feministky. Kotišová zabrousila i do vysoké politiky. Podle jejího názoru se například v názorech na rovné příležitosti stále a stále dopředu posouvá stávající předsedkyně poslaneckého klubu KDU-ČSL Michaela Šojdrová, u které to Kotišová původně prý nepředpokládala.

Autorka je interní redaktorkou gitY.
www.ta-gita.cz