Výzkum o životním pojištění přinesl mnohá překvapení

Nedávno dokončený výzkum veřejného mínění o životním pojištění, realizovaný pro Českou asociaci pojišťoven studenty Vysoké školy ekonomické v Praze, přinesl aktuální pohledy na postoje české veřejnosti k produktům životního pojištění. Zároveň dal odpovědi na hypotézy ohledně nasycenosti trhu s životním pojištěním, finanční situace občanů, jejich očekávání, preferencí a informovanosti o službách životního pojištění.

Výzkum se zaměřil na ověření pravdivosti hypotéz vysvětlujících zpomalení růstu přijatého pojistného, ke kterému dochází od roku 2005. Jednou z nich byla domněnka, že trh s produkty životního pojištění je už nasycený. V rámci hledání odpovědi na tuto hypotézu se výzkumníci snažili objasnit sociální strukturu klientů s uzavřeným životním pojištěním a jejich motivaci pro jeho uzavření. Zajímali se také o konkurenční produkty a postavení životního pojištění mezi nimi.

Lehkovážnost mládí...

Z výsledků vyplynulo, že trh prozatím nasycený není. Zejména v segmentech mladých lidí do třiceti let, obyvatel velkých měst nad 100 tisíc obyvatel a občanů s nižšími příjmy stále zůstává značné množství nepojištěných osob. U mladých a lidí s nižšími příjmy nelze očekávat žádný výrazný nárůst uzavřených smluv na životní pojištění. U lidí do třiceti let je na špici žebříčku jejich hodnot především obstarání bydlení. Zabezpečení na stáří a krytí rizik odsouvají do pozadí a před životním pojištěním preferují zajímavěji zhodnocované stavební spoření. Právě u mladých do třiceti let je stavební spoření bezkonkurenčně nejoblíbenějším finančním produktem (73 procent). Lidem s nižšími příjmy zase na platby pojistného nezůstávají volné finanční prostředky. Potvrzuje to i výzkum, kde právě nedostatek finančních prostředků dominuje u lidí s nižšími příjmy (do 5000 Kč 63 % a nižší třída 51 %) mezi důvody pro neuzavření životního pojištění (celkově 42 %).

Ukázalo se také, že mnoho nejen mladých lidí má sklon podceňovat rizika, životní pojištění vnímají spíše jako spoření a kladou důraz především na zhodnocování vložených finančních prostředků. Podle výzkumu připadá životní pojištění pětině lidí, kteří ho nemají, málo zhodnocené a sedmnáct procent si myslí, že nejsou vystaveni rizikům, která tento produkt kryje. Lidé projevují obavy především ze ztráty nebo zranění svých partnerů či rodinných příslušníků (59 %, respektive 43 %). Obavy o vlastní život si však příliš nepřipouštějí (27 %) a větší strach než z vlastní smrti mají například ze ztráty zaměstnání nebo vykradení bytu (oboje 31 %). Reálný potenciál nových klientů je tak především mezi obyvateli velkých měst, z nichž osm procent uvedlo ochotu uzavřít v tomto roce smlouvu na životní pojištění.

...a obezřetní živitelé

Nejvíce měly životní pojištění uzavřeno věkové skupiny respondentů ve věku od třiceti do 39 let a od čtyřiceti do 49 let. V obou těchto skupinách mělo životní pojištění shodně 42 procent lidí. Potvrdilo se také očekávání, že životní pojištění budou mít spíše lidé s dětmi než bezdětní. Uzavřeno ho má 43 procent lidí s dětmi. Mezi pojištěnými životním pojištěním vedou také lidé, kteří žijí nebo žili v manželském svazku - 47 procent ženatých nebo vdaných a 38 procent ovdovělých.

Nejrozšířenější formou životního pojištění je kapitálové životní pojištění, které mělo uzavřeno čtyřicet procent respondentů, a důchodové životní pojištění (26 %). Ostatní typy životního pojištění nejsou zastoupeny příliš významně. Kapitálové pojištění preferují především lidé s nižšími příjmy, kteří více uplatňují konzervativnější přístup s důrazem na jistotu za cenu nižších výnosů. V příjmové kategorii 5000 až 9999 Kč je to až 51 procent lidí. Naopak nejvyšší příjmové skupiny se nebojí riskovat a v očekávání vyšších výnosů dávají přednost důchodovému (29 %) nebo investičnímu (26 %) životnímu pojištění. Nejvíce respondentů (43 %) uzavřelo své životní pojištění v letech 2000 až 2004, tj. v období rekordních přírůstků v předepsaném pojistném. V minulém roce to bylo deset procent dotazovaných.

Když jde o život

V porovnání s jinými finančními produkty se životní pojištění drželo poněkud v pozadí. Nejvyužívanějším produktem určeným ke zhodnocení finančních prostředků je stavební spoření (63 %). Z finančních produktů obecně lidé nejvíce uváděli, že mají uzavřeno neživotní pojištění (64 %), pod nímž se skrývá celá řada dalších produktů. Nejčastějším z nich je pojištění odpovědnosti (51 %), což souvisí s povinně smluvním charakterem povinného ručení provozovatelů vozidla. I když se nejedná o klasický produkt nabízený pojišťovnami, zahrnuli výzkumníci do otázky na uzavřené druhy pojištění také penzijní připojištění, protože je často využíváno jako substitut životního pojištění. Právě penzijní připojištění bylo uváděno hned jako druhý nejvyužívanější produkt (45 %). Za nimi se umístilo životní pojištění s 39 procenty. Zajímavé je, že pojištěnost životním pojištěním je u mužů i žen v podstatě stejná (38 % muži, 39 % ženy).

V rámci výzkumu byla stanovena také hypotéza, že za poklesem růstu zájmu o životní pojištění stojí zhoršená finanční situace občanů, kdy jim nezbývá dostatek volných prostředků na platby pojistného. Většina respondentů se příjmově pohybovala pod průměrem a vnímala svou finanční situaci jako zhoršenou. Výzkum však ukázal, že po uhrazení životních nákladů nezbývají žádné volné finanční prostředky pouze patnácti procentům respondentů, zatímco 55 procent z nich disponuje částkou vyšší než 2000 Kč. Pokud však občanům nějaké peněžní prostředky zůstanou, projevují spíše zájem o jiné, z jejich pohledu mnohem atraktivnější finanční a pojistné produkty, než je životní pojištění.

Obliba terénních pracovníků

Asi největší konkurencí pro životní pojištění je penzijní připojištění. Výzkum potvrdil, že penzijní připojištění je lidmi preferováno před životním pojištěním. Důvody jsou větší státní podpora a daleko větší podpora od zaměstnavatelů na straně penzijního připojištění spolu se špatnou informovaností. Ta je natolik značná, že může vést ke splývání účelu obou produktů. Pětina respondentů (20 %) neměla tušení, jaký je mezi oběma produkty rozdíl. Odrazem této situace je také nespokojenost respondentů s množstvím a kvalitou informací o životním pojištění ve sdělovacích prostředcích. Naopak lidé, kteří se setkali s pojišťovacími poradci (80 %), hodnotí jejich služby velkou většinou (79 %) kladně. Respondenti také více preferují uzavírání smluv při osobních návštěvách poboček pojišťoven (44 %) a prostřednictvím pojišťovacích poradců než po internetu nebo telefonu.

Z výzkumu vyplynulo, že příspěvky na penzijní připojištění jsou u zaměstnavatelů dvakrát (37,6 % PP - 19,1 % ŽP) oblíbenějším nástrojem, jak nadstandardně odměňovat zaměstnance, než příspěvky na životní pojištění. Firmy nejspíš dávají přednost větší jednoduchosti a transparentnosti penzijního připojištění. Také nejsou vázány maximální výší příspěvku. Navíc v případě životního pojištění je klient ochuzen o státní příspěvek. V jeho očích se pak tento produkt jeví jako dražší a komplikovanější. Velkou roli státního příspěvku při výběru konkrétního produktu potvrdil také výzkum, kdy 68 procent respondentů uvedlo, že by uvažovali o uzavření životního pojištění nebo zvýšení plateb pojistného, pokud by stát zvýšil daňové úlevy nebo zavedl příspěvek. Zajímavé je, že lidé s nižšími příjmy by byli státní podporou motivováni méně než bohatší vrstvy.

Výzkum veřejného mínění o životním pojištění

Výzkum proběhl během loňského prosince a letošního ledna. Byl proveden formou řízených osobních interview tazatelů s respondenty, kteří reprezentují obecnou populaci ČR ve věku od dvaceti do 59 let. S žádostí o rozhovor bylo osloveno 1314 respondentů, kteří odpovídali zadaným kvótám. Výsledný soubor odrážel rozložení populace ČR z hlediska pohlaví, věku, kraje a velikosti místa bydliště. Rozhovory byly uskutečněny s 1023 respondenty (ostatní dotázaní se odmítli výzkumu zúčastnit). Některé dotazníky byly dále vyřazeny pro neúplnost či chybné vyplnění. Zpracování dat a jejich analýza byla provedena v celkem 1011 případech. Práce tazatelů byla zpětně kontrolována a ověřována telefonicky i písemně.

výzkum