Generali má ve východní Evropě tradici

Je to třetí největší pojišťovna v Evropě, do Prahy přišla už před 175 lety a mezi její bývalé zaměstnance patřil kromě významných demografů také známý spisovatel Franz Kafka. Přesto je italská pojišťovna Generali v Česku relativně málo známá. To by se ale mělo brzy změnit. Spojuje se totiž s Českou pojišťovnou a chce obnovit svoji historickou pověst pojišťovací jedničky ve východní Evropě. V regionu působí také na Slovensku, v Polsku a Maďarsku a na Balkáně.

Pod knutou fašismu

Generali (název Generali má podle toho, že vznikla roku 1831 jako nespecializovaná všeobecná pojišťovna, což v té době nebylo obvyklé) se zaměřila na východní Evropu hned po svém vzniku. Ostatně, její sídlo bylo v Terstu, v rakouském mnohonárodnostním impériu, a v jejím vedení byli kromě Italů také Němci, Slované a Řekové. Na začátku první světové války už Generali získávala většinu svých příjmů z východní Evropy a Balkánu, působila v Itálii, Německu, v Turecku i na Středním a Dálném východě.

Rozmach společnosti, která neváhala jako jedna z prvních pojišťovat proti rozbití okenních tabulek či později proti poruchám katodových trubic prvních televizorů, ovšem zbrzdily dvě světové války. Za první světové války byly pobočky Generali na obou stranách fronty podezřívány z příslušnosti k nepříteli - rakouským úřadům připadala Generali příliš italská (a to přesto, že u ní byl pojištěn i poslední rakouský císař Karel I.), Italům zase příliš rakouská. Část majetku ústavu byla zabavena.

Za druhé světové světové války pak byla pojišťovna v Německu terčem "arizačních" opatření. Její italský šéf a vlastník Edgardo Murporgo vstoupil v Itálii do fašistické strany, ačkoliv byl židovského původu. Ani to mu nepomohlo a musel prchnout do Argentiny.

Později byla ale Generali obviněna, že zatajila životní pojistky obětí holokaustu a nevyplatila pojistné částky pozůstalým. Generali proto jako jedna z prvních firem v roce 2002 přispěla do německého fondu pro odškodnění obětí holokaustu a jejich pozůstalých.

Kvůli válkám musela Generali vyplatit značné částky na pokrytí pojištěných škod. Po druhé světové válce byly navíc znárodněny všechny její pobočky ve východní Evropě. To, stejně jako katastrofální vedení pod správou fašistů, podlomilo její sílu. Pojišťovna se dočasně zaměřila kromě západní Evropy na Latinskou Ameriku. Již v padesátých letech dosáhla předválečné slávy. Působila tehdy v 60 zemích světa (dnes ve 100).

Šedá eminence

Neúspěšně se v devadesátých letech pokusila o několik akvizic v západní Evropě. Ostatně byla experty pokládána příliš "těžkopádnou". Navíc musela vyplácet velké pojistné svým klientům v Anglii, kterou tehdy zasáhl hurikán. V polovině 90. let se ale Generali vzpamatovala a urychlila expanzi do svého tradičního teritoria - východní Evropy.

Generali se kromě pojišťovnictví (od roku 1964 pojišťuje i vesmírné družice) nyní zabývá i finančními službami a prodejem nemovitostí. Už od padesátých let má i velký vliv na italskou finanční a průmyslovou politiku - její vedení udržuje těsné styky jak s politickými stranami, tak s předními průmyslníky. Současný šéf Generali Antoine Bernheim je pokládán za šedou eminenci italských a francouzských finančních kruhů.