Čeká Wall Street éra robotů?

V srdci jednoho z newyorských mrakodrapů, v sídle investiční banky Lehman Brothers, se Michale Kearns snaží naučit počítač to, co jiné stroje neumí - myslet jako akciový obchodník z Wall Streetu. Ve své prosklené kukani, z které je vidět přímo na hlavní parket Lehman Brothers hledá spolu s obchodníky banky odpovědi, které mu pomohou vyvinout tajný software. Ten má umět myslet jako člověk.

Sen o umělé inteligenci

Čtyřiačtyřicetiletý Kearns, nositel doktorátu z Harvardu, říká, že kód, který se snaží vynalézt, je součástí jeho životního snu. Snu o umělé inteligenci.

Jeho budoucí obraz Wall Streetu, kde lidské obchodníky nahradí samostatně uvažující počítače, vyvolává vzpomínky na knihu Arthura C. Clarka 2001: Vesmírná odysea, kterou proslavil film Stanleyho Kubricka.

"Podobně jako počítač Hal 9000 z této science fiction dokážou stroje jednoho dne porozumět našemu mozku a napodobit lidské emoce - pak přechytračí akciové obchodníky," tvrdí se zaujetím Kearns. Stejně jako jemu podobní - počítačoví inženýři, matematici a doktoři ekonomie se i on se svým týmem snaží nalézt "mašinu na peníze".

Už desetiletí zaměstnávají investiční banky a velké fondy vědce a jejich počítače, aby prozkoumali vztahy na kapitálových trzích a dokázali těchto znalostí rychle využít pomocí bleskových obchodů v rozmezí několika sekund.

Počítače řídí obchodování

Dnes je obchodování, které řídí počítače, používáno v míře, kterou by si ještě před deseti lety jen těžko někdo představil.

Třetina všech obchodů s akciemi ve Spojených státech byla v roce 2006 uzavřena pomocí automatizovaných počítačových programů. Vyplývá to ze statistik poradenské firmy Aite Group. Podle skupiny by to do roku 2010 měla být dokonce polovina všech uzavřených transakcí.

Ke Kearnsově snu to má však pořád daleko. Počítače ještě nedokážou myslet jako lidé a jenom slepě plní předem naprogramované úkoly, které vyplývají z určitých trendů.

Podle zastánců umělé inteligence však přišel čas posunout celou věc trochu dál. "Snažíme se vyvinout počítač, který dokáže předpovědět, jak ovlivní cenu akcií neočekávané události, jako je třeba náhlá smrt generálního ředitele, říká Vasant Dhar, který dříve vedl výzkum v bance Morgan Stanley a teď přednáší na Stern School of Business na Manhattanu.

Kathleen McKeownová z University of Columbia zase tvrdí, že si umí představit dokonce jakéhosi elektronického Warrena Buffetta. "Chceme, aby počítač dokázal odpovědět na otázku typu - co udělá s kurzy akcií, když vláda pošle více vojáků do Iráku," tvrdí McKeownová.

Deep Blue smetl šampiona

Na takové plány se však mnoho burziánů dívá skepticky. Jako příklad může posloužit počítač Deep Blue, který vyvinula společnost IBM. Ten dokázal v roce 1997 porazit v šachách světového šampiona Garryho Kasparova. Pravidla šachů se nicméně nikdy nemění a existuje jen omezený - i když obrovský - počet variant, které může hráč zvolit. Deep Blue však dokáže zvážit 200 milionů různých šachových pozic za sekundu.

Akciové trhy jsou ale něco jiného. Podléhají nečekaným vlivům, nepokoji na Blízkém východě počínaje a hurikány v Mexickém zálivu konče. "Počítače jsou velmi efektivní tam, kde lze nějaké řešení vypočítat. Ta pravá výzva na akciových trzích však přichází až v momentě, kde je třeba uvažování. A tam umělá inteligence zatím selhává," říká jeden z kritiků nástupu robotů na Wall Street Brian Hamilton, který vede softwarovou firmu Sageworks.

Programy se učí z chyb

Kearns však svému projektu věří. "Již jsme začali používat první programy, které se učí z vlastních chyb," říká vědec. "Počítač necháte řešit problém, a když udělá chybu, zapamatuje si ji, aby v podobné situaci příště jednal správně," vysvětluje.

Možná se tak Wall Street svých prvních robotů přece jen dočká.