Existuje v ČR možnost individuálního vzdělávání žáků?

Školský zákon zavedl výjimečný způsob plnění povinné školní docházky, a to individuální vzdělávání (dříve experimentální domácí vzdělávání).

Možnost individuálního vzdělávání se zákonem omezuje na 1. stupeň základní školy. O povolení individuálního vzdělávání rozhoduje ředitel školy, kam byl žák přijat k plnění povinné školní docházky. Další zásadní podmínkou je, aby osoba, která žáka bude vzdělávat (nemusí to být rodič), získala alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou. Žák bude pravidelně konat za každé pololetí školního roku zkoušky z příslušného učiva ve škole, bude hodnocen a bude mu vydáno vysvědčení. Zákonný zástupce žáka bude mít právo požádat o přezkoušení žáka, pokud bude mít pochybnosti o hodnocení.

Zákon výčtem uvádí náležitosti žádosti o povolení individuálního vzdělávání a případy, kdy ředitel vydané povolení zruší.

Při individuálním vzdělávání poskytuje škola, kam byl žák přijat k plnění povinné školní docházky, zákonnému zástupci pouze učebnice a základní školní potřeby v rozsahu stanoveném vyhláškou. V případě učebnic tedy škola poskytuje pouze učebnice uvedené v seznamu učebnic, kterým byla udělena schvalovací doložka MŠMT. Jiné výdaje na individuální vzdělávání, dopravu do školy k přezkoušení, případně na další učební pomůcky hradí zákonný zástupce žáka, s výjimkou výdajů na činnost školy, do níž byl žák přijat k plnění povinné školní docházky (mzdové výdaje na pedagogické pracovníky, kteří budou žáka metodicky vést a přezkušovat apod.).