Aldi válcuje Evropu

Vybudování nákupních center, jejichž součástí bude také prodejna Hober, má na starosti bratislavská společnost Alfa Development. První centra se budou otevírat v průběhu příštího roku, a to v Bratislavě, Nitře, Trnavě, Ružomberku, Komárně, Lučenci a Zvoleně.

JEN ZÁKLADNÍ VĚCI

Bratři Theo a Karl Albrecht založili Aldi v roce 1946. Od té doby se tyto supermarkety ve své rodné zemi, Německu, staly samostatnou institucí.

Na počátku 60. let bratři podnik rozdělili. Theo Albrecht si vzal na starost sever (Aldi Nord) a Karl Albrecht pro změnu jih (Aldi Süd). Tyto dvě divize fungují nezávisle jedna na druhé, ale bratři stále spolupracují a na pravidelných schůzkách koordinují své aktivity a informují se o detailech své činnosti. Dnes Aldi Nord a Aldi Süd vykazují společné příjmy 37 miliard eur a mají hodně přes sedm tisíc provozoven v 18 zemích.

Ve své studii nazvané "Aldi: německá maloobchodní ikona" profesor IESE Marc Sachon a asistent výzkumu Jordan Mitchell zkoumají tento podnik, jeho provoz, distribuční centra, firemní funkce i mezinárodní expanzi.

Jádro obou podniků Aldi spočívá na tezi nabídky sortimentu omezeného na 900 základních potravin denní potřeby za ty nejnižší možné ceny. Někteří analytici dokonce umístili ceny Aldi pod proslule nízké ceny řetězce Wal-Mart. Bratři Albrechtové považují omezený sortiment a nízké ceny za neoddělitelné. Věří, že nejlepší je vyloučit vše, co je extra, a soustředit se na to, co je nutné.

DŮRAZ NA NÁKLADY

Strategie bratrů Albrechtů bývá často zestručněna do čtyřech základních atributů: jednoduchost, vysoká kvalita, hospodárnost a důvěrnost. Co se týká samotných prodejen, každá má přibližně 1000 čtverečních metrů a 90 procent sortimentu tvoří suché potraviny, jako je rýže, cukr či mouka. Všichni zákazníci musí platit hotově, debetní kartou nebo potravinovými poukázkami. Téměř všechny produkty jsou tzv. private label. V obchodech se nenachází žádný nábytek ani dekorace. Jsou vybaveny jednoduchými policovými systémy a řadou mrazicích boxů. Všechny produkty zůstávají v bednách a krabicích,ve kterých byly dodány a které jsou umístěny na regály, do mrazáků či na zem, aby tak byla omezena vynaložená práce.

Prodejny mají obvykle tři zaměstnance: vedoucího prodejny a dva prodavače. Tento personál vykládá zboží, uklízí prodejnu, sleduje krádeže a kontroluje zákazníky. Většina prodejen Aldi je poněkud hektická a od zaměstnanců se očekává že budou hbití a pohotoví. Odměnou jim je dvojnásobný plat ve srovnání s pracovníky ve srovnatelném konkurenčním supermarketu. I přesto u Aldi odpovídají náklady 3 procentům prodeje oproti 9 procentům jako u jiných běžných supermarketů.

DISTRIBUČNÍ HVĚZDICE

Co se týká distribuce, Aldi je organizována do buněk, z nichž každá zahrnuje 60 až 80 prodejen. Tato struktura podporuje strategii decentralizace a zjednodušování. Každá z uvedených buněk má vlastní distribuční centrum. S použitím paprskového distribučního systému zásobují centra prodejny v rádiu přibližně 50 kilometrů. Dodávky do distribučních center Aldi hradí dodavatelé a přibližně 5 procent veškerého zboží jde přímo do prodejen. Některé zboží je dokonce dodáváno v otevřených krabicích, aby mohly být okamžitě umístěny na podlahu. Asi 90 procent zboží, které vstoupí do distribučního centra, je okamžitě přeloženo na nákladní automobily pro dodávku do obchodů.

Jak si asi dovedete představit, tržní síla Aldi je vysoká. Každý nákupčí se obvykle stará o 100 položek či 2 miliardy eur ročně. Než je uzavřena jakákoli kupní smlouva, Aldi nejprve po dobu šesti až osmi týdnů produkt testuje. Pokud si vede dobře, pak je teprve podepsána závazná smlouva.

EXPANZE

Co se týká mezinárodní expanze, společnost se poprvé vydala na zahraniční trh v roce 1967, kdy Aldi Süd odkoupila řetězec supermarketů Hofer v Rakousku. Od té doby Aldi Süd expandovala do Austrálie, Velké Británie, Irska, Slovinska, Švýcarska, USA, Řecka a Maďarska. Aldi Nord rozšířila svou činnost do Belgie, Dánska, Francie, Lucemburska, Nizozemí, Portugalska, Španělska a Polska. Většina mezinárodních podniků nese jméno Aldi, s výjimkou rakouského a slovinského řetězce Hober.

Strategie Aldi bezesporu této společnosti přinesla obrovský úspěch. Odborníci na maloobchod odhadují zisky po zdanění někde mezi 1,1 a 1,3 miliardy eur. Prodej na čtvereční metr je odhadován na 8650 eur, zatímco u tradičních supermarketů to je necelých 4000 eur. Vzhledem k finanční pevnosti a promyšlenému přístupu ke svým efektivním operacím bychom se mohli dotazovat, zda ještě může na Aldi čekat v budoucnu nějaká výzva. I před ní se však předestírá pokračující globalizace a konkurence. Poslední novinkou je netrpělivě očekávaný vstup na slovenský trh.

rač