Ischia: Ostrov, který léčí

 
Lodě na ostrově přistávají u města Ischia, rozděleného na dvě části - novější Ischia Porto a historickou Ischia Ponte. Aragonský hrad na ostrůvku u pobřeží je z 15. století
Snímek: Martin JůZek

O blahodárných účincích termálních vřídel vyvěrajících z hlubin země věděli už staří Řekové a Římané a návštěva termálních parků patří i dnes mezi největší lákadla Ischie. S oblibou tu tráví dovolenou většina Neapolitánců, kteří v srpnu zvedají počet obyvatel ostrova až na desetinásobek. Termální prameny jsou pozůstatkem dřívější sopečné činnosti Ischie. Dnes už zdejší vulkány nejsou aktivní, mementem mori proto zůstává jen z ostrova dobře viditelná silueta Vesuvu, tyčícího se nad Neapolí.

Nejen ischias
Většina hotelů na Ischii vlastní termální bazén, a jak místní říkají, termální pramen se dá najít prakticky kdekoli - stačí vyhloubit dostatečně hluboký vrt. Jezdí se sem za léčbou rozličných obtíží, ostatně souvislost mezi Ischií a léčbou nervového onemocnění ischias vyplývá už z názvu ostrova. Lázeňské procedury pomáhají od problémů trávicího ústrojí, pohybového aparátu nebo gynekologických obtíží, ovšem koupele nejsou zdaleka určené jen nemocným. Střídání koupelí v různě teplých pramenech povzbuzuje činnost srdce a má příznivé účinky jak na tělesnou stránku, tak na psychiku. Z toho těží místní hoteliéři a majitelé termálních center, kteří návštěvníkům nabízejí množství ozdravných procedur. Kromě koupelí také bahenní zábaly, fyzioterapeutická cvičení, desítky druhů masáží a kosmetických kúr.
Na ostrově je několik velkých veřejných lázeňských komplexů (např. Eden, Tropical, Afrodité), z nichž největší jsou Poseidonovy lázně ve Foriu, vybudované na horském svahu, zvolna sestupujícím k moři. Na vzniklých kaskádách se nalézá dvacet bazénů s vodou od 28 do 40 stupňů Celsia. K horkým bazénům náleží menší bazénky s patnáctistupňovou vodou. Setrvat v nich patnáct sekund, jak se doporučuje, sice stojí dávku přemáhání, ale ta je posléze vykoupena euforickým zážitkem - dostaví se podobný efekt jako po návštěvě sauny - po těle se pomalu rozlije příjemné hřejivé teplo. Potom přijde na řadu odpočinek na lehátku s výhledem na zelené kopce a mořský záliv.

Unikátní zelený paprsek
Ischii tvoří šest obcí: Ischia, Barano, Serrara Fontana, Forio, Lacco Ameno a Casamicciola Terme. Mezi jednotlivými částmi ostrova přirozeně panuje přátelská rivalita, která dostává konkrétní podobu každoročně na svátek svaté Anny 26. července. V ten den se do maríny v Ischia Ponte sjede šestice alegorických lodí, představujících šest obcí, a odtud pokračují do zálivu pod Aragonským hradem. Zde soutěží mezi sebou a vzdávají hold patronce ostrova. Večer končí velkolepým ohňostrojem.
Největší obcí je zmíněné Forio, ležící na západním pobřeží. Je to populární letovisko s plážemi a turistickými promenádami, ale také křivolakými uličkami, pitoreskními náměstíčky a původními domy s barevnými fasádami. Od kostela Santa Maria delle Neve ve Foriu je možné několikrát za rok vidět výjimečný optický úkaz, který se vyskytuje jen na třech místech na světě - takzvaný zelený paprsek. Vzniká když se při západu slunce spojí červeň oblohy s azurovou barvou moře. Říká se, že kdo jej spatří, toho prý bude provázet celý život štěstí.
Středoevropana na Ischii překvapí záplava barevných květů. Na citronovnících a pomerančovnících se houpají zralé plody, v parcích a zahradách kvetou desítky keřů, květin a kaktusů. Na Ischii je prý zeleno pořád, nejen teď na jaře, kromě ledna a února, kdy mírně poprchává. Možná i díky tomu se zdejší obyvatelé dožívají mimořádně vysokého věku. Recept na dlouhověkost a pevné zdraví je podle nich prostý: snídat chleba s olivovým olejem a místními rajčaty.

MARTIN JŮZEK

Ischia na talíři
Protože má každý region v Itálii nějaké to kulinářské "nej", je třeba zamířit do restaurace nebo pizzerie. Ač je pizza původně prosté jídlo chudých, její příprava je věda, jejíž popis by vystačil na samostatný článek. Kupříkladu pec z lávových kamenů se zahřívá celých šest hodin, než dosáhne kýžené teploty tří set stupňů. Samotné pečení pak zas nesmí trvat víc než tři minuty. Nejoblíbenější je zde pizza Margerita, pojmenovaná podle švédské královny. Spojují se v ní ingredience barev italské trikolory: zelená bazalka, bílá mozzarela a červená rajčata. Ta jsou zde menší, než jsme zvyklí v Čechách, a na jejich výrazné chuti se kromě slunce podepisuje i vulkanický původ ostrova.
Kuchyně se na Ischii liší podle nadmořské výšky. Zatímco talířům na pobřeží dominují ryby a mořské plody, v horských oblastech je to králík, největší zvíře žijící na ostrově. V rybích restauracích si můžete pochutnat například na sardinkách, tuňáku, mečounu, langustách, krevetách, mořských ježcích, škeblích (vongole) či slávkách (cozze). V restauracích ve vnitrozemí vám nejspíš předloží králíka na víně a oreganu, což je zde dodnes nejtypičtější domácí nedělní oběd.

Informace
* rozloha Ischie: 47 km2
* počet obyvatel: 60 000
* nejvyšší bod: hora Monte Epomeo 787 m.
* jak se tam dostat: letadlem do Neapole (let se společností Sky Europe vyjde na 5000 - 6000 Kč včetně letištních poplatků) a odtud trajektem na Ischii
* doprava: na ostrově funguje doprava autobusy, týdenní jízdenka stojí 15 eur, jízdenka na 90 minut 1,50 eura
* vstup do Poseidonových lázní: 23 eur
* trajekt na Capri: 25 eur, lanovka 7 eur

Kam na výlet
Capri
Ostrov Capri (třiatřicet kilometrů jižně) patřil mezi vyhledávaná útočiště společenské smetánky už na přelomu 19. a 20. století a atmosféru luxusního letoviska si zachoval dodnes. Je to vidět na první pohled: uličkám starého města kralují výlohy luxusních butiků a fasády pětihvězdičkových hotelů, z kopcovitého terénu ostrova vykukují desítky elegantních vil situovaných zejména na kopci nad přístavem Marina Piccola. Jména bývalých návštěvníků Capri tvoří pestrou směsici: pobýval zde například architekt Le Corbusier, spisovatel Pablo Neruda, průmyslový magnát Fridrich Alfred Krupp anebo ruský komunista Maxim Gorkij, za kterým sem pravidelně dojížděl Vladimír Iljič Lenin. K dnešním "VIP" návštěvníkům patří například Tom Cruise nebo majitelé firem Tod´s Schoes a Swarovski, kteří tu vlastní luxusní rezidence.
Na ostrově nejsou kvůli strmým vápencovým skálám žádné pláže, a tak se zde lze vykoupat leda při vyjížďce lodí. Nejkrásnější výhled na ostrov je bezesporu z vrcholu hory Solaro, (589 m), kam vede lanovka anebo se sem lze dostat pěší túrou trvající 45 minut. Z ochozů zahrady je krásně vidět členité vnitrozemí nebo útesy přezdívané od dob Římanů Bílé majáky. Mezi zajímavosti ostrova patří Vila Malaparte, dům na vrcholu Cap Massullo, který si nechal vystavět spisovatel Curzio Malaparte podle návrhů Adalberta Libery v letech 1938 - 1940 v době svého vyhnanství na ostrově. Červený dům s bílou, organicky tvarovanou stěnou na střeše a se schodištěm plynule navazujícím na terén útesu, patří mezi ukázky moderní architektury v duchu italského racionalismu.