Česko přijalo tvrdé podmínky Evropské unie

Nejvíce získaly ty země, které se soustředily na otázku finančních kompenzací. Jim se otevřela možnost volně použít jistý díl peněz z fondů s přesně určeným a podmíněným užitím. Pro Českou republiku představuje toto navýšení na první období po vstupu do EU (2004 - 2006) 83 miliónů eur.
Podle propočtů českých vyjednávačů by celková výše kompenzačních plateb měla byt 747 miliónů eur, tedy asi 23,3 miliardy korun.
"Změny jsou výrazné, počítají se v miliardách a zlepšily se i podmínky pro zemědělce," zhodnotil v pátek pozdě večer český premiér Vladimír Špidla výsledky jednání.
Evropská unie odmítla použít pro kandidáty zhruba dvě miliardy eur, o kterých ještě před týdnem mluvil komisař pro rozšíření Günter Verheugen.
Britský list Guardian napsal, že kandidátské země odcházejí z z Kodaně ošizené, ale premiér Špidla prohlásil, že takovou "lakotu" očekával.
I když se Praze podařilo v kodaňském finále získat ze všech kandidátských zemí relativně nejvíce, v přepočtu na hlavu by Česko mělo v letech 2004 - 2006 celkově na členství získat 78 eur, což je naopak ze všech kandidátských zemí nejméně.
I bohatší Slovinsko dostane po navýšení z minulého pátku 125 eur na hlavu
České republiky se ale takřka netýkají příjmy ze dvou velkých kapitol, posílení ochrany hranic a jaderná bezpečnost, kvůli tomu, že se bude nacházet v Evropě obklopena členy unie a má modernější typ jaderné elektrárny v Temelíně.
V první bilanci uzavřeného vyjednávání proti sobě stojí úspěchy i nezdary.
České straně se nepodařilo vyřešit problém takzvané kabotáže, proto přístup českých autodopravců například na vnitroněmecký a rakouský trh bude nadále v průběhu následujících pěti let omezen.
Za úspěch lze označit oblast volného pohybu pracovních sil.
Pro Německo a Rakousko budou sice platit několikaletá omezující přechodná období, ale pět zemí Evropské unie, Británie, Irsko, Nizozemsko, Dánsko a Švédsko, se jich vzdalo a další země oznámily, že omezující opatření nebudou používat.
Český premiér si v Kodani vysloužil pochvalu od rakouského kancléře Wolfganga Schüssela, který přitom neprosadil svou představu, že dvoustrannou dohodu mezi Prahou a Vídní o jaderné elektrárně Temelín podřídí evropskému právu.
"Je to otázka důvěry a já věřím českému premiérovi," zdůvodnil svůj ústupek Schüssel.
Vyjednávací taktika Evropské unie se soustředila na Polsko jako na největší z kandidátských zemí.
To bylo protiváhou proti snaze o koordinaci postupu zvláště zemí visegrádské skupiny.
Polský prezident Kwaśniewski výsledek ze summitu v Kodani, který i v případě jeho země zůstal za očekáváním, přivítal: "Být v Evropské unii je lepší plán než jakýkoliv jiný," prohlásil polský prezident.

Výhry a prohry v Kodani
183 miliónů euro navíc (83 miliónů kompenzací a 100 miliónů ze strukturálních fondů EU)
Vyšší dotace zemědělcům (o 10 procent více, než nabízela původně EU)
Temelín (Rakousko muselo uznat už podepsané dohody)
Nejméně peněz pro Česko ze všech nových členů EU (pokud jde o čistý příjem na obyvatele v prvních třech letech)
Čeští dopravci budou pět let v méně výhodném postavení než dopravci z členských států EU