Firmy nabízejí práci studentům jako nikdy předtím

Letní atmosféra nemusí ve firmě znamenat jenom pohodu. Nejvíce lidí si vybírá dovolenou a těm zbylým přibývá práce. Logicky tak přibývá i volných míst pro brigádníky. Zaměstnavatelům totiž často nezbývá než prázdná místa zaplnit právě brigádníky. V Česku, podobně jako v dalších zemích, tak tradičně dostávají šanci studenti.

Studenti jsou flexibilní

"Středoškoláci a vysokoškoláci jsou na trhu práce využíváni více než kdykoliv předtím, protože každému se líbí jejich časová flexibilita," tvrdí mluvčí pražské personální agentury Grafton Recruitment Jakub Hejsek.

Časová pružnost však není jediným důvodem, proč jsou studenti na krátké pracovní poměry vybíráni. Jejich mzda je totiž mnohem nižší než u běžných zaměstnanců a zaměstnavatel může z jeho výkonů práce vytěžit i několik výhod.

Zaměstnání na několik dní

Práci na několik měsíců nebo dokonce i pár dnů nejlépe zprostředkovávají personální agentury. Ty si nejvíce vybírají právě mezi studenty. Škála možností je ale mnohem větší. Lidé bez stálého zaměstnání nebo s vedlejším příjmem jsou pro firmy na letní práce nejlepší. A spolupráce s nimi je navíc velice jednoduchá.

"Stačí, když nám někdo zavolá a řekne, kdy a kde chce pracovat. Agentura potom ze své databáze osloví firmy, které brigádníkovu pomoc nejvíce potřebují," říká ředitel agentury Majora Josef Rajtr.

Nejběžnější variantou, jak si najít co nejrychleji brigádníka, je takzvané dočasné přidělení zaměstnance k uživateli. Smlouva se většinou uzavírá na delší dobu a pracovní vztah vzniká mezi brigádníkem a agenturou, která se zároveň stává zaměstnavatelem a za pracovníka odvádí mzdové náklady a pojištění.

Za studenty se platí daně

"Jde o klasický smluvní vztah," uvádí Josef Rajtr. "Agentura na dlouhou dobu shání firmě brigádníky a také za ně odvádí příslušné daně, které se většinou vypočítají hodinově z vykonané práce."

Částka je vždy různá, ale nejvíce se pohybuje kolem jednoho sta korun. Agentury ale nenabízejí práci jenom na vedlejší nebo hlavní poměr.

"Stává se, že nám firmy píší o jednorázové práce. My jim někoho vybereme, ale to je všechno," pokračuje Josef Rajtr. "Firma nám pak podle smlouvy odvede provozní poplatek, který je vypočítáván podle druhu práce. V těchto případech firmy chtějí nejvíce studenty, za které všechny poplatky samozřejmě zaplatí."

Student, který se rozhodl takto krátkodobě pracovat, musí se svým zaměstnavatelem podepsat pracovní smlouvu.

Když obě strany sepíší například dohodu o provedení práce, může na tom firma bez velkého "papírovaní" dokonce i ušetřit.

Student, pokud si vydělá méně než pět tisíc korun, totiž odvede z hrubé mzdy vždy patnáct procent na dani a firma za něho už nemusí platit dost velké položky za zdravotní a sociální pojištění.

Smluv je hned několik

Pokud se podnik rozhodne zaměstnat studenta na vedlejší pracovní poměr, musí počítat i s dalšími poplatky. Jedná se už o jiný druh pracovní smlouvy, kde jsou odvody za sociální a zdravotní pojištění povinné. Zaměstnavateli je v tomto případě poskytnuta takzvaná sleva na dani, což u běžných pracovních smluv nelze. Částka ze slevy na dani je nestálá, ale každoročně se pohybuje kolem jednoho tisíce korun. Tuto smlouvu většinou sepisují firmy, které chtějí se studentem dlouhodobě spolupracovat nebo s ním později uzavřít hlavní pracovní poměr.

Zájem je o techniky

Největší zájem je o studenty z technických oborů. Hned po nich mají největší úspěch ekonomové nebo matematici. Studenti humanitních oborů jsou doplňováni skoro do všech volných míst, s vlastní praxí se už moc chlubit nemohou.

"Technika a ekonomie je v současnosti na trhu nejvíce žádaná a studenti těchto oborů mohou uplatnit svoji praxi už při brigádě. Humanitní obory jsou na tom hůř," tvrdí Jakub Hejsek.

Výhodnou pracovní smlouvu mohou firmy podepsat i s cizincem. Agentury tento typ pracovníků zprostředkovávají velice zřídka, pro firmy jsou ale stále velkou výhodou.

"Naše agentura zahraniční zaměstnance moc nenabízí. Nejvíce sice spolupracujeme s Čechy nebo Slováky," dodal Josef Rajtr.

Obsah pracovní smlouvy u cizince se podle zákoníku práce nijak neodlišuje. Postup při sjednávání práce je úplně stejný jako občana České republiky. Nevztahují se na něho žádné výhody a firma za něho odvádí daně, ale i pojistné.

Díky jazykové bariéře jsou v současnosti cizinci využíváni spíš k manuálním pracím, nejvíce na stavbách. Proto je běžné, že spousta z nich uzavírá s firmami právě dohodu o provedení práce, díky níž se vyhnou placení pojistného. Mají však podmínku: musí tu být legálně, což se mnohdy nedaří.

"Každý cizinec tu musí mít oprávnění k pobytu na našem území, bez kterého nelze pracovat. Pokud se tady navíc rozhodne vydělávat, hrozí mu až pětiletý trest vyhoštění," říká tisková mluvčí cizinecké policie Barbora Kudláčková.