Brusel si nechává radit od "obyčejných lidí", jak dál

Projekt, v jehož rámci 1600 lidí v 27 zemích debatovalo o budoucnosti Evropy a jejích problémech, skončil předáním společné deklarace evropské komisařce Margot Wallströmové.

Evropská unie si během půl roku trvající akce chtěla "nechat poradit" od vlastních občanů, co je podle nich nejdůležitější pro budoucnost EU a co by měly její instituce řešit. V každé zemi byla náhodně vybrána skupina lidí, kteří pak společně probírali tři témata - energetiku a její vliv na životní prostředí, sociální péči a budoucnost rodiny, zahraniční politiku EU a problém imigrace.

"Evropa sešla z cesty. Aspoň ale měli dobrý nápad zeptat se nás, co my na to," komentoval pozvání k diskusi devětapadesátiletý Belgičan Francis Givron.

V Česku se čtyři desítky lidí z různých věkových skupin, s různým zázemím a původem, sešly v únoru a připravily krátkou vizi toho, jak by podle nich měla vypadat unie za deset či dvacet let.

Češka Linda Pilařová, která nyní spolu s 26 kolegy dávala dohromady závěrečnou zprávu, o užitečnosti akce nepochybuje: "Doufám, že to bude mít praktický vliv, že se něco změní alespoň v oblastech, o kterých jsme mluvili. Politici prostě uvidí, co občané chtějí," říká. Mladá archeoložka ale zároveň připouští, že vzácná shoda, která při sestavování zprávy panovala, může být dána tím, že oni na rozdíl od politiků nemuseli hledat proveditelná řešení.

Zástupci unie ale skepsi nepřipouštějí. "Doufám, že to pomůže oživit demokracii v Evropě. Slibuji, že komise bude naslouchat," prohlásila Wallströmová.

Vzkaz "obyčejných lidí" Evropě se představí i na summitu EU v červnu. Jeho součástí je například volání po větší podpoře rodin, rovných pracovních příležitostech nebo po větším využívání obnovitelných zdrojů.