Penzijní připojištění je oblíbenější než životní pojištění

Studenti VŠE v Praze nedávno dokončili pro Českou asociaci pojišťoven výzkum veřejného mínění o životním pojištění, který přinesl aktuální pohledy na postoje české veřejnosti k produktům životního pojištění. Zároveň dal odpovědi na otázky ohledně příčin zpomalování růstu prodeje životního pojištění.

Od roku 2005 dochází po předchozím dynamickém růstu přijatého pojistného ze životního pojištění k jeho zřetelnému zpomalení. Proto se výzkum zabýval ověřením platnosti hypotézy, že trh s životním pojištěním je už nasycený. Z výsledků vyplynulo, že tomu tak prozatím není. Zejména v segmentech mladých lidí do 30 let, obyvatel velkých měst nad 100 000 obyvatel a občanů s nižšími příjmy stále zůstává značné množství nepojištěných osob.

DŮVODY A PŘÍČINY

Řešení však není tak jednoduché, jak by se mohlo na první pohled zdát. Lidé s nízkými příjmy nedosahují průměrného platu, projevuje se u nich značná finanční nestabilita a na pojistné produkty jim nezbývají volné finanční prostředky. Potvrzuje to i výzkum, kde právě nedostatek finančních prostředků dominuje u lidí s nižšími příjmy (do 5000 Kč 63 % a nižší třída 51 %) mezi důvody pro neuzavření životního pojištění (celkově 42 %).

Lidé do 30 let zabezpečení stáří a krytí rizik odsouvají do pozadí a před životním pojištěním preferují zajímavěji zhodnocované stavební spoření, které je v této věkové skupině bezkonkurenčně nejoblíbenějším finančním produktem (73 %). Reálný potenciál nových klientů je tak především mezi obyvateli velkých měst, z nichž 8 % uvedlo ochotu uzavřít v tomto roce smlouvu na životní pojištění.

ZATÍM STÁLE VEDE KŽP

Nejrozšířenější formou životního pojištění je kapitálové životní pojištění, které mělo uzavřeno 40 % respondentů a důchodové životní pojištění (26 %). Ostatní typy životního pojištění nejsou zastoupeny příliš významně.

Kapitálové pojištění preferují především lidé s nižšími příjmy více uplatňující konzervativnější přístup s důrazem na jistotu za cenu nižších výnosů. V příjmové kategorii 5000 až 9999 Kč je to až 51 % lidí. Naopak nejvyšší příjmové skupiny se nebojí riskovat a v očekávání vyšších výnosů dávají přednost důchodovému (29 %) nebo investičnímu (26 %) životnímu pojištění. Nejvíce respondentů (43 %) uzavřelo své životní pojištění v letech 2000 až 2004, tj. v období rekordních přírůstků v předepsaném pojistném. V minulém roce to bylo 10 % dotazovaných.

KONKURUJÍ MNOHÉ JINÉ

V porovnání s jinými finančními produkty se životní pojištění drželo poněkud v pozadí. Nejvyužívanějším produktem určeným ke zhodnocení finančních prostředků je stavební spoření (63 %). Z finančních produktů obecně lidé nejvíce uváděli, že mají uzavřeno neživotní pojištění (64 %) pod nímž se skrývá celá řada dalších produktů.

Nejčastějším z nich je pojištění odpovědnosti (51 %), což souvisí s povinně smluvním charakterem povinného ručení provozovatelů vozidla. I když se nejedná o klasický produkt nabízený pojišťovnami, zahrnuli výzkumníci do otázky na uzavřené druhy pojištění také penzijní připojištění, protože je často využíváno jako substitut životního pojištění. Právě penzijní připojištění bylo uváděno hned jako druhý nejvyužívanější produkt (45 %). Za nimi se umístilo životní pojištění s 39 %. Zajímavé je, že pojištěnost životním pojištěním je u mužů i žen v podstatě stejná (38 % muži, 39 % ženy).

MNOZÍ NA TO NEMAJÍ

V rámci výzkumu byla stanovena také hypotéza, že za poklesem růstu zájmu o životní pojištění stojí zhoršená finanční situace občanů, kdy jim nezbývá dostatek volných prostředků na platby pojistného. Z výzkumu vyplynulo, že čistý příjem většiny (73 %) respondentů se pohybuje v rozmezí 0 - 14 000 Kč a zaostává tak za celorepublikovým průměrem. Většina lidí proto vnímá svou finanční situaci jako zhoršenou.

Zajímavý údaj je množství volných prostředků, které občanům zbývá po uhrazení životních nákladů (nájem, jídlo, ošacení apod.). Zde se ukázalo, že žádné volné finanční prostředky nezbývají pouze 15 % respondentů, zatímco 55 % z nich disponuje částkou vyšší než 2000 Kč. Pokud však občanům nějaké peněžní prostředky zůstanou, projevují spíše zájem o jiné, z jejich pohledu mnohem atraktivnější finanční produkty a pojistné produkty než je životní pojištění - především stavební spoření a penzijní připojištění.

PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ JE OBLÍBENĚJŠÍ

Právě penzijní připojištění je největším konkurentem životního pojištění (45 % PP - 39 % ŽP). Rozhodování lidí mezi těmito dvěma produkty je ovlivněno více faktory: informovaností, politikou mimomzdových benefitů ze strany zaměstnavatelů, výší státní podpory a daňových úlev a v neposlední řadě přístupem sdělovacích prostředků k této problematice.

Z výzkumu vyplynulo, že příspěvky na penzijní připojištění jsou u zaměstnavatelů dvakrát (37,6 % PP - 19,1 % ŽP) oblíbenějším nástrojem jak nadstandardně odměňovat zaměstnance než příspěvky na životní pojištění. Velkou roli státního příspěvku při výběru konkrétního produktu potvrdil také výzkum, kdy 68 % respondentů uvedlo, že by uvažovali o uzavření životního pojištění, nebo zvýšení plateb pojistného, pokud by stát zvýšil daňové úlevy nebo zavedl příspěvek. Zajímavé je, že lidé s nižšími příjmy by byli státní podporou motivování méně než bohatší vrstvy.

VELMI CHABÁ INFORMOVANOST

Velkým problémem se ukázala být nízká informovanost lidí. Pětina respondentů (20 %) neměla tušení, jaký je mezi oběma produkty rozdíl. Nedostatečnou informovanost o rozdílech v možnostech penzijního připojištění a životního pojištění dokládá také fakt, že 45 % respondentů považovalo penzijní připojištění za produkt vhodný ke krytí rizika úrazu a naopak 36 % považovalo životní pojištění k tomuto účelu za nevhodné. Odrazem této situace je také nespokojenost respondentů s množstvím a kvalitou informací o životním pojištění ve sdělovacích prostředcích. Naopak lidé, kteří se setkali s pojišťovacími poradci (80 %), hodnotí jejich služby velkou většinou (79 %) kladně. Respondenti také více preferují uzavírání smluv při osobních návštěvách poboček pojišťoven (44 %) a prostřednictvím pojišťovacích poradců než po internetu nebo telefonu.