Český tankodrom

Pokud se chce člověk pohybovat po českých komunikacích bezpečně, pořídí si džíp nebo all-road. Štěrk, výmoly a hluboké díry jsou totiž na našich silnicích běžným jevem. „Co do stavu a kvality komunikací máme zanedbáno mnoho kilometrů silnic nižších tříd,“ uvedl Karel Hanzelka, mluvčí ministerstva dopravy.

Špatný stav silnic ohrožuje nejen nápravy aut, ale i lidské životy. „Z důvodu závady komunikace bylo zaviněno přes devět set nehod a třiadvacet osob bylo zraněno,“ vyjádřil se Josef Tesařík z ředitelství dopravní policie. Je to sice jen půl procenta z celkového počtu dopravních nehod, ale v porovnání s cizinou to svědčí o velkých nedostatcích české infrastruktury.

Nejvíce ohroženou skupinou jsou v tomto případě motorkáři. Špatný stav silnic dal vzniknout Motocyklové asociaci České republiky. Během roku 2006 formulovala petici, ve které nesouhlasí například s výstavbou nebezpečných lanových svodidel, se zasypáváním silnic štěrkem, a naopak vyzývá k „zaplachtovávání“ nákladních vozidel převážejících řepu a odpad. V opozici proti této nestátní organizaci stojí Moto klub policie ČR, kterému se zdá na českých silnicích vše v pořádku.

Budování místo oprav

Kvůli dlouhodobému nedostatku peněz na opravy je ve špatném až havarijním stavu nejméně polovina z pětapadesáti tisíc kilometrů dálniční a silniční sítě České republiky. Na to, aby se její stav plošně zlepšil, by bylo potřeba desítek miliard korun. Jen na opravy dálnic a silnic první třídy chybí letos  přes sedm set milionů korun. „Faktem je, že financí na dostavbu infrastruktury nebude nikdy tolik, kolik by bylo v danou chvíli potřeba,“ řekl mluvčí Hanzelka.

Jenže místo toho, aby ministerstvo dopravy dbalo na bezpečnost provozu a opravilo rozbité silnice, dává přednost zhušťování pavučiny dálnic, rychlostních komunikací a silnic první třídy. Nově má být v tomto roce dostavěno třiasedmdesát kilometrů, z nichž na každý jmenovaný typ připadne zhruba třetina. Ředitelství silnic a dálnic investuje do tohoto projektu přes dvaačtyřicet miliard korun.

Rychlejší než gepardi

Podle generálního plánu rozvoje dopravní infrastruktury - Gepardi  – je výhodnější momentálně využít balíku peněz z Evropské unie, který bude po roce 2013 už výrazně menší. Právě do tohoto roku se má jen dálniční síť v Česku prodloužit o tři sta kilometrů, a dosáhnout tak téměř tisícikilometrové délky. „Nově otevírané silnice snesou srovnání s nejnovějšími trendy a postupy ve zbytku Evropy,“ dodal Hanzelka. Největší nárůst nových silnic bude mít Moravskoslezský a Jihočeský kraj.

Stavba dálnic a rychlostních komunikací samozřejmě přináší pozitivní výsledky. Od roku 1997 se zvýšily rychlostní limity na silnicích mimo obec. Spolu se zkvalitněním vozového parku to vedlo ke zrychlení silniční dopravy. Například řidič, který míří z Prahy do Ostravy, by jel před sedmnácti lety o celou hodinu déle. Významnou úsporou času je také nová dálnice do Hradce Králové.

Mýtné vymýceno?

Nové silnice se platí z daní, dálničních známek, strukturálních fondů a jednorázových výnosů, jako jsou třeba privatizace státních podniků. Na začátku tohoto roku přibyl nově zavedený zdroj – mýtné, které by mělo podle předpokladů přinést tento rok do pokladny deset miliard korun, ale zatím působí víc škody než užitku. Řidičům kamionů se poplatek nechce platit, a tak jezdí přes vesnice po menších, nezpoplatněných silnicích. Tím se jednak vybere méně peněz, a nadto bude muset stát investovat další peníze do oprav kamiony narušených obecních silnic.

Větší příjem si stát slibuje od dalšího zpoplatnění silnic. Plánuje zavést poplatek na dalších tisíci kilometrech. Už teď je ale zřejmé, že to postihne pouhou čtvrtinu plánované délky. Ministr dopravy Aleš Řebíček přesto ve svých plánech pokračuje a nejraději by zpoplatnil i silnice druhých a třetích tříd.

Hustá silniční síť je znakem vyspělosti země. Česká republika ji má v porovnání s Velkou Británií zhruba poloviční. Ovšem v  přepočtu na obyvatele vlastní český občan delší kus silnice než Brit. Stavět nové komunikace pro zrychlení dopravy v České republice je věc samozřejmě nezbytná, avšak ne na úkor bezpečnosti těch starých.

Autorka je posluchačkou VOŠP

Foto ISIFA