Článek ( Penzijní připojištění ze všech stran, do kterého se autorce z penzijního fondu Generali ve výpočtu průměru vloudila chyba; doufejme, že ne úmyslná) vyvolal otázku: jak by dopadlo odbornější porovnání penzijních fondů z dlouhodobého hlediska? Odpověď se pokusím nalézt v následujícím článku.
ZHODNOCENÍ PENZIJNÍCH FONDŮ
Autorka článku udělala zásadní chybu v tom, že neznámé hodnoty nahradila nulou. Kvůli tomu ale dojde k nesprávnému snížení průměru. Doplňme tabulku o kompletní hodnoty od roku 1995. V tabulce již není zahrnut Hornický PF (byl sloučen s ČSOB PF Progresem), ani Zemský PF (bude v průběhu roku 2007 začleněn do fondů skupiny ČSOB). Zhodnocení 0 % u ČSOB PF Progres v roce 1995 je skutečné, nejedná se o chybějící hodnotu (viz např. výroční zprávy fondu).
Je třeba upozornit, že tabulka nebere v úvahu slučování jednotlivých penzijních fondů a uvádí historické zhodnocení fondu, který je v současnosti aktivní. Například PF České pojišťovny má ve svém portfoliu klienty 6 dalších penzijních fondů, AXA PF dokonce devíti penzijních fondů, s kterými byla v minulosti sloučena.
Za rok 2006 penzijní fondy hodnoty dosaženého a připsaného zhodnocení nepublikovaly. Díky zveřejněným datům Asociace penzijních fondů ČR můžeme velice dobře odhadnout zhodnocení pro klienty v roce 2006. Stačí podělit zisk rozdělený klientům průměrnou hodnotou prostředků účastníků v roce 2006. Protože penzijní fond rozděluje zisk způsobem: maximálně 10 % akcionářům a minimálně 5 % do rezervního fondu, odhadneme část pro klienty jako 85 % hospodářského výsledku. Finální zhodnocení tedy může být i vyšší, pokud valná hromada penzijního fondu rozhodne o rozdělení větší části.
SKRYTÉ NÁKLADY A VÝNOSY
Připisované zhodnocení snižují náklady penzijních fondů. V současné době není oddělen majetek účastníků a akcionáře. To má negativní důsledky pro obě strany - maximální výše nákladů není pro účastníky omezena, akcionáři zase přicházejí o výnos z vlastního vloženého kapitálu. Zcela odlišným rysem proti podílovým fondům je existence tzv. nákladů příštích období. Jedná se zejména o vyplacené získatelské provize, které ale penzijní fond nezařadil do hospodářského výsledku, ale učiní tak až v budoucnosti. Jejich výše není zanedbatelná, pokud je poměříme vůči vlastnímu objemu účtu účastníků, získáme kumulativní procento, o které bude v příštích letech zhodnocení daného fondu nižší.
Naopak ne všechny investiční výnosy (ale i ztráty) se "objeví" ve výsledku penzijního fondu. Systém oceňování je nastaven jinak než u OPF, a tak například růst ceny cenného papíru zvýší pouze hodnotu aktiv a pasiv, ale neprojeví ve výkazu zisků a ztrát. I hodnotu těchto "nepřiznaných" výnosů, takzvaných oceňovacích rozdílů, je možné porovnat s hodnotou účtů klientů.
MODEL A VÝPOČET VNITŘNÍ MÍRY VÝNOSNOSTI
Vytvořme jednoduchý model penzijního připojištění a vypočtěme výnosnost (přesněji vnitřní míru výnosnosti) jednotlivých penzijních fondů. Uvažujme racionálního klienta, který si přispívá 500 Kč do roku 1999. Od 1. 1. 2000 si změnil penzijní plán tak, aby získával vyšší státní příspěvek a zároveň si navýšil příspěvek na 1 500 Kč pro maximální daňové odpočty (je v daňovém pásmu 25 %). Vypočteme vnitřní míru výnosnosti finančního toku od 1. 1. 1994 do 31. 12. 2006 (použijeme pro rok 2006 výše uvedený odhad připsaného zhodnocení). Výsledky jsou v tabulce 4. První sloupec uvádí výnosnost samotného produktu danou připisovaným zhodnocením. Ve druhém sloupci je přidán vliv státního příspěvku, ve třetím daňové odpočty pro fyzickou osobu v uvedeném daňovém pásmu. Poslední sloupec započítává do hodnoty fondu k 31. 12. 2006 i korekci ve výši oceňovacích rozdílů a nákladů budoucích období (dle hodnot v tabulce 3).
ZÁVĚR
Co z vypočtených čísel plyne? Odpovědí na tuto otázku je více:
1. Penzijní připojištění je výnosný produkt. Racionálně investující klient využívající optimálně státní zvýhodnění, dosáhl díky penzijnímu připojištění výnosnost přes 8 %. Vzhledem k nižší míře rizika než u akciových podílových fondů se jedná o výborný výsledek.
2. Penzijní připojištění je výnosný produkt zejména díky státem poskytovaným zvýhodněním. Samotná výnosnost produktu se pohybuje mezi 3 % až 4 %, je tedy poloviční než při započítání všech zvýhodnění.
3. Nevyplatí se spořit více, než 1500 Kč měsíčně. Pokud provedeme výpočet pro vyšší příspěvky než je optimální, výnosnost klesá. Samotné zhodnocení penzijních fondů nepřekonává dlouhodobé výnosy podílových fondů se srovnatelným složením portfolia.
4. Mezi penzijními fondy nejsou ve zhodnocení výrazné rozdíly. Efekt státních zvýhodnění snižuje rozdíly mezi fondy. V našem modelovém případě je průměrná výnosnost 8,5 %, žádný fond se od tohoto průměru neodlišuje o více než 0,5 %.
5. Hospodaření penzijních fondů není tak průhledné, jako podílových fondů. Penzijní fondy odkládají náklady do budoucna, ne-oceňují cenné papíry výsledkově. Případná reforma by měla tuto chybu napravit.
Aleš Náhlík
FinQ.cz
Tab. 1 Kompletní zhodnocení penzijních fondů od roku 1995
Tab. 2 Odhad připsaného zhodnocení za rok 20060
Tab. 3 Budoucí náklady a výnosy ku hodnotě účtů klientů
Tab. 4 Výnosnost penzijního připojištění
