Podle navrhovatele Bartoše je zřejmé, že vědu, výzkum a vývoj nelze dělat izolovaně pouze v rámci České republiky. Je třeba vytvářet podmínky pro to, abychom úspěšně zapojili české subjekty do mezinárodních programů. Mezi hlavní programy mezinárodní spolupráce v této oblasti patří rámcové programy Evropské unie, které jsou po zemědělských a strukturálních fondech třetími největšími, čili jedná se o velké peníze na výzkum a vývoj.

Předchozí právní úprava však dovolovala použít institucionální prostředky v oblasti mezinárodní spolupráce pouze na úhradu poplatků za účast České republiky v mezinárodních programech nebo mezinárodních organizacích. Po vstupu České republiky do Evropské unie ovšem tato možnost značně pozbyla na významu, uvedl Bartoš. Přitom tato úprava neumožnila hradit podíl na financování projektů z národních veřejných prostředků. Výzkumné instituce tak měly problémy hradit svůj podíl ze svého rozpočtu. Hradily je z prostředků určených na řešení projektů, které byly v oblasti grantů nebo výzkumných záměrů České republiky. Vznikla proto podle Bartoše paradoxní situace, že účast těch nejlepších týmů a organizací na mezinárodní úrovni byla zákonem de facto sankcionována, protože prostředky musely hradit na úkor jiných činností místo toho, aby stát právě tyto velmi kvalitní instituce podporoval. To se samozřejmě nepříznivě odráželo na nízké účasti českých organizací v rámcových programech Evropské unie, v mezinárodních konsorciích a v získávání finančních prostředků z fondů Evropské unie.

"Jako poznámku pod čarou bych uvedl," řekl Bartoš při projednávání, "že jsme státem, který patří na chvost Evropy v čerpání prostředků na výzkum a vývoj. Zatímco jako stát dáváme tyto prostředky do Evropy, tak málo z toho čerpáme. Myslím si, že je to špatně a že je potřeba právě toto změnit. Je proto třeba usnadnit českým subjektům v rámcových programech jejich účast a umožnit jim získat veřejný příspěvek z národních zdrojů při financování jednotlivého projektu."

Podle něj potřebu novely zákona urychlila změna předpisů Evropské unie na rozpočtové období 2007 až 2013. V 7. rámcovém programu Evropské unie, který byl zahájen, je požadována v následujícím období finanční spoluúčast členské země od nuly až po 50 procent a průměr je někde kolem 25 procent. V novém rámcovém programu se totiž nepočítá se starým modelem, uvedl Bartoš, který byl v tom 6. rámcovém programu, tedy modelem dodatečně vzniklých nákladů, ten program to nazýval additional cost, ale přešlo se na nový model tzv. plných nákladů, v angličtině je to v tom modelu nazýváno full cost model. Jakákoli fyzická nebo právnická osoba si nyní účtuje svoje úplné přímé a nepřímé náklady podle pravidel účasti v 7. rámcovém programu.

Nový zákon tedy umožňuje použití veřejných prostředků České republiky podle pravidel daného mezinárodního programu na financování spoluúčasti českých subjektů. Změna byla předložena proto, aby umožnila institucím zabývajícím se výzkumem a vývojem použít veřejné prostředky při mezinárodní spoluúčasti v projektech podle pravidel. Pokud pravidla daného mezinárodního programu vyžadují spoluúčast soukromého sektoru, samozřejmě nemůže je účastník použít z veřejných prostředků. To je, myslím, z toho návrhu jasné a zřejmé.

Jak uvedl Bartoš, návrh výdajů státního rozpočtu na výzkum a vývoj na rok 2007, připravovaný na rok 2008, a výhled na léta 2009 až 2010 zahrnuje i zdroje na krytí finanční spoluúčasti České republiky v rámcových programech Evropské unie, a to i v projektech operačních programů, tzv. strukturální fondy. Při zpracování návrhu byly vzaty v úvahu zejména potřeby české ekonomiky a společnosti a probíhající připravované aktivity Evropské unie v oblasti výzkumu a vývoje, např. v rámci Lisabonské strategie pro růst a pracovní místa.

Zjednodušeně se podle jednoho z navrhovatelů jedná v podstatě o to, že peníze na mezinárodní projekty budeme dostávat z Evropy, ale samozřejmě je nebudeme dostávat v plné výši. Dejme tomu, budeme se pohybovat někde kolem 80 % a od nuly do 20 % bude potřeba tyto peníze nějakým způsobem najít v rozpočtu. Ony jsou nalezeny, ale ten problém spočívá v tom, že neexistuje kolonka v rozpočtu na Ministerstvu školství, ze které by bylo možné tyto peníze čerpat. Abych to úplně zjednodušil: Tento návrh tu kolonku vytváří a bude možné efektivně tyto prostředky využít. Z toho důvodu pak bude možné čerpat více prostředků z Evropské unie, protože naši vědci budou o tyto prostředky žádat, neboť jim nebude bránit žádná legislativní překážka.

Vláda souhlasila

Poslanecké iniciativy zpravidla nemívají podporu vlády, nicméně v tomto případě výjimka potvrdila pravidlo. Ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Dana Kuchtová řekla, že aby napříště mohla být institucionální podpora výzkumu a vývoje z veřejných prostředků poskytována i na podporu projektů mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji, což znamená i na tu část mezinárodní spolupráce České republiky uskutečňované na základě mezinárodních smluv, v jejichž rámci jsou ministerstvem nebo příslušným poskytovatelem hrazeny finanční podíly z prostředků České republiky na podporu projektů mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji. Ministryně připomněla, že vláda přijala k návrhu 18 hlasy z přítomných 18 členů vlády stanovisko, jímž vyslovila s návrhem souhlas. "Stanovisko vlády je tedy samozřejmě kladné a domníváme se, že tyto projekty mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji, které již byly zahájeny, je třeba podpořit a je třeba tato pravidla připravit i pro projekty další a je třeba výzkum a vývoj v rámci mezinárodních projektů tímto způsobem podporovat," řekla ministryně.

Cílem je usnadnit spolupráci

Z důvodové zprávy k zákonu plyne, že cílem předloženého návrhu zákona, je usnadnit mezinárodní spolupráci ve výzkumu a vývoji. Současná právní úprava dovoluje použít institucionální prostředky v oblasti mezinárodní spolupráce pouze na úhradu poplatků za účast České republiky v mezinárodních programech nebo na úhradu poplatků za členství České republiky v mezinárodních organizacích.

Tím, že stávající znění zákona omezuje použití institucionální podpory pouze na úhradu poplatků, uvádí se ve zprávě, výrazně omezuje možnosti českých institucí zabývajících se výzkumem v účasti v některých mezinárodních výzkumných aktivitách. Pokud nejsou plně hrazeny náklady projektu výzkumu a vývoje ze zahraničního zdroje a podmínkou účasti je podílové financování, mají tyto instituce problémy, neboť zpravidla nejsou schopné uhradit požadovaný podíl ze svého rozpočtu. Platná právní úprava prakticky neumožňuje využít k tomuto účelu veřejné prostředky, a to ani tehdy, připouští-li použití veřejných prostředků členské země pravidla daného mezinárodního programu.

To má nepříznivý vliv na získávání finančních prostředků zejména z fondů Evropské unie, a to jak z Rámcových programů EU na podporu výzkumu a rozvoje technologií, tak z dalších zdrojů EU zaměřených na výzkum a vývoj, neboť např. v 7. rámcovém programu nebo v operačních programech zaměřených na výzkum a vývoj bude požadována finanční spoluúčast členské země. Bez navržené změny se Česká republika nebude moci těchto aktivit účastnit.

Účelem navržené změny je tedy umožnit použití veřejných prostředků pro úhradu českého podílu na nákladech mezinárodních projektů tam, kde takový postup připouští pravidla daného mezinárodního programu, a nikoliv nahrazovat neveřejné prostředky veřejnými a tím snižovat finanční spoluúčast soukromého sektoru na financování výzkumu a vývoje.

Pro informaci se v příloze předkládá také návrh novely prováděcího předpisu k zákonu o podpoře výzkumu a vývoje, který bude navrhovanou novelou dotčen. V případě přijetí novely zákona o podpoře výzkumu a vývoje by měla být návazně provedena novelizace prováděcího předpisu.

Podle předtím platného zákona jsou možnosti podpory mezinárodní spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje velmi omezené. Podle § 3 odst. 1 písm. b) bod 1 zákona o podpoře výzkumu a vývoje byl sice institucionální podporu možné použít i na podporu mezinárodní spolupráce ve výzkumu a vývoji realizovanou na základě mezinárodních smluv, ale toto použití je dále omezeno ustanovením § 4 odst. 5 zákona o podpoře výzkumu a vývoje pouze na úhradu podplatků za účast České republiky v mezinárodních programech výzkumu a vývoje nebo na úhradu poplatků za členství v mezinárodních organizacích.

-FM-

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace