Udat podvod? Češi se bojí reakce firmy

Vidět kolegu, že odeslal zmanipulovanou fakturu a za pár dnů dostal obálku s penězi? Jen čtyři z deseti Čechů by se nebáli v podobném případě ohlásit podezření z páchání trestné činnosti.

Vyplývá to z výsledků rozsáhlého průzkumu o ochotě udávat podvody, korupci a úplatkářství mezi zaměstnanci, který provedla poradenská společnost Ernst & Young. Šlo o firmy z třinácti evropských zemí, které mají nad tisíc pracovníků a působí ve třech dalších zemích.

Podle průzkumu je ochota Čechů zamezovat podvodům ve firmách pod evropským průměrem. V západní Evropě by podezření na korupci svých kolegů nahlásilo přes polovinu lidí, na Slovensku a v Maďarsku by jich bylo dokonce přes šedesát procent.

Pro menší zájem Čechů bojovat s korupcí má průzkum jednoznačné vysvětlení: "Dva ze tří lidí říkají, že se bojí odvetných opatření vedení nebo kolegů. Hodně respondentů také tvrdilo, že jejich firma se vyřešení takových problémů stejně nevěnuje," říká Markus Lohmeier, vedoucí sekce vyšetřování podvodů a řešení sporů v Ernst & Young.

"Firmy v Česku skutečně informátory dobře nechrání. Takoví lidé mají špatnou pověst a často přijdou o práci," uvedl Lohmeier.

Přesto českým zaměstnancům nejsou poměry v jejich firmě lhostejné.

Zhruba osmdesát osm procent se jich domnívá, že každý podnik by jako součást prevence podvodů měl mít etický kodex, nicméně jen 43 procent respondentů uvedlo, že ho podepsalo a jedna třetina se s ním nesetkala vůbec.

"Když zaměstnanci nemají informace o pravidlech dané společnosti a o tom, co je a není správné, je těžké prosazovat etické chování. S pomocí etického kodexu může podnik zasáhnout v případě, že se pracovník chová neeticky a chránit své zaměstnance v situacích, kdy si nebudou jistí, jak se mají zachovat," říká k tomu Lohmeier.

Česko také zatím míjí zavádění "horkých" linek, na které zaměstnanci mohou namluvit podezření z podvodů.

Díky oznamovací telefonní lince se v USA přijde na každý třetí podvod. V Česku má o jejich existenci povědomí jen necelá třetina zaměstnanců a jen sedm lidí ze sta by ji využilo, když by tuto možnost měli.

Češi v rozporu s trendem spoléhají na méně obvyklé cestičky udávání podvodů. Celých jednapadesát procent českých zaměstnanců by šlo za svým přímým nadřízeným. Na Slovensku by to udělalo jen 27 procent jejich kolegů. Evropský průměr je také výrazně nižší - na šéfa by se obrátilo 42 procent lidí. "Přímý šéf může být podjatý," říká Lohmeier.

Češi by také kvůli podezření z podvodu nekontaktovali personální oddělení či nezávislého právníka či ombudsmana firmy, jak je to běžné v západní Evropě.