Kdy má smysl uvažovat o daňovém ráji?

Extravagantní vousatý miliardář Richard Branson, známý mimo jiné díky svým dobrodružstvím v balónu, má své impérium značky Virgin rozděleno na bezmála tři stovky společností registrovaných po celém světě. Po zeměkouli se volně přelévá jeho jmění dosahující skoro čtyř miliard dolarů. Z toho velká část je uložena v daňových rájích - územích, která si zakládají na vstřícném přístupu k byznysu a lákají k sobě bohaté lidi na nízké daně a diskrétní prostředí.

Branson se svou slabostí k těmto offshore-centrům spíš chlubí, než že by ji tajil jako něco nemravného. "Kdybychom to tak nedělali, Virgin by dnes byla poloviční," prohlásil. Doma v Anglii občas poslouží jako symbol boháče, na něhož jsou berní úředníci krátcí, a proto šlapou po menších rybách. Ale žádný exil nepotřebuje. Královna ho dokonce pasovala na sira.

Vyděláte milion?
Kdy má smysl o daňovém ráji uvažovat? Váš podnik by se měl zabývat mezinárodní činností, která ročně vynáší aspoň milion korun hrubého zisku. Ale lepší je milionů víc, aspoň pět. Zapojit do svého byznysu offshorové centrum totiž něco stojí. Musíte něčím zaplatit daňové poradce i provoz offshorových struktur, což vyjde na jednotky, či spíše desítky tisíc eur ročně.

V daňových rájích mají dnes světoví boháči uloženo pět až sedm bilionů dolarů, napsal letos týdeník Economist. Jak v Česku narůstá počet bohatých lidí i velikost jejich firem a majetku, je víc slyšet o daňových rájích i v tuzemsku.

Když Zdeněk Bakala kupoval ostravské doly, v obchodu se angažovala jedna firma z Kajmanských ostrovů a druhá z Kypru. Na ten chce své firmy stěhovat také další z českých miliardářů, Karel Komárek. Mostecká uhelná je rozdělena mezi kyperskou a nizozemskou firmu. V Nizozemsku se sbíhá i organizační schéma skupiny PPF.

Americký senátor Carl Levin, podle něhož offshorová centra "vyhlásila válku počestným americkým daňovým poplatníkům", odhadl, že Spojené státy kvůli existenci daňových rájů přicházejí ročně o 70 miliard dolarů. Česká ekonomika je přibližně stokrát menší, takže v přepočtu na domácí poměry jde o 15 miliard korun.

Jiný, také spíše orientační údaj lze najít v platební bilanci, podle níž třetina českých investic směřujících do zahraničí putuje do zemí, které lze mezi daňové ráje zahrnout, včetně Nizozemska.

Úředníci chtějí vysvětlení
Kdo chce na daních ušetřit, musí mít pro finanční úřad připravenou přesvědčivou obhajobu.

"Česko nepředstavuje výjimku a problematika využívání daňových rájů jejími rezidenty samozřejmě problém představuje," uvádí Dana Trezziová, náměstkyně ministra financí. Podle ní jde o globální téma, se kterým se lze nejlépe vypořádat na půdě EU nebo OECD.

Čeští berní úředníci se mohou opřít o paragrafy, jejichž smyslem je přimět nadnárodní podniky k tomu, aby zisk vytvořený v Česku byl zde také zdaněn. Výsledek závisí na individuálním posouzení úředníka: toho je potřeba uklidnit a přesvědčit.

"Jakékoli neobvyklé transakce se společnostmi vzniklými v daňových rájích jsou českými správci daně velmi pozorně posuzovány," varuje Trezziová.

daňový ráj