Josef Jaroš: Kvůli daním Češi založí své evropské firmy jinde

Josef Jaroš je spoluzakladatelem první evropské obchodní firmy (SE) se sídlem v Česku. Pracuje jako obchodní manažer firmy Smart Office and companies, která zakládá firmy a pak s nimi obchoduje.

Předtím díky němu vznikly desítky národních obchodních společností. Ale až při rozjezdu první evropské společnosti musel bojovat nejen s neznalostí českých notářů a právníků, ale také s neobvykle dlouhou dobou, po kterou se nová evropská firma rodila.

"Úředníci o něčem takovém, jako je evropská společnost, skoro nic nevěděli," říká Josef Jaroš. Zápis do obchodního rejstříku trvá obvykle pět pracovních dnů, kvůli evropské společnosti to ale trvalo tři měsíce.

HN: Bylo těžké, nebo lehké založit v České republice evropskou společnost?

Vzhledem k tomu, že jsme byli první, kdo evropskou společnost se sídlem v Česku zakládal, tak to určité těžkosti přinášelo. Zvolili jsme si způsob založení, který byl pro nás nejpřijatelnější. Využili jsme kyperskou a českou společnost. Ty dohromady založily svoji evropskou dceřinou firmu.

A když jsme se ji rozhodli zapsat do obchodního rejstříku, tak nám to trvalo několik měsíců. Do této doby počítám shánění podkladů a informací, než fakt toho samotného řízení na soudě, který jinak ze zákona trvá pět pracovních dní.

HN: Co je evropská společnost za typ obchodní společnosti?

Velmi se podobá standardní národní akciové společnosti, avšak v podstatě je určitou formou nadnárodní akciové společnosti.

HN: Evropská společnost je historicky druhou z nadnárodních forem obchodních společností. Která je ta první?

Tou první je evropská družstevní společnost. V návrhu Evropské unie je dokonce i další typ společnosti, takzvaná evropská soukromá společnost. Ale ta je prý zatím ve stadiu přípravy.

HN: Je evropská společnost v EU běžným typem obchodních společností?

V podstatě se jedná o nové obchodní společnosti. Vznikají od roku 2004 a dá se říct, že úplně běžným typem nejsou. Ale dnes, když se před někým o SE zmíníte, tak podnikatelé vědí, o co jde.

HN: Proč začínají být tyto společnosti oblíbené?

Stěžejním důvodem je možnost změny sídla v rámci EU. Jedná se o takzvané country-shoping, což znamená volba daňově nejvýhodnější země.

Pak tam je větší pružnost v řízení firmy, protože SE se zakládají jinak než české národní společnosti jako třeba akciové společnosti. Jedná se taky o určitý image, kvůli kterému jsou tyto společnosti zakládány. Název SE zkrátka dobře vypadá a všude v EU tuto zkratku budou za chvíli znát všichni.

HN: Základní kapitál u SE činí 120 tisíc eur, to jest přes tři miliony korun. Není to k založení obchodní společnosti příliš?

Když to srovnáte s národní akciovou společností, jejíž základní kapitál jsou dva milióny, tak u SE je to v přepočtu jen o milion více, což v tomto měřítku zase tak velký rozdíl není. Pro podnikatele, kteří zakládají evropské společnosti, by tento kapitál neměl být stěžejní problém.

HN: Jak je to s hlavní správou a s hlavním sídlem SE?

Když ji někdo z cizinců, třeba Němci, založí v Česku, měl by statutární orgán nebo ředitelé sedět tamtéž. Budou-li ale v Německu a společnost řídit odtamtud, může se stát, že je úřady vyzvou, aby uvedli své skutečné sídlo firmy. Což má být tedy místo, kde sídlí nejvyšší vedení.

HN: Obchodujete s takzvanými předzaloženými firmami. Liší se nějak zakládání evropských firem od těchto neaktivních akciových společností?

Zapisování SE do obchodního rejstříku se obecně daří, ale nepopírám, že tam je stále spousta výkladových problémů. Ještě to bude nějakou dobu trvat, než jejich zapisování půjde hladce. To, že zapisujeme SE jako předzaloženou firmu, nic složitého ale nepřináší.

Úředníci však například nevěděli, že dozorčí rada a představenstvo mohou být jednočlenné. Byla to pro ně naprostá novinka. Zdálo se mi, že měli spíše tendenci návrh na vznik evropské společnosti zamítnout. Zkrátka je tato problematika pro úředníky ještě neznámá.

HN: Je v Evropské unii obvyklé obchodovat s předzaloženými společnostmi?

V Evropské unii je to naprostý standard. Začíná to být běžné i v České republice. V loňském roce se v tuzemsku počet prodaných společností blížil ke dvěma tisícům. Je to běžné i v USA a všude, kde se tyto ready-made společnosti zakládají. Co se prodeje předzaložených SE týče, tak to zase tak obvyklé není. Je potřeba dát tomuto druhu obchodu z hlediska práva chvíli čas, zájem o něj je v tuto chvíli velmi vysoký.

HN: Mají evropské společnosti v zahraničí a v Česku budoucnost?

Vzhledem k tomu, že z hlediska daní to není v České republice právě lukrativní, tak sídla těchto firem budou zakládána pravděpodobně spíše v jiných zemích. A pokud se tak stane, pak jejich majitelé v poměrně krátké době budou právě kvůli lepším daňovým podmínkám měnit svá sídla. Je ale docela dobře možné, že kvůli image v Česku přesto několik evropských společností vznikne, ale v tuto chvíli si nemyslím, že jich budou stovky.