Není lehké přivést si do penzionu, kam ženy nesmějí, v noci mladou slečnu, a přitom zůstat stoicky klidným gentlemanem. A není lehké se zhostit divadelní adaptace hry, kterou znají všichni ve skvělém filmovém obsazení Ivou Janžurovou, Josefem Abrhám a Jiřím Hrzánem. Každopádně sáhnout po této "lehkonohé frašce" lze označit za sázku na jistotu. A pro tentokrát si vsadil umělecký šéf Divadla A. Dvořáka v Příbrami Milan Schejbal spolu s členy tohoto divadelního souboru. Výsledek svého díla, tedy původně Jiřím Krejčíkem přepsanou Bedtime Story od Seana O' Caseyho, představili i divákům Žižkovského divadla Járy Cimrmana v Praze.
Slečna Moseyová (Helena Karochová) nejen dbá na dobrou pověst svého penzionu, ale především dohlíží na to, aby se v něm nedělo nic špatného, a tedy vlastně nemravného. Obchází jeho chodby jako duch, a v ruce třímá nerozlučnou kočičku (zde ztvárněnou polštářem). Obyvatel penzionu pan Mulligan (Svatopluk Schuller), jinak docela pohodlný měšťák, který má rád svůj klid a snad i svého spolubydlícího Halibuta (Zbigniew Kalina), občas zahoří, nebo spíše zatouží po dívce ne zrovna dobré pověsti. Naplánováno to má ale dobře, slečnu si tajně přivede na pokoj a nad ránem slečnu vyprovodí ke dveřím. Bohužel ale milá Anděla (Petra Duspivová) se nechce právě nad ránem vyhřáté postele vzdát. A proto si vymýšlí nesčetné důvody, proč hned nemůže odejít. A dostává tím Mulligena do ne příliš příjemných okamžiků. Chtějte po starém mládenci čaj k snídani a něco na zub. Anděla se sice spokojí s okoralými sušenkami, ale lože rozhodně nehodlá opouštět. Ve svých drobných ženských intrikách se tu protahuje jako kočka, tu se na Mulligena svůdně zadívá a on si připadá jako v pasti. Do toho se občas vyrojí důsledná slečna Moseyová, která se vyptává, jestli se něco děje. A Mulligan ji rovněž vytrvale ujišťuje, a vlastně i sám sebe, že má situaci pod kontrolou. Do toho všeho se vrací opilý Halibut z plesu, kde strávil celou noc a ctihodný Mulligan před ním musí tu "prostořekou a nemravnou holku" ukrýt ve skříni.
Příchodem Halibuta se promění jeviště v arénu celkem standardní crazy komedie, v níž gag střídá gag, a v níž by se mohli tvůrci představení místy řídit klasickým - méně je někdy více. Navíc se zdá, že Krejčíkův filmový přepis měl větší šťávu, přestože se všichni aktéři evidentně překonávají. Halibut předvádí gymnastická čísla, v nichž Mulligan sekunduje, až divák získá dojem, že neexistuje místo, na něž by Halibut nevylezl. Proto to celé působí spíše coby prvoplánová estráda artistických dovedností. Každopádně Halibut se možná baví, ale Mulligan nikoliv. Za dveřmi číhá kočička a slečna Moseyová a on v této extrémně vypjaté chvíli má uspat Halibuta a Andělu vystrkat z pokoje. Což je, jak se zdá, úkol nadlidský.
Ačkoliv v roli Hallibuta Kalina ukazuje své fyzické možnosti, již méně to hovoří o těch hereckých. Každopádně patří k tomu lepšímu článku představení. Moseyová Heleny Karochové je správně studeně staropanenská, tak nějak si lze představit postarší Britku lpící na svém majetku a dobrých mravech, a proto Karochová odvedla skvělý výkon. Naopak Schullerův Mulligan, jenž má ztělesňovat zbabělost a pokrytectví, se spíše jen zamotává do Anděliných punčoch, stejně jako do své úlohy, aniž by se mu podařilo vykřesat z ní vše, co předloha nabízí. A Anděla P. Duspivové, v Krejčíkově adaptaci jiskřivá, drzá a koketní, si bohužel vzala k srdci pouze onu koketní část své postavy.
Každopádně ale pokud milujete bláznivé komedie, neměla by ta příbramská ve výčtu vašich oblíbených inscenací chybět.
