Razítka po drátu i bez drátu

Jde to, ale dře to. Populárnímu komentátoru Alanu Friedmanovi z Wall Street Journal se povedl pěkný kousek - rozdal ministrům v sále hlasovací zařízení a umožnil jim okamžitě nahlédnout mezi řádky svých vlastních proklamací. Na projekčním plátně všichni vidí výsledky bleskového průzkumu - jen třetina věří, že se skutečně naplní vize z lisabonského summitu, že EU bude do roku 2010 motorem světových inovací a na technologické špici. A co takhle do roku 2020? Tomu už věří drtivá většina v sále.

Na první evropské Government Leaders Forum se sjelo do Říma 360 významných osobností, ministrů, poslanců, vrcholových manažerů ze 46 zemí světa. Na programu byla modernizace státní správy, školství a hospodářství prostřednictvím nástrojů nové ekonomiky a hosté byli tak významní, že po úvodní sérii vystoupení už novináři do sálu nesměli. Odchytávali jsme je v tiskovém středisku. Steva Ballmera, šéfa Microsoftu, který tomu patronoval, jsme viděli dokonce jen v projekci, a to ještě byl nemilosrdně ustřižen, když přešel k otázkám a odpovědím.

Přesto to stálo za to. Nakonec i novináři dostali samostatnou příležitost, aby si vyslechli strhující výklad irského ministra komunikací o jeho souboji s dominantním operátorem o zpřístupnění rychlého internetu nebo maďarského ministra školství, který doma rozpoutal vzdělávací revoluci. Další zprávy od zdroje nám nabídli lidé z Microsoftu a Intelu. Bylo to docela inspirativní.

Maďarský Indoš, neboli Internet do škol, zatím probíhá bez skandálu. Začal nečekaně, zvýšením platů učitelů o 50 procent a vyhlášením daňových úlev pro ty žáky a studenty škol všech stupňů, kdo se odhodlají investovat do vlastního počítače. "Sleva nebude zadarmo," soudí bývalý sociolog a nyní ministr školství Bálint Magyar. "Přetáhne kupující z černého trhu a posílí tak oficiální výrobce hardwaru a dodavatele softwaru a služeb. Ti daně platí. Zároveň zainvestujeme vzdělávací revoluci z peněz domácností."

Jedná se o skutečnou revoluci. Až dosud byl počítač pomůckou při výuce základům informatiky, kde se učilo o hardwaru, softwaru a aplikacích. To však většina nepotřebuje, nechme to specialistům. Co děti opravdu potřebují, je digitální gramotnost uživatelů. Především schopnost opatřovat si informace na webu. Tam, kde už byl internet zaveden do škol dříve, výzkumy ukázaly, že pokročilejší žáci si při výkladu učitele okamžitě dohledávají další informace v síti, zatímco lajdáci využívají chatu a mailů a ujasňují si to se spolužáky nebo žebroní o nápovědu online. To už jsou skutečně praktické dovednosti pro život. Internet přitom rozpouští hranice školních osnov a učitel se stává mentorem, navigátorem, který dětem pomáhá, aby se orientovaly v síti i v tom, co se dosud naučily a kudy dál.

Rizikem digitální revoluce je nová digitální opona, která může spadnout, pokud nezvládneme správu vlastnických práv ke knihovnám a databázím, obává se ministr Magyar. Uvádí názorný příklad - nyní se zpracovává databáze maďarských kulturních památek. Všichni by byli šťastni, kdyby k ní měl přístup kdekdo v Evropě a přispíval tak ku větší slávě Maďarska. Jenže způsob, jak jsou tyto práce financovány, to nedovoluje, přístup musí být placen. To je nová berlínská zeď, varuje ministr a navrhuje: Všechno, co bude pořízeno za přispění fondů EU, by mělo být volně přístupné všem v EU. Fondy jsou přece z jejich příspěvků do rozpočtů.

Microsoft spustil na konferenci rozsáhlou vysvětlovací kampaň o otevřených standardech. Příkladem je XML, protokol, který se rychlec rozšířil a umožňuje komunikaci přes bariéry rozdílných systémů, technologií a platforem. Je to základ interoperability, data a příkazy projdou i tou nejkrkolomnější cestou. Je to možné proto, že se výrobci různých technologií a softwarů na těchto standardech dohodli a přizpůsobují se jim. Uživateli to umožňuje, aby si vybral libovolný software, Microsoft nebo Linux, libovolnou platformu, IBM nebo McIntosh, a ono se to domluví.

Otevřený standard není zpřístupněním kódu. "Kdybychom dali třeba kód Windows k dispozici pro volný vývoj komukoliv, za čas se spolu nedomluví ani stroje s různou verzí Windows," straší lidé z Microsoftu. Faktem je, že tento kód nicméně začali předávat vládám v různých částech světa a NATO a přizpůsobili se tak požadavkům boje proti terorismu. Ekonomu to popsal český viceprezident Microsoftu Jan Mühlfeit v rozsáhlém rozhovoru, který uvádíme zvlášť. Stejně tak se zdá, že Microsoft vidí rostoucí trh hlavně v oblasti aplikací a řešení pro vládní, školskou či ekonomickou sféru, jak to naznačil i tématem římské konference.

Irský ministr komunikací Dermot Ahern byl na koferenci slyšet nejvíc. Vede doma bitvu o všeobecné zpřístupnění rychlého, širokopásmového internetu. Snaží se vyvrátit tvrzení telecomů, že v zemi, jako je Irsko, se prostě nedá na něčem takovém vydělat.

"Je to velice jednoduché," oponuje Ahern: "Snižte ceny - získáte objem - vyděláte peníze."

Na svůj současný post nastoupil teprve loni v létě, ale už o Vánocích slíbil řadu průlomových věcí. První - přiměje telekomunikační operátory, aby poskytovatelům internetu nabízeli neomezený přístup za paušál. Pomohla mu v tom Komise pro regulaci komunikací, ale se stejným cílem souběžně zřídil Skupinu pro telekomunikační strategii, ve které je zastoupena Federace podnikatelů a zaměstnavatelů, Asociace licencovaných telekomunikačních operátorů a skupina vedoucích pracovníků ministerstva komunikací. "Nechci, aby mi radili, jak jim mám dát subvence z kapes daňových poplatníků," varoval skupinu hned na začátku. "V současné situaci jsou takové požadavky neudržitelné."

V dubnu regulátor přinutil dominantního operátora Eircom, aby snížil ceny širokopásmového spojení po drátě (DSL) na polovinu. Mimochodem dostaly se tak na úroveň nynější nabídky Českého Telecomu. Internet za paušál spustil v červnu. A největší distributor elektrické energie ESB ohlásil, že začal s pokusy, jak šířit internet tím opravdu nejdostupnějším způsobem, do zásuvek elektrické sítě.

"Prožíváme opravdu zajímavé období rozvoje irského internetového trhu," pochvaluje si portál IrlandOffline, mluvčí bojovně naladěné veřejnosti. "Vidíme zcela jasné známky zlepšení."

Pro Ekonoma pak Ahern popsal zajímavou genezi elektronizace vládních služeb v Irsku.

Začalo to před lety, kdy byl ministrem sociálních věcí. Tam byli tenkrát elektronicky nejpokročilejší, a začalo se uvažovat o "osobním identifikátoru". My bychom řekli, že jde o čipovou kartu s funkcí občanského průkazu, na které mají být i data biometrického charakteru (obraz rohovky, otisk palce), spolehlivě určující totožnost dané osoby.

Mělo jít o souhru dvou systémů. Prvním je elektronická databáze matriky GRO (General Registration Office) a druhým systém osobních karet REACH, který přejímá data GRO.

Matrika už je elektronická, byť zatím jen uvnitř úřadů, kde poskytuje nejrůznější certifikáty, rodné a úmrtní listy, potvrzení o sňatku nebo rozvodu. V nepříliš vzdálené budoucnosti bude možné zajít na poštu nebo na jiné místo, o kterém nebylo ještě rozhodnuto, a koupit si certifikát na dálku, on-line. Avšak myšlenka, že tyto údaje mají být předávány do systému REACH, po pěti letech uvázla na právních debatách o ochraně osobních dat. Podle posledních zpráv nicméně vývoj stále pokračuje.

Projekt REACH obsahuje také komponent ve funkci "brokera" veřejných služeb. Jakmile se dítě narodí a bude zavedeno do matriky GRO, údaje převezme také systém REACH a od tohoto okamžiku bude nový občan příjemcem služeb vlády právě prostřednictvím tohoto "brokera". Nejprve je "broker" předá do péče systémů sociálních a zdravotních služeb, pak školských. Když občan vyroste a třeba ztratí práci, nebude muset chodit na pracovní úřad, na úřad poskytující příspěvky na bydlení, na úřad sociální péče a další instituce, kde by vyplňoval stále stejné dotazníky. Bude stačit, když vloží kartu do terminálu, a systém REACH už se postará o to, aby rozeslal na správná místa potřebné informace. To mimochodem sníží i možnosti podvodů.

"Technologie je k dispozici, ale legislativa nikoliv. Byla proti tomu velice silná lobby," konstatuje Ahern. "Teď jsou hlavním hybatelem elektronizace finanční úřady, celá daňová agenda je on-line a je to využíváno v opravdu velkém rozsahu. Využívají to jak jednotlivci, tak účetní firmy, které vedou agendu podniků."