Mňága a Žďorp: Nemusíme nikomu dokazovat, že se vyvíjíme

Třináct nových skladeb naleznou posluchači na novém albu skupiny Mňága a Žďorp s názvem Web Site Story. O desáté studiové nahrávce v řadě říká zpěvák kapely a autor většiny písní Petr Fiala, že její podobu významně ovlivnily nové tváže v kapele. Stále ale děláme písničky, dodává.

hn: Během posledních měsíců jste prošli poměrně výraznou personální obměnou. Web Site Story však zní takřka stejně jako předchozí nahrávky. Náhoda, nebo záměr?
Nemůžu souhlasit. Zvuk na novince je jiný než na starších albech. Vývoj je markantní, některé písničky by se na předchozích albech nemohly objevit, protože tehdy jsme takhle nehráli. Lidi pouze mate to, že texty skládám a pak je i zpívám stále já. Zásadní byl pro kapelu hlavně nástup nového bubeníka Pavla Koudelky, protože hraje rovně, přesně a tvrdě a zároveň citlivě. Druhý nový člen, saxofonista Roman Volný s námi vystupuje na koncertech jako stálý host.

hn: Trváte tedy na tom, že Mňága a Žďorp prošla za dvacet let své existence markantním uměleckým vývojem?
Trvám na tom, že jsme živá kapela, která s každou deskou začíná znova, přestože má svůj ksicht. Netočíme desky proto, abychom někomu dokazovali, že jsme umělci, nebo že se vyvíjíme, nebo že jsme si našetřili na sampler... Chceme pouze nahrát pár písniček, ve kterých se já realizuji jako textař a mí kolegové a kamarádi jako hudebníci. Takhle to baví nás a naše fanoušky.

hn: Můžete tedy přiblížit, jak jste si přáli, aby nové album znělo?
Podobné přání si dopředu nikdy nespecifikujeme. Necháme se raději překvapit. Neděláme věci na sílu - jakože teď to bude taneční nebo tvrdé nebo nevím jaké. Každé písni se věnujeme samostatně, každá je taky jiná a vyžaduje jiný přístup. Někde jsem čtyřikrát nazpíval vokál přes sebe, někde jen jednou. Někde jsme přetáčeli donekonečna, někde to bylo nahrané okamžitě. Jediným měřítkem je to, aby to nebylo úplně blbé. Neopravujeme také všechny chyby, některé jsou zábavné a píseň bez nich nefunguje tak dobře.

hn: Jak u vás za podobné tvůrčí konstelace funguje autocenzura?
Ale pochopitelně, že jsme myšlenky na některé písně zapudili v samotném zárodku. Jiné zase obrazně řečeno putovaly do koše až poté, co byly nahrány. A důvod? Buďto nám přišly nakonec slabé, nebo jsme v nich slyšeli motivy, které jsme již někdy použili. Nebo jsme je odložili k dozrání a k dopracování.

hn: Vy sám si při sólových projektech hrajete s elektronikou, experimentujete se zvukem. Web Site Story však staví na standardním rozložení nástrojů. Proč?
Experimenty na novém albu jsou, ale ne v takové míře, aby zastínily kapelu. Poprvé jsme využili například zkreslený zpěv nebo prapodivný zvuk syntezátoru skrz celou písničku, takže si pak připadáte, jako byste ji poslouchali z dráťáku v hotelu pro gastarbajtry na Marsu. Podobné kejkle se zvukem ale asi nikdy nepřekryjí to, že děláme hlavně písničky.

hn: Písničky jsou hodně obecný pojem. Jaký druh písniček - podle vás - Mňága a Žďorp hraje?
No přece krátké i dlouhé, veselé i smutné, úderné i rozmazané, taneční i na stojáka, měkké i tvrdé, to vše za účasti dvou až tří kytar, saxofonu nebo kláves, basy a bubnu a skřehotavého hlasu vypravěče.

hn: Snad poprvé jsem na albu Web Site Story nezaregistroval v textech lokální příslušnost k Valašskému Meziříčí, odkud vaše skupina pochází. Mýlím se?
Ono i na těch starších deskách tahle skutečnost přirozeně vyplynula, nešlo o záměr. Místní příslušnost je věc, o které při skládání vůbec nepřemýšlím. Ale pokud tím místem myslíte Česko, tak to je ve všem. Bohužel.

hn: Před časem jste absolvovali koncert v Londýně, v českých klubech jste také velmi častými hosty. Baví vás víc živé produkce, nebo nahrávání ve studiu?
Když koncertujeme a je toho hodně, tak se hrozně těšíme do studia, do klidu, na samotné nahrávání A když pak v tom studiu jsme a od rána do noci se stále v těch písničkách hrabeme, tak už si nikdo nepřeje nic jiného, než vypadnout si zahrát někam do klubu nebo na festival. Asi nás to baví všechno dohromady, tak jak to je. Tak, tak to je.