Jak je to se stavy mysli

Naše mysl se běžně nachází ve dvou stavech - stavu tzv. toku (anglicky flow) a stavu strnulosti (anglicky stuck). To, v jakém se zrovna nacházíme stavu, předurčuje, jak efektivně se dokážeme učit.

Za příklad si vezmeme figuranta Edu. Eda se již několik let učí anglicky. Pravidelně navštěvuje hodiny gramatiky a memoruje slovíčka. Nikdo nepochybuje o tom, že se anglicky jednou naučí, vždyť takto nás vychovává naše školství od 6 let věku (a od dob Marie Terezie). Bohužel pro Edu, v běžných, rutinních podmínkách každodenních činností se naše mysl většinou nachází ve stavu strnulosti. Je to stav, ve kterém mozek jen neochotně přijímá nové informace. Edova snaha naučit se něco nového stojí neúměrně velké úsilí. Eda se však nevzdává, a aby své učení povzbudil, zaplatí si na léto jazykový pobyt ve Velké Británii. Minutu po té, co přistane v Londýně na letišti se dostává do zcela nového prostředí, kde nikdo nehovoří jinak než anglicky. Edovy smysly se přirozeně zostří a on začíná daleko intenzivněji vnímat své okolí. Jeho mysl se dostává do stavu flow neboli toku. Každé slovíčko, které je nucen aktivně použít, aby se dostal do hotelu, aby se navečeřel, aby našel svojí učebnu, se mu automaticky zapisuje do paměti. V průběhu jednoho měsíce se naučí víc než za celý rok usilovného studia pod vedením zkušených pedagogů. Jediné, co k tomu potřebuje, je správné nastavení mysli.

Stav strnulosti je pro naši mysl přirozenější než stav toku. I kdyby se Eda do Anglie zamiloval natolik,  že by se rozhodl v této zemi zůstat, dříve nebo později by se pro něj i pobyt v Anglii stal rutinním a jeho mozek by opět přešel ze stavu toku do stavu strnulosti. Jinými slovy, můžeme vykonávat i myšlenkově velice náročné činnosti, pokud je ale budeme vykonávat dostatečně dlouho, stanou se pro náš mozek rutinou a ten začne "usínat". Nezavrhujme však stavy strnulosti docela. I ty mozek potřebuje k tomu, aby si informace získané ve stavech toku uložil a zpracoval. Chceme-li se efektivně učit, je třeba efektivně pracovat s oběma stavy mysli.

Umění navodit stav toku však není přínosné jen tehdy, chceme-li se něco nového naučit, ale s jeho pomocí můžeme dosáhnout také stavu, který se v anglické literatuře nazývá peak performance (špičkový výkon). Tento stav se vyznačuje uvolněním, totálním soustředěním, lehkostí, se kterou vykonáváme svěřené úkoly - jinými slovy, věci nám "jdou od ruky".

Jediné, co zbývá, je odpověď na otázku: "Jak?" Východní filosofie se s tímto problémem vypořádávají po svém - meditací. Například Japonci tomuto stavu říkají Mushin - stav "ztělesněné přítomnosti." V západní kultuře s navozením tohoto stavu pomáhají psychologové a koučové. Může však v tomto směru udělat výrazný posun i člověk "samouk", bez psychologického vzdělání a bez zájmu v asijských filosofiích?

Jeden způsob jsme již zmínili - změna. Vzpomínáte na Edu ve Velké Británii? Existuje však i další způsob. Naše tělo reaguje na nejrůznější podněty. Například: zastavím-li před přechodem pro chodce, abych dal přednost sympatické dámě, která mne za to odmění úsměvem od ucha k uchu, nevědomky mi o stupeň zlepší náladu. Dokážeme-li vystopovat, jaké podněty v nás navozují stav toku, pravděpodobně si je časem a s trochou vůle dokážeme sami navodit. Pokud ano, máme vyhráno!

Dnešní článek zakončím domácím úkolem pro ty z vás, kteří se chtějí aktivně věnovat svému rozvoji. Pozorujte sami sebe a způsob, jakým vaše mysl reaguje na vnější podněty. Jaké podněty vás dostanou do stavu toku? Jaké působí opačně?

Ondřej Benda
Senior konzultant
NEWTON Solutions Focused a.s.