Stále se při výběrových řízeních pro mezinárodní společnosti setkáváme s absolventy vysokých škol, kteří deklarují znalost cizího jazyka, ale ve skutečnosti nejsou schopni ani promluvit. Je to stěží pochopitelné, když si uvědomíme, že maturita z cizího jazyka je povinná a že i na všech vysokých školách se dělá zkouška ze znalosti jednoho cizího jazyka. Vysvětlení je jednoduché - úroveň jazykové výuky zejména na středních školách je naprosto nedostatečná.
Velké firmy rozhodně odborné vzdělávání svých zaměstnanců nezanedbávají. Postupně se ale mění zaměření kurzů. Od výuky profesních dovedností se přechází k výuce dovedností manažerských. A zaměstnavatelé předpokládají, že lidé s takovou kvalifikací přicházejí rovnou ze školy. Vedle už prakticky nezbytné angličtiny ovšem řada zaměstnavatelů požaduje už také i dobrou znalost ještě dalšího cizího jazyka. Naše poloha v centru Evropy i výlučnost češtiny tomu také nahrávají.
Srovnáme-li úroveň jazykové vybavenosti jiných malých evropských národů - Belgičanů, Holanďanů, Švýcarů, ale i třeba Slovinců, musíme konstatovat, že je mnohem lepší. Neměli bychom podceňovat jazyky, které v současné době získávají na atraktivitě a mohou znamenat v profesní kariéře zásadní změnu, kariérní postup v mezinárodní hierarchii. Mezi zaměstnavateli totiž dnes výrazně roste zájem o zaměstnance se znalostí ruštiny. S příchodem dalších investorů, např. japonských, či čínských vzrůstá i poptávka po lidech, kteří hovoří těmito jazyky. Totéž platí v souvislosti s českými investicemi v Číně. Registrujeme však i zvýšený zájem o arabisty, či o lidi hovořící hebrejsky.
Hana Navarová
Managing Partner
Neumann&Partners
