Do skupiny tanečních stylů, které se standardně řadí pod hlavičku street dance, patří především tři základní směry, které se dále člení na mnoho dalších odnoží a specializací. Jde o break dance, hip hop a r’n’b. Stejně jako má každý z nich specifické charakteristiky, má za sebou i svou vlastní historii a fascinující příběh.
Zlámaný tanec
Ačkoli break dance, který se u nás těší velké oblibě, vypadá jako vynález několika posledních let, jde o taneční styl, jenž se objevil v ulicích Los Angeles a New Yorku už v sedmdesátých letech 20. století. Šlo přitom o tanec, kterému se nevěnovali pouze mladí lidé, ale i pouliční gangy. Ostatně mnoho prvků z break dance je inspirováno bojovými rituály a některými bojovými technikami.I když si tento taneční styl mnoho lidí spojuje především s efektním točením na hlavě, které je jedním z jeho nejpůsobivějších prvků, součástí break dance je nepřeberné množství technik. Konkrétně točivé pohyby se nazývají power moves a jsou vyhrazeny skutečně pokročilým tanečníkům, protože se jedná o velmi technicky i fyzicky náročné prvky. Své diváky ohromují b-boys a b-girls (jak si říkají tanečníci a tanečnice) i dalšími dech beroucími technikami, jako je jakési ztuhnutí v krkolomné pozici (freez), náznaky boje, při nichž se však tanečníci nedostanou do přímého kontaktu (uprock), či krokové variace (style).
Hudba z ghett
Ve stejné době jako break dance vyrůstal i další z moderních tanečních stylů, hip hop. Opět šlo o 70. léta dvacátého století a znovu o Ameriku. Tentokrát se však na rozvoji podepsala hlavně černošská ghetta v Bronxu. V hiphopové kultuře se tak prolnuly americké vlivy s jamajskými prvky.
I když v současné době už dávno není hip hop pouze tanečním stylem a zahrnuje v sobě i životní styl, specifický způsob oblékání a kultury, jeho základem byla samozřejmě především hudba. Diskžokejové, kteří s tímto hudebním stylem začínali, izolovali z diskotékových písní bicí a pracovali s takzvanými zlomovými hudebními okamžiky, které přetvářeli do jakýchsi smyček. Do tohoto hudebního doprovodu původně mluvili takzvaní MC, kteří nabádali ostatní k tanci a vkládali do svého projevu nejrůznější vtípky. Postupem času získal tento projev na agresivitě i naléhavosti. Příznivci hiphopového stylu jím vyjadřují svůj životní postoj a názory. Stejně tak je to i v případě tanečního stylu, kdy jde především o originalitu a vlastní sestavení prvků, aby tanec vyjadřoval tanečníkovu osobnost.
Rhytm & blues
Pravděpodobně nejstarším street dance stylem je r´n´b (rhytm & blues), jehož označení se poprvé objevilo už v 50. letech dvacátého století. Jeho původ se odvozuje z afrických černošských rytmů, ale zasahuje do něj mnoho různorodých hudebních stylů. Jde o jakési spojení hudebních prvků typických pro soul, funky, pop a hip hop. Hudba se tady produkuje především elektronicky, rytmy jsou z bicích a kombinují se s jemnými vokály. Často se používají HH beaty, ale projev je zpívaný. Hudebníci i tanečníci v tomto stylu vycházejí z volného houpavého rytmu a také z momentálních pocitů a emocí. Důraz se klade na rytmus a improvizaci.
Soutěž v moderním tanci
Moderní taneční styly si u nás získávají stále větší oblibu a věnuje se jim čím dál tím víc mladých lidí. Důkazem toho je i soutěž v moderních tancích Coca-Cola Dance Team, určená pro dívky z druhých stupňů základních škol a víceletých gymnázií. Soutěží se ve volném tanečním stylu v duchu současných tanečních i hudebních trendů: disko, funky, r´n´b nebo hip hop. Letošní ročník, který proběhl na začátku června, byl v pořadí už třetí.
Bohuslav Dvořák
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



