Jednání o reformní smlouvě EU naplno začala

Portugalsko jako předsednická země zahájilo v pondělí mezivládní konferenci, která má dojednat text smlouvy. Portugalci také rozdali návrh tohoto textu, který vychází z podrobného mandátu dohodnutém na summitu EU v červnu.

Návrh je zatím jen ve francouzštině, protože výchozí text budoucí smlouvy bude právě v tomto jazyce, zatímco v ostatních jazycích půjde jen o překlady. V úterý a dnes se návrhem v Bruselu probírají právní experti.

Je k tomu dobrý důvod, protože navrhovaná smlouva je textem pro právníky, už ne tolik pro politiky a vůbec ne pro voliče. Jádrem je vlastní smlouva o 145 stranách, kterou provází dalších 69 stránek dodatkových protokolů a 63 stran dalších prohlášení. Text je přitom plný pasáží typu "Hlava II a článek 8 jsou nahrazeny novými s názvem..." či "Článek 40 je doplněn zněním článku 52..."

Text má pracovní název "Návrh smlouvy upravující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu ustavující Evropské společenství", ale předpokládá se, že se nakonec bude označovat jako reformní smlouva. S tímto názvem přišlo Německo, které v uplynulém půlroce vedlo snahy o dosažení dohody.

Euroústava, kterou odmítli před dvěma lety v referendech Francouzi a Nizozemci, byla se 475 stránkami ještě rozsáhlejší. Měla ale nahrazovat všechny dosavadní smlouvy, zatímco nynější dokument je jen doplňuje.

V EU panuje shoda celou věc vyřídit co nejrychleji. Jedním důvodem je snaha zavést podstatné reformy institucí, jako je ustavení prezidenta unie, ministra zahraničí (byť pod jiným jménem) či rozšíření oblastí, kde se ruší právo veta. Především se ale unie chce zbavit problému, který přes dva roky zatěžuje celou unijní politiku a v případě dalšího nezdaru hrozí opravdovou krizí.

"Příliš dlouho jsme diskutovali o institucích, procedurách, reformách a smlouvách. Už to stačilo," řekl v pondělí šéf EK José Barroso.

Rychlé dohodě patrně nahrává vstřícnější postoj Polska. Varšava byla již před summitem nespokojená s chystanými změnami v hlasování v EU a po něm zase trvala na dvouleté možnosti odkladu hlasování. V pondělí ale dala najevo, že je ochotná od tohoto klíčového požadavku ustoupit. Chce ale, aby mechanismus odkladu hlasování byl přeřazen z dodatkového protokolu do vlastního textu a dostal tak větší váhu.

I když proti tomu mohou mít některé země námitky, nezdá se, že by šlo věc, která by mohla celý proces vykolejit. Česká republika podle vicepremiéra Alexandra Vondry nemá s polskými požadavky problém.

Praha bude chtít vyjasnit pasáž týkající se případných změn způsobu hlasování a především stanovit, kdy budou konkrétní reformy institucí vstupovat v platnost. Pro ČR to má velký význam, protože bude předsedat unii v první polovině roku 2009, tedy v období, kdy by smlouva již měla být ratifikována.

Právní experti se znovu sejdou na konci srpna; začátkem září budou jednat o smlouvě v politické rovině ministři zahraničí. Když vše půjde dobře, neformální summit EU v Lisabonu text smlouvy potvrdí a na pravidelném summitu v prosinci v Burselu bude podepsán. Předpokládá se, že na jedné z těchto schůzek by ČR zastupoval prezident Václav Klaus.

Většina zemí se chystá text ratifikovat v parlamentech ve snaze vyhnout se debaklu s referendy, která pohřbila euroústavu. Nicméně stoupenci i odpůrci reformní smlouvy připomínají, že je v podstatě euroústavou "v novém balení".

Do značné míry mají pravdu, protože nová smlouva reformní návrhy euroústavy z podstatné části přebírá, i když je upravuje, doplňuje či oklešťuje. Jen deset z 250 návrhů v nové smlouvě se liší od euroústavy, řekl šéf euroskeptického institutu Open Europe Neil O'Brien. Podle něj proto britský premiér nemůže odmítat volání po referendu, i když přesně to má Gordon Brown v úmyslu.