Tarja Halonenová: první dáma země tisíce jezer

Finská prezidentka Tarja Kaarina Halonenová se narodila 24. prosince 1943 v Helsinkách. Má 1 dceru. Od roku 2006 zastává již své druhé funkční období.

Tato elegantní vystudovaná právnička dokazuje evropské politické scéně, že i ženy mohou zastávat vysoké státní funkce a mnohdy je zvládají s lehkostí a šarmem, jež je ženám velmi blízký. Silně proevropsky založená Tarja Halonenová se rozhodla, že bude usilovat o prezidentský úřad. Zdánlivý souboj pohlaví se rozhořel v roce 2000, kdy už bylo jasné, že se tehdejší finský prezident Martti Oiva Kalevi Ahtisaari nebude ucházet o další funkční období.

Ojedinělé volební klání

Finsko se nikterak neodlišuje od ostatních evropských států v účasti na volbách. Parlamentní a prezidentské volby nevykazují zvláštní atributy, které by zemi dělaly v tomto směru výjimečnou. Pravdou však zůstává, že prezidentské volební klání roku 2000 bylo ojedinělé. Ve druhém kole voleb proti sobě stáli muž a žena. Přestože průzkumy dávaly větší šanci na zvolení muži, tak přinejmenším souboj pohlaví přitáhl k urnám větší počet voličů a výsledek byl překvapivý. Halonenová využila typických rysů finské společnosti, kde je postavení ženy velmi silné a muži jej podporují. Svou otevřenou přirozeností a obratným vystupováním oslovila všechny kategorie finské populace. Jejími zbraněmi byl příslib zlepšení sociálních služeb a podpory rovného postavení mužů a žen.

Vítězná Tarja Halonenová, známá jako levicová radikálka, odborová právnička a do té doby nesporně bojovná žena, se stala ve Finsku velmi populární. Její osobitost přispěla k pohledu na Finsko jako zahraničně-politicky neutrálního státu, který v současnosti funguje jako prostředník ve světových sporech.

První muž Finska

Vedle úspěšné politické kariéry, kdy zastávala několik vládních postů: ministryně zahraničí, ministryně zdravotnictví a sociálních služeb, ministryně pro koordinaci skandinávských zemí, byl její osobní život poněkud odlišný od tradičních hlav států. A právě díky němu padly ve Finsku poslední mýty dřívějších dob o pozici ženy ve společnosti a explicitně na mužské politické scéně. Tarja Halonenová se poprvé stala prezidentkou jako svobodná matka v šestapadesáti letech. V současné době zastávají ženy nejvyšší státní funkce v Evropě krom ní pouze v Lotyšsku a Irsku.

První žena Finska při vstupu do prezidentského paláce změnila i svůj dosavadní soukromý život, když se provdala za svého dlouholetého přítele, Dr. Pentti Arajärvi. Do této doby byla její osoba raritou, neboť v sobě pojila označení hlavy státu a zároveň první dámy. Po svatbě přísluší jejímu manželovi označení první muž Finska. Tarja Halonenová je v osobním životě všestranná žena, která se rovněž věnuje umění. Velmi ráda kreslí a maluje. Ráda chodí nakupovat sama i přesto, že je pod neustálým dohledem prezidentské ochranky.

Stále se usmívající hlava státu

Ve společnosti prosazuje Halonenová práva menšin, jež jsou v oblasti Finska a Pobaltí problematické díky velké ruské menšině. Svůj takt a diplomatický talent pro spravedlnost projevila i v jednání s ruským prezidentem Vladimírem Putinem, který se u ní snažil vyjednat podporu při jednání o menšinách s Litvou, Lotyšskem a Estonskem. Odmítla Putinovy požadavky a postavila se za svrchovaná rozhodnutí pobaltských států.

Na většině finských úspěchů se Halonenová přímo podílela. Je důkazem toho, že se ženy ve finské kultuře dostatečně emancipovaly a dokazují světu, že jsou stejně průbojné a politicky flexibilní jako jejich mužské protějšky. Tarja Halonenová se bezesporu zapsala do dějin Finska a bude vždy považována za stále se usmívající hlavu státu a největší dámu této země.