Stále je výhodnější půjčovat si než ukládat

Došlo však k "ozdravení" struktury růstu HDP, když spotřeba domácností mezikvartálně poklesla z alarmujících 6,7 na 4,6 procenta a naopak investice vzrostly z žalostných 3,4 na 6,2 procenta.

Z tohoto pohledu je dopad na očekávání pohybu klíčových sazeb ČNB neutrální, protože nedochází k roztáčení poptávkově tažené inflace, a to ani přes výrazný růst reálných mezd (+6,2 procenta) v roce 2003. Nutno však dodat, že reálné mzdy rostly především díky nízkoinflačnímu prostředí, jež se projevovalo po celé období minulého roku.

Mnohem zajímavější bude vývoj v nadcházejícím období, jelikož dochází k růstu cenové hladiny v důsledku daňové reformy (nákladově tažená inflace), avšak klíčové sazby ČNB, především 14denní reposazba, zůstává stále na dvou procentech. Navíc jednoleté a dvouleté sazby v průběhu tohoto týdne poklesly na 2,20 - 2,70 procenta. To by mělo za následek záporné reálné úrokové sazby. Analytici totiž předpovídají meziroční růst cenové hladiny na konci roku okolo 3,5 procenta. Stále se tedy vyplácí si peníze raději půjčovat, než ukládat.

Taková situace nemůže, dle mého názoru, přetrvávat dlouhodobě a ekonomika bude konvergovat k růstu jak nominálních, tak reálných úrokových sazeb (již nyní je poměrně velký spread mezi sazbami z úvěrů a sazbami z vkladů u bankovních institucí). Daňová reforma se tak projeví přes růst cenové hladiny a růst úrokových sazeb v brždění ekonomického růstu a v dalším nárůstu nezaměstnanosti.

Vývoj klíčových sazeb ČNB, jakož i vývoj cenové hladiny, bude též, vzhledem k míře otevřenosti české ekonomiky, významně ovlivněn vývojem těchto veličin v globální ekonomice (především v eurozóně). Případný protichůdný vývoj bude okamžitě absorbován pohybem kursu koruny vůči ostatním světovým měnám.

V současné době má česká koruna tendenci oslabovat jak vůči euru, tak vůči dolaru. Během posledního týdne spadla vůči euru z 32,60 na 33,10 a vůči dolaru z 26,30 na 26,95. V nejbližším období lze těžko hledat důvody pro výraznější posilování české měny. Korunou by mohla výrazně zahýbat chystaná emise státních dluhopisů denominovaných v euru.

Autor je finančním analytikem společnosti eBanka


Ankety Měny, úrokové míry se účastnili:
Michal Mišun - A&CE Global Finance * Martin Pecka, Daniel Kukačka - ČP INVEST investiční společnost * Martin Pátek - eBanka * Martin Pavlík - PPF burzovní společnost

Odhady byly provedeny v tomto týdnu experty uvedenými pod tabulkou. Uvádíme statistický přehled jejich odpovědí. Odhady mají formu nezávazných názorů s ohledem na předpokládaný vývoj v příštím jednom měsíci a půl roce. Skutečnost se však může velmi podstatně lišit od odhadu expertů. Experti, B.I.G. Prague ani Hospodářské noviny nepřebírají žádnou odpovědnost za tyto odlišnosti.

Dotazovaní experti se zabývají odhady budoucích hodnot PRIBOR, výnosu vybraného státního dluhopisu a kursu koruny k dolaru a k euru v horizontu jednoho měsíce a půl roku.
PRIBOR (Prague Interbank Offered Rates) je ukazatelem úrovně sazeb, který vyhlašuje Česká národní banka na základě úrokových sazeb deseti referenčních bank, za něž jsou ochotny si půjčovat volné peněžní prostředky na předem určenou dobu. Námi sledovaný PRIBOR 3 měsíce a PRIBOR jeden rok je měřítkem ceny krátkodobých úvěrů.
Výnos státního dluhopisu 6,30/07 je měřítkem ceny dlouhodobých úvěrů. Výnos státního dluhopisu vyšší než krátkodobý PRIBOR (pozitivně skloněná výnosová křivka) ukazuje na očekávání stagnace nebo růstu úrokových sazeb. Opačná situace vyjadřuje očekávání poklesu úrokových sazeb.