Na co si dát pozor při podnikání na Ukrajině

Zákonodárství

Podnikatelé na Ukrajině kritizují zejména byrokracii, velké množství zákonů bez logického, efektivního a transparentního právního systému. Podniky vydávají značné prostředky na to, aby vyhověly stovkám legislativních norem, což jim bohužel nezaručuje dostatečnou ochranu majetkových práv.

Práce celnic, dovozy

Státní politika regulace dovozu zboží na Ukrajinu se odvíjí z tzv. principu podpory domácího výrobce. V rámci existující legislativní základny je úzce spojena s dodržováním závazků před mezinárodními finančními organizacemi (MMF, EBRD, EU), jež jsou zaneseny v memorandech (především z hlediska podmínek poskytování zahraničních úvěrů) o ekonomické politice ukrajinské vlády. Tyto dokumenty určují vládní politiku v oblasti dovozu zboží po dobu přijímání finanční pomoci od výše zmíněných organizací. Rovněž vycházejí ze závazků Ukrajiny vyplývajících z dohod o volném obchodu podepsaných se státy SNS a s pobaltskými státy, a z dočasné Dohody o obchodu a Dohody o partnerství a spolupráci s Evropskou unií.

Celní hodnota zboží se stanovuje v souladu s mezinárodními standardy připočítáním dopravních nákladů mezi hraničním přechodem a místem doručení ke kontraktní ceně nakupovaného zboží. U vybraných druhů zboží (na něž se vztahuje spotřební daň – auta, cigarety, alkohol apod.) je uplatňován systém indikativních minimálních cen.

U mnohých subjektů zahraničního obchodu existuje značně rozšířená praxe snižování celní hodnoty zboží dováženého na Ukrajinu s cílem zmenšení celních poplatků a odvodů DPH. Týká se to především některých vysoce likvidních druhů zboží spadajících do tzv. skupiny černého trhu. Jedná se především o potraviny (rýže, čaj, ovoce, ryby, konzervy), výrobky lehkého průmyslu, stavební materiály a další druhy zboží.

Velmi často dochází k úmyslnému snižování smluvních cen u zboží vyváženého z Ukrajiny. V důsledku uvedeného se část devizových tržeb dostává na účty firem zaregistrovaných mimo území Ukrajiny ve svobodných ekonomických zónách (off-shore). To potvrzuje i skutečnost, že značný podíl likvidního zboží je vyvážen z Ukrajiny (obilí, slunečnicové semeno, olej, metalurgické výrobky, chemické výrobky, dřevo) právě prostřednictvím těchto firem.

Dovoz zboží na Ukrajinu je převážně zatížen následujícími odvody:

a) dovozní clo

Zboží dovážené na Ukrajinu je obvykle zatíženo dovozním clem, spotřební daní a DPH. Zmíněné odvody nejsou aplikovány při dočasném dovozu, reexportu a tranzitu zboží. Ukrajina podepsala dohody s některými státy, umožňující výjimky z vybraných dovozních sazeb. Některé procedury, související s režimem reexportu jsou zvlášť obtížné s cílem eliminovat možné zneužití.

Ukrajina používá tyto druhy celních sazeb:

– ad valorem                – v procentech z celní hodnoty zboží,

– specifické                 – fixní sazba v EUR za jednotku zboží (litr, kilogram, ks apod.)

– kombinované            – ad valorem za podmínky minimální specifické sazby

Celní sazby na dovážené zboží se nacházejí ve škále od 0 % například u mléčných výrobků z vybraných prioritních dovozních zemí až po 100 % například u zlatnické produkce. Clo na dovážené zboží se obvykle platí v domácí měně a je splatné v momentě proclení zboží. Dovážené zboží určené k investování do společných podniků clu nepodléhá.

b) spotřební daň

Spotřební daň na určité druhy dováženého zboží je stanovena v rozsahu od 5 do 35 %. Do seznamu takového zboží spadá alkohol, tabákové výrobky, osobní automobily, pneumatiky, šperky, klenoty, zlatnické výrobky, motorová paliva atd. Podobně jako u cla se spotřební daň stanovuje (kromě šperků, klenotů a zlatnických výrobků) formou specifických sazeb. V případě dovozu zboží podléhajícího spotřební dani musí dovozce vyplnit předběžnou deklaraci (excise customs declaration) a předem zaplatit odpovídající peněžní obnos (clo + spotřební daň + DPH). Celními orgány náležitě potvrzená deklarace slouží jako podklad k vstupu zboží na celní území Ukrajiny.

c) DPH

Daní z přidané hodnoty ve výši 20 % je zatížena převážná část dováženého zboží. DPH se vypočítává jako 1,2 x (celní hodnota zboží + clo + spotřební daň). Od DPH jsou osvobozeny kritické dovozy (knihy, školní pomůcky, léky, lékařské pomůcky a pod.).

Nejvážnější technickou překážku dovozu zboží na Ukrajinu je certifikace značného množství zbožových položek. Hlavním kontrolním orgánem nad dodržováním pravidel, na které se certifikace vztahuje, je Státní výbor technické regulace a spotřebitelské politiky Ukrajiny. Účelem jeho činnosti by mělo být zamezování dovozu levných nekvalitních výrobků na Ukrajinu. Tato činnost by se měla provádět v souladu s mezinárodními normami, především s Dohodou o technických bariérách v obchodu WTO. Problém certifikace rovněž souvisí s neochotou ukrajinské strany přijímat certifikáty vydávané zahraničními zkušebnami, což vede k zvyšování nákladů dovozců zahraničního zboží, kteří musí platit za služby místních certifikačních orgánů.

Státní výbor technické regulace a spotřebitelské politiky Ukrajiny definuje seznam zboží, k jehož dovozu je nutná certifikace. Produkt může být certifikován na základě prověrky samotného dováženého zboží nebo prostřednictvím inspekce přímo ve výrobním závodě (certifikáty na 3 roky). Zahraniční certifikáty Ukrajina uznává jenom v mezích mezinárodních smluv, ke kterým se připojila. Konkrétní certifikáty platí jenom pro konkrétní dovozce, tj. dva odlišní dovozci nemohou používat certifikát na stejné zboží. Hlavní certifikační orgán má téměř 90 poboček zaměřených na testování rozdílných výrobků. Zahraniční dovozci hodnotí certifikační procedury jako složité, nepřehledné a nepřiměřeně nákladné.

Pro srovnání podobný problém s vlastním certifikačním systémem byl také v obchodování ČR se sousedním Polskem. Velkou překážkou pro české vývozce veškerého spotřebního zboží do Polska byl Znak bezpečnosti B, polská národní certifikace. Polsko neuznává a do dne vstupu do EU nebude uznávat certifikaci CE platnou v unii a již rok a půl také v České republice.

Stav volných zón

Celkově od počátku roku 1996 bylo na Ukrajině vytvořeno přes 20 bezcelních a zvláštních ekonomických zón. Každá zóna funguje na základě zvláštního (samostatného) zákona. Místní a zahraniční investoři mohou v uvedených zónách využívat daňových, celních a jiných finančních úlev. Doplňující úlevy a zvýhodnění jsou poskytovány podnikům ve vybraných – prioritních odvětvích, firmám zaměřeným na export a rovněž těm, které svojí produkcí nahrazují dovoz. Ve většině případů zmíněná privilegia zahrnují osvobození na pět let od daně ze zisku a na tři roky od pozemkové daně, přičemž po uplynutí zmíněných časových intervalů jsou tyto odvody hrazeny ve výši 50 procent z plné sazby. Dovozy jsou osvobozeny od dovozního cla, spotřební daně a DPH.

Ve většině případů je do těchto zón umožněn přístup jen velkým investorům (například s investicí minimálně jednoho miliónu dolarů). Činnost podniků, fungujících v uvedených zónách, kontroluje (kromě jiných státních složek) Agentura pro zvláštní ekonomické zóny, která byla od roku 2000 začleněna do struktury ministerstva ekonomiky Ukrajiny. Zařazení investorů do zvláštních ekonomických zón a rovněž pravomoci orgánů zasahujících do jejich činnosti jsou ale značně nepřehledné.

Investice do zmíněných zón také ve většině případů nepřinášejí požadovaný efekt. Značná část podniků přesunula totiž svoji činnost do zón jenom kvůli tomu, aby se vyhnuly daním. Přitom se narušují podmínky volné soutěže ve srovnání s podniky mimo uvedených zón. Kromě toho se převážná část vkládaných investic koncentruje jenom ve městech, což například není úplně v souladu s různými kompenzačními programy souvisejícími s likvidací těžebního průmyslu především v Doněcké uhelné pánvi.

Za sporný je považován i skutečný efekt z hlediska lokálního ekonomického růstu ve srovnání se ztrátami, které stát nese v důsledku odpovídajících daňových úlev. V důsledku toho byl současný systém zvláštních ekonomických zón podroben ostré kritice ze strany MMF a EU.

Legislativní a celní bariéry

V legislativní oblasti se v krátkodobé perspektivě neočekávají výrazně změny (ani k lepšímu ani k horšímu), proto je nutno se přizpůsobit těm podmínkám, které v současnosti existují. Poslední dva roky vývoje na Ukrajině naznačují tendenci oživování ekonomiky. Dá se očekávat postupná mírná devalvace domácí měny, což může našim exportérům (navíc s přihlédnutím k prudkému oslabování amerického dolaru na českém devizovém trhu) působit potíže. Nehledě na postupnou liberalizaci především v tarifní oblasti nedostatkem zřejmě i nadále zůstane soubor neadekvátních procedur při technické standardizaci a certifikaci.

Pokud jde o investice na Ukrajině, zvláštní legislativa teoreticky upřednostňuje zahraniční investory. Příliš časté odkazování na jiné zákony ale fakticky v mnohých případech mění priority v neprospěch zahraničního investora. (WTO proto tlačí na vytvoření rovnoprávného národního režimu.) Problémem pro podnikání je souběžná existence dvou zákonů, tj. zákona o podnicích a zákona o podnikání, která zbytečně komplikuje podmínky podnikání. Dalším negativem je nedostatečná ochrana akcionářských práv.

Daňové zatížení

Kritika: vysoké daně kvůli vysokému daňovému základu (téměř neexistující systém odpisů, nemožnost snižování daňového základu o různé náklady), značné množství druhů jednotlivých daní apod.

Ukrajinský parlament přijal zákon, který snížil od 1. 1. 2004 daň z příjmu ze závislé činnosti na 13 procent. Od tohoto kroku si politici slibují, že většina zaměstnavatelů tak začne konečně platit odvody za své zaměstnance v řádné výši. Při současné výši daní od 10 – 40 procent řada malých a středních zaměstnavatelů vykazovala zaměstnancům na výplatních páskách menší část platu, který se zdanil a větší část mzdy byla vyplácena neoficiálně.

Korupce

Vysoká úroveň korupce je na Ukrajině, podobně jako v Rusku, považována za základní faktor brzdící přítok zahraničních investic a rozvoj soukromého podnikání. Ukrajina patří spolu s Ruskou federací, Uruguají, Albánií či Ázerbajdžánem mezi desítku nejvíce zkorumpovaných zemí světa.

Podle různých zdrojů získávají úředníci úplatky kolem 10 miliard USD ročně. Mezinárodní organizace Transparency International konstatuje, že běžného úředníka lze zkorumpovat úplatkem ve výši 5 % z obchodu za 100 tisíc USD, a stejným procentním podílem, avšak z částky 100 mil. USD, dokonce samotného představitele státu.

Vazby mezi byznysem a státní mocí jsou budovány léta, a to zejména v oblastech obchodu, stravování a stavebnictví. Drahé dárky nebo peníze v obálce nejsou jedinou formou úplatků. Někdy se jedná o lukrativní zakázky pro dceřiné společnosti, jindy jde o výhradní použití dohodnutých materiálů a zařízení. Podle průzkumů se více než polovina obyvatel Ukrajiny v posledních dvou letech setkala s korupcí. Nejvíce úplatků je spojeno se zdravotnickými zařízeními, dopravní policií, školstvím či úřady. Polovina z dotázaných tvrdí, že se úroveň korupce nezměnila, třetina naopak poukazuje na její růst. Jen méně než desetina občanů si myslí, že se úroveň korupce snížila.

Experti poukazují především na občanská sdružení, která by měla informovat obyvatelstvo a podporovat poškozené. Velkou pomoc v boji proti korupci mohou poskytnout podnikatelské asociace a svazy. Vždyť právě podniky malého a středního byznysu nejvíce trpí zvůlí úředníků. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že v takové asociaci malého byznysu je sdruženo pět procent podnikatelských subjektů oblasti, což nepředstavuje nějakou výraznou sílu.

Autor je ředitelem zahraniční kanceláře CzechTrade v Kyjevě