Co by chtěly děti? Nakupovat! II.

Peníze na nákupy dostávají formou kapesného. Někteří rodiče dětem přispějí, pokud něco potřebují, jiní dostávají peníze od babiček a dědečků a ti další si vydělávají za známky ve škole. "Já dostávám kapesné a ještě za jedničku dostanu 3 Kč a za pětku zase dávám peníze já," vysvětluje svoje finanční hospodaření jedenáctiletý Tomáš. Děti dostávají asi 200 korun na měsíc, někdy 500 korun. Peníze si děti nešetří, vše utratí. Za oblečení, za dárky spolužákům, sourozencům a rodičům, za sportovní karty, za lístky do kina. Ve škole, kde mají dnešní děti automaty na mléko, bufety s lízátky, párky v rohlíku, brambůrky, ale také tam prodávají čtvrtky a školní potřeby, utrácí své kapesné právě za tyto drobnosti - za lízátka, "protože jsou levné", nebo nápoje, jako např. Cappy Ice Fruit a další. Dále si kupují plyšáky, ozdobné tužky nebo bloky - "takové ty dárečky nebo různé srandičky".

KAM ZA NÁKUPY?

Pokud byste chtěli jít nakupovat, děti by vám doporučily Metropoli Zličín, Václavské náměstí, Letňany a Centrum Chodov. Do Metropole byste se měli vydat, protože tam je "velký InterSpar, je tam hodně oblečení, kino, fastfoody, herna" a "koupí se tam od potravin až po nábytek. Je tam úplně všechno" a taky "je tam fontána" i "vonné svíčky a čaje". Na Václavák se potom máte vydat, když je hezké počasí, a "je tam taky všechno. Jsou tam drahé butiky jako oblečení a šperky. Anebo jsou tam i levnější, jako New Yorker největší v Praze, nebo je tam velký Baťa. Jsou tam restaurace a herny".

Stále si ještě nejste jisti, kam se vydáte? Následujte tedy rady Pavla: "V Chodově je to hodně výhodný. Protože jsem tam byl v ,Hámku' (H&M) a jsou tam takové papírky - když tam budu potřetí, tak mám padesátiprocentní slevu. U vchodu tam máte mapku, je tam H&M a Hypernova. Ta má asi 40 pokladen a je tam dobrá orientace, jsou tam šipky, kam máte jít, a jsou tam hodně ochotní lidé a taky jezdící pásy na košíky, výtah nebo eskalátory. A nemusíte se tam bát, na každém rohu člověk vidí strážníka. Líbí se mi to tam. A taky se tam bude dělat kino." Další výhodou, kterou děti vidí, je, pokud se v blízkosti nákupního centra nachází fitness, zimní hala nebo bazén, jako např. v Letňanech.

NÁKUPNÍ CENTRUM...TO JE MŮJ HIT!

Pokud jde o nákupy, chodí děti nejčastěji do nákupních center - s maminkami, kamarády nebo samy. "Nakupovat chodím s mamkou, protože když jdu s ní, tak ona mi to koupí a zaplatí za své. Když jdu s kamarádkou, tak si to musím platit ze svého," vysvětluje Bára, která chodí do deváté třídy. "Moje máma je blázen do oblečení. Když přijdeme do obchodního centra, tak musíme do H&M, Kenvela, projít všechny krámy. Když tam jsem sám, tak je to na dvě hodinky, když tam jsem s ní, je to na celý den," stěžuje si na nakupování s maminkou Pavel. Zuzka naopak s maminkou chodí ráda: "Mě to nejvíc baví s mamkou, protože ona se jakoby ještě moderněji obléká. Vždycky si zkoušíme věci a chodíme do kabinky."

Nejčastěji navštěvují obchody značek H&M, C&A, New Yorker, Deichmann, Kenvelo, Benetton, Sparky's, Esprit, Zara a také Quicksilver, After Sport.

Nakupování s kamarády je lepší v tom, že kamarád ví, co se nosí a co je hezké. S maminkami mají děti někdy potíž v rozdílném vkusu, ve vnímání času a praktičnosti - a to hlavně dívky. "Když jdu s kámoškama, tak si třeba koupím bokovky nebo krátké tričko. Máma by mně řekla, ať si koupím něco praktického," vysvětluje Bára. Naopak maminku by děti požádaly o radu, pokud jde o finanční stránku věci - při posuzování, zda je právě toto levné, nebo drahé. Maminky sice vidí jako odbornice na módu, které vědí, co se nosí, ale i tak s nimi nesouhlasí. "Když jdu nakupovat boty, tak mamka má jiný vkus než já, ale zase mi poradí dobře, protože si kupuje hodně módní časopisy. Ví, co se nosí. Takže buď si to koupím podle svého, nebo mi poradí. Většinou když mi to poradí, tak se mi to nelíbí." Dívky se také shodují na tom, že maminky jim nekoupí hned to, po čem touží, ale raději si prohlídnou více krámů a pak se vrátí do toho nejlepšího - ať se jedná o kvalitu nebo cenu. "Ona obejde několik obchodů jenom proto, abych měla to nejlepší. Abych si nekoupila něco a tamhle by to bylo hezčí a ještě levnější."

Co se tatínků týče, ti raději na nákupy nechodí. A pokud už jdou? Jejich dcery to popisují následovně: "Taťka mi radši řekne, ať si to vezmu, protože v tom krámě už nechce být. Takže mi to raději zaplatí. Mamka, ta by si tam zkoušela svoje věci a trvalo by jí to hrozně dlouho. Taťka, ten radši zaplatí, aby měl ode mě pokoj, a jdeme dál," popisuje svoji zkušenost Bára. V nakupování potravin opět vítězí v oblíbenosti tatínek. "Máma vždy přemýšlí, jestli vezme to, nebo to, když je to levnější. Táta vezme a jde," dodává Karolína a Zuzka přikyvuje: "Táta většinou v potravinách, když jdeme nakupovat, dá na mě. Protože on sice jí, ale neví, co to je. Takže neví, co by měl koupit, a já mu vždycky poradím."

JÍST SE MUSÍ!

V nákupních centrech se děti občas zastaví na jídle. Pokud jdou s kamarády nebo se sourozenci, zastaví se v "Mekáči", s kamarádkami nebo maminkou jdou na pizzu do pizzerie. "Když jsem byla malá, tak jsem hodně chodila do Mekáče kvůli hračkám. Třeba jsem si objednala Happy Meal a bylo mi jedno, co je tam za jídlo, šlo mi o tu hračku," popisuje svůj vývoj Karolína. U McDonald's se ale také zastavují se svými babičkami a dědečky. Se svými prarodiči prostě chodí mlsat. "Mám tetu, které je 18 let, takže já ji beru jako sestřenici, a dědu vždycky ukecáme, abychom zašli do Galerie Butovice, tam je dobrá kavárna, kde mají skvělé čokolády, jenže je to hrozně drahé. Ale dědovi to nevadí." Když se řekne dobrota, vybaví se jim čokoláda Orion, Studentská pečeť, Snickers, palačinka se zmrzlinou, ovocem a šlehačkou, ale také müsli a tzv. ovocná bomba - "to mi dělá maminka vždycky, když jsem nemocná. Rozmačká banán, do toho dá pomerančovou šťávu a nastrouhá jablko. Je to strašně dobré," popisuje svoji lahůdku dvanáctiletá Alena.

Pokud byste ale před ně dali zeleninový salát, hamburger nebo pizzu - většina by sáhla po pizze nebo salátu. I v některých školách se děti dávají na zdravou stravu. Většina dětí přiznala, že mají ve škole automaty na mléko a jogurty. "Máte takovou kreditku asi za 70 Kč a máte tam asi dvacet kusů." A sortiment je taky široký: "Je tam bílé mléko, vanilkové mléko, pak ještě čokoládové. No, a potom ještě na jinou kreditku tam jsou i jogurty," dodává Karolína. Přestože mají ve škole možnost nakupovat, děti si i tak nosí do školy vlastní svačinu. Tou je chleba nebo rohlík, jogurt Activia, nějaká sušenka, zelenina a ovoce. Své maminky při přípravě svačiny nijak neovlivňují. "Nedovolím si to. Jsem vždy ráda, když mi něco udělá," dodává s vděčností Bára.

CO JE DNESKA "IN"?

V dětských očích jsou "in" značky New Yorker, H&M, Kenvelo, Quicksilver, Roxy, Horsefeathers, Nike a Adidas. Na těchto značkách se jim líbí styl a kvalita. "To, jakou značku kupujete, o člověku hodně řekne," vysvětluje Karolína. H&M je pro děti značka elegance a stylově je spíše pro starší ženy. C&A je naopak stylově pro ty mladé. Stejně tak i Kenvelo - "tam je to hodně moderní, je to i sportovní styl i elegance." Naopak Marks and Spencer je v dětských očích "pro ty starší a pro ty bohatší lidi. Je to na Václaváku, tak tam jsou spíše už šaty a pánské obleky. Takže to je pro ty starší nebo civilizovanější lidi," vysvětluje své vnímaní značky Karolína. Luxusní značka je pro ně Gucci, Dior a možná i Zara. Pokud by na ně měly, ve většině případů by si je určitě kupovaly.

Ve své finanční situaci nakupují a hlavně vybírají dárky podle toho, pro koho jsou. "Nejlepší je, když o tom člověku něco vím, to je lepší koupit něco v jeho stylu," dodává Karolína. Rodičům kupují většinou kosmetiku. "Já mamce kupuji takové ty drahé pěny do koupele nebo hezké věci z kosmetiky a taťkovi, to moc ani nevím, protože on nemá žádný svůj dárek. Nemá nic spolehlivého. Ale většinou také kosmetiku," popisuje výběr dárků Tomáš. Někteří ale spíše dárky svým rodičům vyrábějí, a jak tvrdí, rodiče z nich mají největší radost. "Já rodičům dárek vždy udělám, protože mi řekli, že to potěší víc než někde něco koupit," vysvětluje Pavel.

MŮJ PRVNÍ NÁKUP

Na nákupy se děti poprvé vydaly ve svých šesti osmi letech. "Vyšla jsem jenom z baráku a hned vedle mají rohlíky. Pamatuji se, že jsem se hrozně bála," vzpomíná na svůj první nákup Zuzka. "My máme před barákem takovou cukrárnu, kde jsou i potraviny. Tam mě máma posílala už v první třídě, že mi něco napsala na papírek. Ta paní, co tam prodává, už mě znala. Já jsem jí dala papírek a ona mi dala do tašky ty věci, co tam byly napsané. Vzala si peníze a zase jsem šla nazpátek. Vždy mi dala účet a máma to zkontrolovala," vypráví o svém nákupním dobrodružství Alena. A maminky věděly, proč účty kontrolovat. Všechny děti se shodly na tom, že byly v krámu okradeny, ať už v papírnictví, restauraci nebo v potravinách. "Já jsem si šel koupit něco do školy do první třídy, jako gumu a asi 3 tužky, a máma měla jenom velké bankovky, tak mi dala dvoustovku a dohromady to stálo asi třicet korun. A ten prodavač mi vrátil jenom osmdesát, tak jsem si říkal, že to je dobré. A pak jsem zjistil, že mě okradl asi o stovku."

Co si tedy české děti myslí o prodavačích? "Nějaké ty prodavačky jsou takové, že udělají jenom ksicht, a zase nějaká to udělá s radostí. Měly by si uvědomit, že musejí být rády, že tam vůbec nakupuji, že já jí dávám peníze," zlobí se Alena a Karolína se přidává: "Oni to dost ovlivňují. Jsou tu pro nás a ne my pro ně. Třeba v cizině, v Řecku nebo Francii, i kdybychom si koupily sebemenší věc, tak tam jsou strašně ochotní." "Mně se stalo, že když jsem byl v tabáku, byla tam paní a měla takový vysoký pult, tak jsem koukal nahoru. A pak tam byla ještě jedna paní za mnou a prodavačka se zeptala té paní za mnou a na mě úplně zapomněla. To je nepříjemné. Asi myslela, že jsem nepodstatný." Malý neznamená nepodstatný, právě naopak. Protože právě ti malí budou jednou velcí a ti malí budou jednou rozhodovat, pokud ne již nyní, kam se vydají na nákupy a kde utratí své peníze. Zkušenost hraje velkou roli a nezáleží přímo na tom, jestli tam bude pracovat ta samá paní, která má to svědomí okrást 6leté dítě, ale na tom, že tento obchod má někde v hlavě nálepku z dětství - "Pozor, nevstupovat!"

Zdroj: Synovate

"Taťka, ten radši zaplatí, aby měl ode mne pokoj, a jdeme dál. "

"Nějaké ty prodavačky jsou takové, že udělají jenom ksicht."