Jaké máme spotřebitele a co je zajímá?

To, že se polovina spotřebitelů nezajímá o informace na obalech, prokázal výzkum veřejného mínění, který pro Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci (SZPI) provedla agentura Focus, Marketing & Social Research. Výzkum sledoval nejen informovanost spotřebitelů, ale také jejich názor na bezpečnost potravin, jejich nákupní chování a způsob, jakým s potravinami nakládají.

PŘÍLEŽITOSTNÍ NENÁROČNÍ ZÁKAZNÍCI

Jelikož jde o segment, jenž je z třetiny tvořen těmi, kteří sami nakupují jen výjimečně, i v oblasti spotřebního chování a nákupních vzorců je specifický tím, že řadu z otázek ve vztahu ke způsobu nakupování a uchovávání potravin nejsou lidé spadající do této kategorie schopni posoudit. Pokud již navštíví prodejnu, stane se tak buďto v hypermarketu nebo malé prodejně. Otázky hygieny prodeje, zásad manipulace s potravinami, preference certifikovaných výrobků či naopak zlevněných produktů těsně před skončením doby minimální trvanlivost atd. nejsou pro tento segment předmětem zájmu.

Ve skupině převažují muži, spotřebitelé ve věku 18-24 let, studenti i nezaměstnaní.

NÁROČNÍ A INFORMOVANÍ ZÁKAZNÍCI

Doménou tohoto segmentu jsou velké nákupy, realizované především v super- a hypermarketech či diskontech. Obecně je u nakupujících patrný zvýšený zájem o dodržování hygienických pravidel při nakupování a uchovávání. Zákazníci preferují nebalené čerstvé potraviny, sledují data trvanlivosti, zajímá je hygiena prodeje a hygiena ovlivňuje další nákup. Rovněž preferují výrobky s certifikáty, jsou ochotni si připlatit za kvalitu, důvěřují více vlastním produktům, jednoznačně upřednostňují české potraviny, ze všech sledovaných skupin preferují nejvíce ekologické potraviny.

V tomto segmentu převažují ženy, jde spíše o střední věkové kategorie ve věku 25-44 let, oproti ostatním segmentům jsou vzdělanější (vyšší podíl SŠ s maturitou a VŠ). Také se výrazněji jedná o domácnosti se středními a vyššími celkovými příjmy.

ZÁKAZNÍCI MALÝCH OBCHODŮ

Spotřební chování tohoto segmentu odpovídá nákupním vzorcům, které v současnosti již nejsou dominantní. Zástupci segmentu nakupují v menších a pultových prodejnách, téměř nenavštěvují super- a hypermarkety či diskonty, nakupují průběžně, ne do zásoby. Preferují jednoznačně čerstvé nebalené potraviny, upřednostňují české potraviny, sledují složení, nepreferují produkty ekologického zemědělství, občas koupí zlevněné potraviny, vyhledávají slevy, nejsou ochotni za kvalitu platit víc, kupují i méně jakostní ovoce a zeleninu za výhodnou cenu.

Poměr muži/ženy odpovídá rozložení v populaci, ze všech populačních segmentů je zde nejvíce osob nad 65 let. Jde především o spotřebitele z malých obcí a menších měst do 20 tisíc obyvatel.

LOVCI CEN

Tito spotřebitelé jsou výrazně orientováni na "dobré ceny" - preferují a vyhledávají slevy, nakupují velká balení zboží, jsou ochotni upřednostnit cenu na úkor kvality. Téměř výhradně navštěvují super- a hypermarkety a diskonty. Nedají tolik na hygienu v prodejně, informace na obalech příliš nesledují, kupují i méně jakostní ovoce a zeleninu za dobrou cenu, nepreferují výrobky s certifikáty, rozhodně nejsou ochotni připlácet za kvalitu, nepreferují ekologické výrobky, nesledují složení, neupřednostňují české potraviny.

Ve skupině převažují muži, z hlediska věku odpovídá vesměs rozložení v populaci; mírně podreprezentováni jsou lidé nad 65 let, naopak mírně více je zde osob ve věku 35-54 let. Skupina má vyšší podíl SŠ bez maturity. Jde především o spotřebitele z obcí nad 50 tisíc obyvatel. Výraznější je zde zastoupení domácností se středními až vyššími příjmy 21 tisíc Kč až 37 tisíc Kč.

KDO CO SLEDUJE

Přibližně polovina spotřebitelů věnuje pozornost informacím, které výrobci uvádějí na obalech potravin (51 %). Jejich výraznější podíl nalezneme mezi "náročnými a informovanými zákazníky" (82 %). Nejčastěji uváděným důvodem pro nesledování údajů na obalech je fakt, že tyto informace dané spotřebitele nezajímají (31 %), nezanedbatelný počet respondentů pak informace nesleduje z důvodu jejich nečitelnosti (27 %). Pětina dotázaných zdůvodňuje nesledování údajů na obalu potravin důvěrou v prodejce (20 %), necelá pětina pak uvádí, že informacím nerozumí (18 %).

Nejvíce sledovaným údajem je minimální doba trvanlivosti / datum použitelnosti výrobku - zajímá se o něj 97 % z těch spotřebitelů, kteří informace na obalu výrobků sledují. Více než polovina pak věnuje pozornost informacím o skladování potravin (57 %), necelá polovina se zajímá o zemi původu (48 %), složení výrobku (47 %) či název výrobce (45 %).

Minimální dobu trvanlivosti / datum použitelnosti výrobku sledují častěji ženy (98 %), lidé ve věku nad 45 let (v kategorii 45-54 let celých 99 %). Naopak menší pozornost věnují tomuto údaji lidé ze segmentu "příležitostných nenáročných zákazníků" (86 %). Údaje o podmínkách, za nichž je nutné výrobek skladovat, sledují výrazně častěji ženy (62 %), osoby ve věku 45-54 let (62 %) a 55-64 let (63 %) a segment "náročných a informovaných zákazníků" (67 %).

Informace o zemi původu výrobku sledují častěji ženy (53 %), lidé ve věku 25-34 let (52 %), osoby s VŠ vzděláním (61 %), lidé z domácností s nejvyššími příjmy (58 %) a spotřebitelé spadající do segmentu "náročných a informovaných zákazníků" (57 %).

Z položek, které byly dotázaným předloženy ke specifikaci jejich nákupního chování, zaznamenaly nejvýraznější souhlas výroky týkající se hygieny prodeje a čerstvosti výrobků. Naopak výrazně nižší souhlas spotřebitelů byl zaznamenán u výroků, které se váží k preferenci certifikovaných výrobků, preferenci ekologicky pěstovaných potravin.

Zdroj: Státní zemědělská a potravinářská inspekce Focus, Marketing & Social Research