Dovolená na kanálu

Jaroslav Skalický

Zboží dovezené námořními loděmi do velkých přístavů na pobřeží bylo překládáno na péniche, které je přepravovaly dál do vnitrozemí. Opačným směrem převážely dřevo, víno a různé suroviny. Výnosný obchod nákladním loďařům kvetl až do doby, kdy to šlo po silnici a železnici rychleji. Přesto je ještě dnes splavných asi 8500 km vodních cest a po řekách a kanálech putuje 60 – 100 miliónů tun nákladu ročně.

V harmonii s krajinou

Francouzské kanály jsou důkazem, že i velkolepé výtvory lidských rukou mohou být neoddělitelnou a cennou součástí přírodního prostředí. Díky citlivému zasazení do prostoru a zpevnění břehů stromy staly se tyto vodní cesty zelenými stužkami francouzské krajiny, kterou se vinou, jako by k ní patřily od nepaměti. Zvláště působivé jsou úseky kanálů lemované alejemi košatých platanů, jejichž větve vytvářejí nad hladinou stinný zelený tunel. Kromě plavebních komor patří ke kanálům zvedací a otáčivé mosty, lodni zdviže a tunely. Právě díky propojení unikátního technického díla a krásné přírody prožívají francouzské kanály v poslední době novou vlnu zájmu.

Proplouvání dlouhými stupnicemi plavebních komor, které zdržovalo posádky nákladních lodí, je dnes pro kapitány turistických lodí zážitkem a vítaným zpestřením cesty. Společnosti nabízejí obytné lodě pro 4 až 12 pasažérů. Vybaveny jsou malou kuchyňkou s plynovým sporákem a ledničkou, sprchou a toaletou a podle počtu lůžek několika kajutami. Loď pohání dieselový motor, zásoba paliva stačí na týden plavby. Motor se nastartuje klíčkem, jednou pákou se ovládá pohyb lodi vpřed a vzad a rychlost. Ta nepřesáhne 8 km za hodinu. Klasickým lodním kormidlem se řídí směr. Posádka nepotřebuje žádnou licenci, jen projde krátkým zaškolením. Amatérský kormidelník brzy přijde na to, že točit zběsile kormidlem je nesmysl, protože i na malý pohyb loď reaguje změnou směru, i když s malým zpožděním. Pro případ potíží jsou na palubě k dispozici bidla, kterými lze plavidlo odrazit od překážky nebo třeba natlačit do komory. Většinu komor ovládá automatika, na některých kanálech funguje obsluha, která loď doprovází po břehu na mopedu nebo autem. Posádka může loď zakotvit na kterémkoliv místě kromě těch, kde je to zakázáno, jako například v blízkosti komor, v nepřehledných zatáčkách a podobně.

Kanál dvou moří

Prvním moderním průplavem byl Canal de Briare spojující Seinu s Loirou, vyhloubený v letech 1608 – 1642. Krátce po něm následoval Canal du Midi, díky němuž se zrodila jedinečná vodní cesta protínající evropskou pevninu od Středozemního moře k Biskajskému zálivu.

Du Midi je životním dílem stavitele Pierra-Paula Riqueta, výběrčího daní a znalce místních podmínek. O výhodnosti svého projektu musel přesvědčit samotného ministra Colberta i krále Ludvíka XIV. V roce 1667 dělníci poprvé kopli do země a po 14 letech bylo famózní dílo dokončeno. Riquet půl roku poté zemřel. Jeho zásluhy a historii stavby kanálu dokumentuje Centrum Pierra-Paula Riqueta v přístavu městečka Avignonet-Lanragais. V Toulouse se kanál napojoval na řeku Garonnu, zkrátil cestu z Bordeaux na jih Francie na třetinu a přinesl hospodářský rozkvět oblasti Languedoku, kudy vedl. Od roku 1856 je Du Midi propojen s Canal Laterál, který je veden souběžně s Garonnou. Kanál o délce 360 km spojuje přístavy Bordeaux na pobřeží Atlantiku a Séte na jihu Francie.

Nejdelší kanál

O propojení řek Seiny a Saony vodním kanálem snili především burgundští vinaři. Představovali si, jak víno z jejich sklepů dorazí do hlavního města za několik dní, zatímco při nejisté pozemní přepravě hrozí na hrbolatých silnicích ztráty. Projekt zůstával dlouho jen na papíře, první práce začaly až v roce 1775 za Ludvíka XVI. ze strany řeky Yonny směrem na Tonnere a v roce 1784 od Saony na Dijon. Vy-hloubení splavné cesty dlouhé 242 km si nakonec vyžádalo téměř 60 let. Hlavní obtíž spočívala v překonání burgundského hřbetu. Z jedné jeho strany se vody sbíhají k Seině, z druhé je sbírá Saona.

Problém vyřešili projektanti tunelem dlouhým 3333 m, který byl poblíž Pouilly-en-Auxois dokončen v roce 1832. Značný výškový rozdíl kanál vyrovnává 189 komorami. Dlouho očekávaná stavba měla ale jepičí život. Po třiceti letech provozu na ní přeprava zboží začala upadat, až železnice zvítězila definitivně a nákladní čluny naložené pískem, uhlím, obilím a dřevem se na ní vyskytovaly stále méně. Stejně tomu bylo na všech dalších kanálech.

Jaroslav Skalický

Více o Canal du Midi v magazínu IN č. 46/2003

TECHNICKÝ UNIKÁT

Při modernizaci kanálu Marna – Rýn v 60. letech minulého století byla vybudována lodní zdviž Arzviller. Na svahu vogézského hřebene stojí velká provozní budova a železné monstrum, které umožňuje lodím překonat rozdíl hladin (44,5 metrů) a pokračovat v plavbě. Posádky se řídí semafory, na zelenou vplouvají otevřenými vraty do ocelové vany dlouhé 43 m. Po uzavření vrat vana po kolejnicích připevněných na 108 m dlouhé betonové šikmé rampě sjíždí dolů. Jakmile vana dosedne do dolní pozice, otevřou se vrata na jejím opačném konci a lodě vyjíždějí. Lodní zdviž nahradila původních 17 plavebních komor, které byly od sebe vzdáleny 180 metrů, v jednom případě dokonce pouhých 45 m, což je jen o něco více než délka člunu péniche. Obtížné celodenní zdolávání tohoto úseku zkrátila moderní technika na dvacet minut.

INFORMACE

* Pronájem lodí je nejdražší v srpnu, kdy je o tento druh turistiky největší zájem. Mimo prázdniny ceny klesají. Lodě jsou vybaveny topením, proto lze plout i brzy na jaře nebo v pozdním podzimu. K ceně za pronájem si přičtěte cenu nafty vypočítanou podle počtu minut, po které běžel motor. Za týden na obvyklé trase to vyjde přibližně na 100 eur. V přístavištích za načerpání nádrže vody (takřka denně) účtují jedno až dvě eura.

* Podrobné informace o francouzských vodních cestách, výchozích bodech plavby včetně zajímavých míst, která lze během ní navštívit, a přehled lodí, které jsou k dispozici, najdete například na adresách

www.fluvial.artourisme.com  www.water-ways.net

www.crown-blueline.com

TIPY NA VÝLET

Kanál Du Midi plyne pod opevněným městem Carcassonne, jehož středověké hradby vytvářejí úžasnou kulisu. V úzkých uličkách mezi dokonale zrestaurovanými domy s mnoha kavárnami, galeriemi a obchůdky, v románsko-gotické katedrále a při obhlídce obranných věží strávíte několik hodin.

Jedinečné přírodní prostředí najdete v Camargue, v deltě řeky Rhony. Symboly Camargue se stali bílý kůň a černý býk, kteří zde žijí polodivokým způsobem. Camargue však poskytuje ideální životní podmínky především mnoha druhům ptáků. Nepřístupné bažiny, mrtvá ramena řeky, močály, laguny, jezera a ostrůvky porostlé rákosím a dalšími druhy vodních rostlin jim nabízejí příhodné klima, dostatek potravy i klid pro rozmnožování. Nejznámějšími obyvateli camargueské ptačí říše jsou plameňáci růžoví, kteří zde žijí v nejpočetnější kolonii v Evropě. Pozorovat jejich let je úchvatný zážitek

Kanál Marna – Rýn prochází alsaským Saverne. Na jednom z kopců, které město obklopují, stojí hrad Haut-Barr a pár desítek metrů od něho okrouhlá kamenná věž s podivným semaforem na vrcholu. Je to jediná provozuschopná stanice prvního optického telegrafu, který od konce 18. století fungoval ve Francii. Byl dílem vynálezce Clauda Chappeho. Různá poloha ramen semaforu signalizovala číslice. Kombinací čísla stránky a řádku na určité stránce kódovací knihy bylo možné sestavit zprávu a tu pak vyslat optickým telegrafem. První telegrafní linka byla uvedena do provozu v roce 1794.

JAK SE TAM DOSTAT

Z České republiky jsou nejdostupnější kanály Marna – Rýn a Rhona – Rýn v Alsasku. Cesta po německých dálnicích po trase Norimberk – Karlsruhe a přes hranice do Štrasburku trvá přibližně 7 až 8 hodin.

Jízda ke kanálu Du Midi je náročnější a bez přespání nemožná. Vede přes Norimberk, Karlsruhe, Mulhouse, Lyon, Nimes a Narbonne do Castelnaudary.

(IN)