Jako patronka klarisek, ale také pradlen, pozlacovačů, vyšívaček, sklenářů, malířů skla, slepých a televize je uctívána svatá Klára z Assisi, jejíž památku slaví římskokatolická církev 11. srpna. Byla jednou z těch žen, které jako první prolomily zeď mlčení a nechaly zaznít ve svých spisech a duchovním vyzařování ženskému hlasu.
Zakladatelka ženské větve františkánů - řádu klarisek, Klára z Assisi, se narodila v roce 1194 v šlechtické rodině ve středoitalském Assisi jako nejstarší ze čtyř sester. Její původní jméno bylo Chiara Offreduccio.
V 18 letech, v roce 1212, se rozhodla následovat příkladu svého rodáka Františka a svých dvou bratranců Silvestra a Rufina, kteří se k němu připojili, a žít v naprosté chudobě. Tajně proto opustila bohatý rodičovský dům a s přítelkyní utekla do lesů, kde v chudém kostelíku Porciunkula přijala z Františkových rukou řeholní šat a složila slib chudoby, čistoty a poslušnosti. Po krátkém pobytu u benediktinek se usadila v domě při kostele sv. Damiána, ve kterém zřídila novou řeholní skupinu - ženskou větev františkánského řádu, takzvaných klarisek. V roce 1215, ve věku 21 let, se stala její první představenou.
Již za jejího života se řehole velmi rozšířila a vstupovali do ní i významné ženy. Mezi nimi i Klářiny dvě rodné sestry Anežka a Beatrice a její matka Hortulana.
Pravidla řádu byla přísná a zavazovala Kláru a její duchovní sestry k přísnému asketickému životu. Klára sama šla ostatním příkladem: pod šatem nosila tvrdé drásající roucho, spala na holé zemi, jedla velmi málo a často se postila. Pro přísnost dodržování naprosté chudoby papežové dlouho váhali s potvrzením její řehole; dočkala se ho až dva dny před svou smrtí.
Zemřela 11. srpna 1253 po téměř třicet let trvající nemoci, která ji většinou poutala na lůžko. Jejího pohřbu se zúčastnil sám papež Inocenc IV. Její tělo bylo pohřbeno nejdříve v kostele svatého Jiří, kostel sv. Jiří, který byl přebudován na baziliku nesoucí její jméno. Roku 1850 byl hrob otevřen a svaté ostatky byly vystaveny úctě věřících.
Dne 15. srpna 1255, ji papež Alexandr IV. prohlásil za svatou. Za patronku televize ji prohlásil v roce 1958 papež Pavel VI.; podkladem pro spojení svaté Kláry a televize je legenda o tom, že měla na dálku přesné vidění bohoslužeb, na kterých přitom nemohla být přítomna.
