Petra Kostovčíková: Tanci vděčím za mnohé

Petra Kostovčíková je úspěšná tanečnice a trenérka, ale také Mistryně ČR v latinsko-amerických tancích. Mezi zahraniční úspěchy patří titul vicemistryně Německa, vicemistryně Světového poháru, finalistka Světových her a semifinalistka Mistrovství světa a Evropy. Je vystudovanou inženýrkou ekonomie.

Byla jste vidět po boku Václava Vydry v taneční soutěži StarDance a působila jste také v porotě Bailanda. Čím se zabýváte nyní?

Zabývám se tím, čím jsem se zabývala předtím, než jsem byla vidět po boku Václava Vydry a v porotě taneční soutěže Bailando (smích), a to znamená tréninkem tanečních soutěžních párů.

Myslíte si, že jste jako žena byla více emotivní v porotě Bailanda než Vaši mužští kolegové?

Byla jsem emotivní, a to z toho důvodu, že aniž to tak vypadá, jsem velmi citlivý člověk. V Bailandu, podle ohlasů diváků, mých známých a přátel, jsem působila prý hodně přísně, což samozřejmě nevylučuje to, že jsem člověk senzitivní a že bych nedokázala dávat najevo emoce, ale já sama jsem pak nad tímto přemýšlela a v podstatě ta přísnost vychází z toho, že jako trenérka jsem nucena vidět chyby tanečních páru, tak abych je mohla zlepšit. Pochvala k tomu samozřejmě taky patří, ale člověk je jako trenér zaměřen na ta slabá místa, abych mohla ten pár dovést ještě výše. A tímto přístupem jsem hodnotila i v Bailandu. A emoce? Já myslím, že temperamentní lidé jsou hodně emotivní.

Jste vystudovanou inženýrkou ekonomie, co musí ženu potkat, aby se rozhodla naplno věnovat tanci a ponechat kancelářský stůl stranou?

Nevím, co potkalo mě, ale tak nějak bych řekla, že důvodem je má osobnost, mé určité charakterové vlastnosti, protože práce trenérky, respektive v té době ještě soutěžní tanečnice, představovala jiný způsob života, než jaký mají ženy sedící za kancelářským stolem. Mě odlišný životní styl v té době oslovil. Ale samozřejmě se mi líbila i ekonomie a jsem ráda, že jsem ji dostudovala.

Již od dětství jsem byla zvyklá se hýbat, dělala jsem sportovní gymnastiku, balet, byla jsem zvyklá se svým tělem neustále pracovat. A v době, kdy jsem studovala vysokou školu, jsem byla v tanci již na takové úrovni, že mě to lákalo dál. Byly tam cíle, možnosti, které mi tancování nabízelo dosáhnout jako té nejvyšší mety. A fakt, že jsem se mohla hýbat každý den, mě oslovil natolik, že nemůžu říci, že by mě něco zásadního potkalo. Spíše se ta cesta velmi plynule vyvinula a ukázala se být pro mne jako nejlepší.

V rámci vaší taneční dráhy jste navštívila spoustu zemí, měla jste čas je i více poznat?

Máte pravdu, poznala jsem spoustu zemí a jsem za to tanci strašně vděčná. Některé z nich se mi podařilo poznat lépe, hlouběji a naopak u některých jenom letiště, hotel a sportovní halu. Avšak v podstatě mě na tom více těší, že to nebyly jenom země, ale spousta zajímavých lidí a mnoho z nich se stalo mými dobrými přáteli.

Co děláte proto, abyste byla v kondici? Navštěvujete speciální studia?

Možná to bude znít absurdně, ale do fitka jsem začala chodit až v době, kdy jsem svou taneční kariéru ukončila, a to jednak z toho důvodu, že pokud je tělo zvyklé makat denně 4 až 5 hodin a k tomu ještě výuka ostatních tanečních párů, tak jste na tanečním sále téměř celý den. Najednou tedy zrušit vlastní trénink by pro to tělo bylo téměř smrtelné a navíc já potřebuji být neustále v pohybu, takže nyní navštěvuji fitness studio. Po dobu taneční kariéry to nebylo možné, protože jsme hodně cestovali a abychom si na sebe vydělali, tak jsme kromě vlastního tréninku museli trénovat ještě ostatní páry. To už opravdu nezbývají síly na nic jiného.

Jak dlouho trvá Váš pracovní den?

Můj pracovní den nemá pravidelnou pracovní dobu a harmonogram je velmi flexibilní. Některé dny mám volnější, některé jsou naopak téměř 24hodinové. Speciálně volné dny, soboty, neděle a svátky pro mě představují maximálně využité dny po pracovní stránce, protože taneční páry nemusí do školy nebo do práce a tudíž si chtějí vzít individuální hodiny.

Přibližte nám jeden Váš obyčejný den...

Úplně ten nejvšednější, nejobyčejnější den, řekněme tedy ten, ne kdy učím od rána od devíti do devíti, ale když jsem doma, tak vstávám tak kolem osmé, snídaně, fitness dopoledne, pak nějaké domácí věci... Asi od tří hodin odpoledne na tanečním parketě zhruba do deseti hodin večer. Poté dorazím domů na večeři a do postele chodím pravidelně mezi půl jednou a jednou ranní.

Co je pro Vás absolutní relaxací mimo taneční život?

Absolutní relaxací je pro mě příroda, na kterou teď bohužel nemám příliš čas. Miluju hory, protože jsem vášnivou lyžařkou, což jsem taky dost opomíjela kvůli strachu z poranění nohou, takže doufám, že si to vynahradím teď. Hory mě ale lákají i v létě. Kdybych to měla shrnout, tak je to příroda všeobecně a poté taky kniha.

Co Vás napadá, když se řekne slovo "politika"?

Něco, do čeho bych se nechtěla nikdy zaplést. Politiky ale na druhé straně obdivuji, protože mám pocit, že ať uděláte, co uděláte, nikdy to nebude dobře.

Žijete v Německu se svým partnerem, uvažujete o rodině?

O rodině uvažuji, ale nicméně partner, se kterým žiji v Německu, vnímal ukončení taneční kariéry, stejně jako já, jako velkou životní změnu. Sám tancování neukončil dobrovolně a tudíž je jakoby sám neseberealizován, takže mám pocit, že ještě potřebuje aktivní tancování. Pokud budu mít rodinu, pak bych chtěla manžela, přítele vedle sebe. A také Německo je pro mě stále nezodpovězená otázka, na jednu stranu ano, na druhou ne. Když to shrnu, uvažuji o rodině, ale velmi mlhavě.

Závidíte něco mužům?

Mužům nezávidím vůbec nic, jsem ráda, že jsem ženou. Obě pohlaví si nesou své pro a proti.

A co na to partner Petry Kostovčíkové?

Partner Petry Kostovčíkové, Christian Polanc, patří mezi špičkové tanečníky Německé spolkové republiky. V současné době je trenérem a vítězem německé StarDance.

Co obdivujete na ženách?

Mám rád a líbí se mi, když vidím, že jsou ženy sami se sebou spokojeny. Že si věří v tom, co dělají. Většinou si dovedou zařídit život podle sebe. Tato míra sebevědomí je důsledkem toho, že jsou spokojeny sami se sebou.

Vaše životní partnerka byla úspěšná v české StarDance a je neustále na cestách mezi Německem a ČR, nevadí Vám to?

Nemám žádný problém s tím, že je úspěšná, naopak, jsem šťastný za její výsledky a vážím si toho, co dokázala u Vás v České republice. Fakt, že je povinna cestovat do ČR znamená, že ji tak často nevidím, což je mi líto. Ale chápu to.

Jak jste vnímal svou účast v německé mutaci soutěže StarDance?

Pro mou osobu to bylo velmi přínosné. Nejen, že to byla zkušenost pro mě, ale byla to zkušenost pro všechny, jež se jí účastnili. V rámci této soutěže člověk bydlel ve městě konání a mohl poznat nové tváře, zejména populární osobnosti německého kulturního života.

Cítíte se v tuto chvíli jako celebrita?

Ne. Tak se to říci nedá. Jsem to pořád já, stejný jako před touto reality show. A necítím se ani nijak zvlášť populární i přesto, že mi během konání soutěže přišlo tisíce SMS zpráv, a to od těch milých až po vysloveně vulgární.