Zvláštní. Na jedné straně hranic se mu věnují tisíce hráčů a stovky klubů, hraje se bundesliga. Na druhé straně hranic ticho po pěšině. Až na několik jedinců a týmů, jež by se daly spočítat na prstech jedné ruky, se o něm neví vůbec nic. Přitom je to sport, který existuje už 1800 let. O tom, že není úplně zanedbatelný, svědčí i fakt, že patří – třeba vedle ragby – ke stálému programu Světových her, kde se provozují sporty, jež se zatím nevešly na olympiádu. Řeč je o fistballu. O sportu, o němž se zmiňoval i velký německý básník Goethe.
Pěstí a míčem
Oněmi hranicemi je tlustá čára oddělující Německo od České republiky, tedy co se tohoto sportu týká. U našich západních sousedů se ale mnohem častěji setkáte s názvem „faustball“. Význam a slovní složenina jsou však stejné, v angličtině i němčině: pěst a míč. A z názvu vyplývá i způsob hry. Hraje se pěstí a míčem. A jak?
Fistball je kolektivní sport, který se vzdáleně podobá volejbalu. Hrají proti sobě dvě pětičlenná družstva na ploše 20x50 metrů, uprostřed níž vede dva metry nad zemí páska nebo síť dělící hřiště na poloviny. Nejčastěji se hraje na trávě. Možné je ale hrát i v hale, tam je pak celková délka hřiště jen 40 m.
Míč se odehrává podobně jako ve volejbale: jakmile se dostane na polovinu daného týmu, jsou povolené tři doteky – dvě nahrávky a jedna rána přes síť. Další pravidlo připodobňuje fistball spíše k nohejbalu: míč se mezi nahrávkami smí jednou dotknout země. Hráči mohou kožený balón, který je o něco těžší než ten volejbalový, odbíjet na soupeřovu stranu hřiště jen pěstí anebo předloktím. Dotkne-li se míč sítě, země dvakrát po sobě, nebo skončí v autu, je to chyba. Podává se zpoza čáry, která vede 3 m od půlky hřiště. Zajímavé je, že podává ten tým, který se dopustil chyby.
Fistballový zápas se hraje na dva vítězné sety do dvaceti bodů, počítá se stejně jako ve volejbale. Set je třeba vyhrát vždy alespoň o dva body. Jinou variantou, kterou popisují např. české internetové zdroje, je hra na čas (2x15 minut, při nerozhodném výsledku se prodlužuje).
Z Říma přes Goetha
Tento sport patří opravdu k hodně starým kratochvílím. Víme, že poprvé se o něm zmínil už v roce 240 n. l. římský císař Gordianus. První psaná pravidla sepsal v italštině roku 1555 Antonio Scaino.
Kdo někdy četl Italskou cestu, deník Johanna Wolfganga Goetha, možná si vybaví pasáž zmiňující fistballové zápasy mezi „čtyřmi šlechtici z Verony a čtyřmi Benátčany“. Německá pravidla a s nimi i pevný základ moderní podoby této prastaré hry stanovil koncem 19. století Georg Heinrich Weber. Právě v Německu se již od roku 1893 začaly hrát organizované soutěže. A hrají se dodnes. Sport se rozšiřoval především tam, kde se používala němčina. Největší popularitu si tak fistball získal v sousedních zemích. A pak ho němečtí emigranti dovezli do jižní Afriky, severní a jižní Ameriky.
Němci, Rakušané, Brazilci…
Především díky hráčům z německy mluvících zemí byla v roce 1960 založena Mezinárodní fistballová asociace (IFA, Internationaler Faustball-Verband – IFV), která sídlí ve Frankfurtu nad Mohanem. Vedle Německa, Rakouska a Švýcarska jsou dále členy Itálie, Dánsko, USA, několik jihoamerických zemí, čest Asie zachraňují Japonci a Indové, Afriku pak zachycuje Namibie. A nesmíme zapomenout na Českou republiku. Podle odhadů se věnuje fistballu na celém světě zhruba sto tisíc hráčů a hráček.
Vrcholem pro nejlepší je účast v reprezentaci na Světových hrách. Ty poslední v japonské Akitě vyhráli v roce 2001 mezi muži trochu překvapivě Rakušané před Brazilci a Němci. A pak je tu samozřejmě také mistrovství světa. Poslední se konalo na podzim 2003 v Brazílii. Domácí obhájili titul, když ve finále před čtyřmi tisíci diváky porazili Německo 3:0 na sety. Bronz patřil Rakousku, na čtvrtém místě skončilo Švýcarsko.
ADÉLA POLÁKOVÁ
ZAJÍMAVOSTI
Není fistball jako fistball
Budete-li pátrat po fistballu více třeba na internetu a zabrousíte na finské stránky, může dojít k velkému zmatení. Právě ve Finsku označují pojmem „fistball“ úplně jiný sport. V něm proti sobě hrají dva soupeři na squashovém kurtu s tenisovým míčkem, který mohou zasáhnout nohou, pěstí i hlavou. Míček se může dvakrát dotknout země. Tento sport „vymysleli“ v roce 1989 studenti v Estonsku a na severu Evropy je docela populární.
INFO
* www.faustball.de/home/czech.htm - Czech Republic Association of Faustball
Ul. 5. května 43, 140 00 Praha 4
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
