Zabezpečení na penzi je v Německu tématem číslo 1

Všeobecná potřeba tohoto typu produktů vychází z demografických změn, které Německo zažívá. Podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva neustále klesá. V důsledku takzvané mezigenerační smlouvy, kdy pracující obyvatelé platí příspěvky na penzi obyvatelům, kteří již nejsou ekonomicky aktivní, budou státní penze v další dekádě relativně klesat a nebude možné udržet životní úroveň penzistů, kteří budou pobírat pouze státní penzi. Kvůli tomu je naprosto nezbytné vytvořit dodatečné zdroje příjmů na penzi. Obyvatelstvo si tuto nutnost uvědomuje také díky informační osvětové kampani vedené v médiích jak vládou, tak předními finančními institucemi.

Z grafů, které naznačují demografický vývoj ve světě i v Německu, jasně vyplývá nezbytnost dalších nástrojů zabezpečení na stáří vedle státní penze.

Z TŘÍPILÍŘOVÉHO MODELU NA TŘÍVRSTVÝ

Německý finanční trh nabízí množství dobrovolných soukromých penzijních plánů, většinou provozovaných zaměstnavateli. Kromě firemních konceptů penzijního zabezpečení jsou velmi často využívány tradiční produkty životního pojištění nebo také bankovní produkty a produkty založené na principu investičních fondů.

Systém soukromých penzijních plánů byl původně koncipován pouze jako doplněk ke státem poskytovaným penzím. V letech 2001 a 2002 proběhla tzv. Riesterova reforma, která má postupně "zeštíhlit" 1. pilíř ze současného rozvoje doplňkových pilířů, které stát různými formami podporuje. Před reformou bylo pokrytí cca 46 % zaměstnanců, cílem reformy je plošné rozšíření.

Nový systém, který posiluje význam soukromého a zaměstnaneckého zabezpečení je koncipován jako takzvaný třívrstvý model. Díky nové orientaci penzijního zabezpečení bude systém komplexnější, ale bohužel také složitější, proto čeká poradce náročnější práce s jeho objasnění klientům.

JAK VYPADÁ TŘÍVRSTVÝ

Dole, v takzvané první vrstvě, je základní péče o důchodce. Jejím zdrojem může být kromě Rürupovy renty také renta, vyplývající z dodatečného pojištění i renta z povinného pojištění ve výkonu povolání.

V druhé vrstvě je dodatečné zabezpečení, kdy je zdrojem buď pojištění, penzijní fondy nebo dále zmiňovaná Riesterova renta.

Úplně nahoře jsou produkty, které poskytují kapitálové výnosy: kapitálové životní pojištění, akcie, fondy, renty a výnosy z naspořených peněz, nemovitosti atd.

V posledních letech byly představeny dva nové produkty tzv. "Riesterovy" a "Rürupovy" fondy a získávají si stále rostoucí popularitu. Vláda v zásadě podněcuje soukromé penzijní zabezpečení prostřednictvím daňových výhod a také malých státních příspěvků. S Riesterovými fondy (pro zaměstnance) a Rürupovými fondy (obvykle využívané OSVČ) jednotlivci investují část svých nezdaněných příjmů do jednoho z příslušných produktů (obvykle spravovaného pojišťovnami).

V okamžiku, kdy klient dospěje do důchodového věku, jsou jeho měsíční příspěvky (dodatečná penze) zdaněny. Díky tomu, že daňová sazba by většinou měla být výrazně nižší a spořící fáze je založena na příspěvcích před zdaněním, nabízí tyto penzijní produkty atraktivní dodatečný zdroj v průběhu penze. U Riesterových produktů je maximální roční investice na obyvatele stanovena na 1575 eur. Vláda plánuje tento limit zvýšit na 2100 eur v roce 2008. Další kroky zatím nejsou v plánu.

ZABEZPEČENÍ NA PENZI JE ZÁKLADNÍ STAVEBNÍ KÁMEN PORADENSTVÍ

Jak už bylo řečeno v úvodu zabezpečení na stáří je pro poradenské společnosti v Německu nejdůležitějším konceptem. Mladí lidé cítí větší potřebu zajistit se na stáří, tudíž je tento produkt velmi vhodný (a prakticky také vyžadovaný) pro většinu nových klientů. Funguje jako "kotva" pro navázání dlouhodobého vztahu s klientem. Je to ideální první krok k profesionální dlouhodobé péči.

Středem zájmu poradenských společností je trh s "podpojištěnými" klienty, kteří si sice na důchod spoří, ale ne dostatečně. Ti čítají více než 36 milionů Riesterových kontraktů a jeden milion Rürupových kontraktů. Rostoucí komplexnost produktů stejně jako "podpojištěnost" cílových skupin především v posledních letech měla za následek pozitivní růst tohoto odvětví. Vývoj počtu uzavřených Riesterových produktů (doposud asi 8 milionů) jasně ukazuje rostoucí citlivost obyvatelstva v otázkách soukromého zabezpečení.

V současnosti je podle názoru odborníků zhruba 28 milionů příjemců penze ještě bez Riesterova příspěvku. Zhruba dvě třetiny těchto příjemců budou v horizontu příštích tří až pěti let do nového systému prostřednictvím Riesterových příspěvků integrovány. Podle expertů jedna třetina zůstane i nyní bez jakéhokoliv soukromého zabezpečení.

Dynamika růstu by však měla podle odborníků mezi lety 2007 a 2009 polevit. Od roku 2010 je pak očekáván průlom v míře růstu nových smluv. Tržní potenciál vzniklý vzhedem k podpojištěnosti by měl vyčerpán mezi roky 2010 a 2012.

Podobná očekávání jsou také u Rürupových fondů penzijního zabezpečení. Zde by mělo být ke konci roku 2006 30 % dosud "nepojištěných" obyvatel vyčerpáno.

Celkově očekávají poradenské firmy na německém trhu dlouhodobý a neustálý růst produktů penzijního zabezpečení. Podle informací celostátního svazu pojišťovacích společností stoupl objem pojištění z nových obchodů z životního pojištění v roce 2006 o 10,4 procenta. Podle nejnovějších údajů lze očekávat, že díky rostoucímu zájmu o dodatečné penzijní zabezpečení může tato produktová linie ve střednědobém horizontu růst o 5 - 10 procent.

Podle materiálů awd