Na dotazy čtenářů odpovídal šéf lékařské komory Milan Kubek

Otázek je více, tedy zkusím po pořadě. Česká lékařská komora není spolek, ale profesní samospráva. Jde o obdobu místní samosprávy, jan její příslušníci jsou definováni společnou profesí. Slovo členství, které implikuje spíše spolek a dobrovolnost, asi není nejvhodnější. Sémanticky přiléhavější je ona povinná registrace. Ostatně z 27 států EU je v lékařských komorách povinné členství ve 12 a povinná registrace ve 13. V obou případech to vlastně znamená totéž. Tak jako každý občan ( tedy nikoliv "člen" ) státu má díky svému občanství práva i povinnosti, tak je mají i lékaři. Občan musí dodržovat zákony. Rovněž tak lékař musí dodržovat stavovské předpisy, léčit podle poznatků vědy a respektovat etický kodex. Občan musí platit daně, lékař členské příspěvky. A naopak jsou zde i práva. Občan má právo voli a být volen a tím se podílí na správě věcí veřejných. Stejně tak lékař má právo volit své reprezentanty a být volen do funkcí v profesní samosprávě. Tak jako občan může užívat služeb státu a těší se jeho ochtraně, tak i lékař může využívat služby komory, která ho v případě potřeby hájí. Mezi komorami a dobrovolnými spolky je zásadní rozdíl. Vámi zmiňované regulační poplatky nejsou žádnou reformou zdravotnictví. Základem reformy je stanovit standardy péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění a my nechceme od politiků nic víc, než aby vytvořili legislativní rámec pro jednání zdravotních pojišťoven, které péči platí, a lékařů, kteří je poskytují, právě o těchto standardech. Jejich definováním vznikne prostor pro komerční připojištění na ostatní péči. Vznikne prostor pro konkurenci pojišťoven a zdravotnických zařízení. Zdravotnická zařízení na základě § 11 zákona 48/1997 Sb. tzv. paragrafu poslankyně Fišerové, nesmí od pacientů vybírat peníze za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, ani v souvislosti s jejím poskytováním. Za služby nehrazené z veřejného pojištění zdravotnická zařízení úhrady od pacientů přijímat mohou. Jde o normální příjem, který je třeba evidovat a pochopitelně zahrnout do výpučtu daní.

ČLK podpořila petiční akci za přijetí tzv. protikuřáckého zákona. Na toto téma jsme opakovaně pořádali tiskové konference a v této aktivitě hodláme pokračovat. Stanoviska ČLK naleznete na www.lkcr.cz Ostatně pan profesor Pafko stejně jako Dr.Králíková k problému hovoří z pozice členů Vědecké rady komory.

Bez znalosti dokumentace a podrobností se nemohu ke konkrétnímu případu kvalifikovaně vyjádřit. Obecně platí, že každý pacient i jeho příbuzný, který má pocit, že on nebo někdo jiný byl nějakým lékařem poškozen, má možnost obrátit se bezplatně na místně příslušnou revizní komisi České lékařské komory. Návod, jak postupovat naleznete rovněž na www.lkcr.cz Komora všechny stížnosti řeší.

Omlouvám se, ale nejsem odborností ani pediatr ani infekcionista. Poradím se o problému se členy Vědecké rady ČLK, kteří jsou na rozdíl ode mne na danou problematiku odborníci. Obecně stran očkování však stále platí, že ČR je na tom v procentu očkovaných ve srovnání se světem velmi dobře.

ČLK jako profesní lékařská samospráva žádnou stávku lékařů nepřipravuje.

Od roku 2004 jsem soukromým lékařem. Svoji funkci jsem "nezdědil", ale byl jsem zvolen v tajných volbách nadpoloviční většinou všech delegátů sjezdu ČLK, kteří byli zase ve svých okresech v tajných volbách zvoleni tamními lékaři. Většina agendy komory se týká lékařů pracujících ve smluvním vztahu vůči zdravotním pojišťovnám, tedy nikoliv zaměstnanců. Tomu odpovídá i složení představenstva ČLK, kde jsou z 19 členů pouze 4 zaměstnanci. Jsem si vědom rizika, které vyplývá z pocitu lékařů zaměstnanců, že se ČLK málo zabývá jejich problémy. Reflexí je zřízení dvou komisí při představenstvu, z nichž jedna se zabývá problémy zaměstnanců a druhá problémy soukromých lékařů. Funkcionáři pobírají za svojí práci tzv. náhrady ztraceného času a to v maximální výši 300 Kč za hodinu. Hospodaření ČLK v souvislosti s časopisem Tempus opakovaně prošetřovala policie a žádné porušení zákona neshledala. Souhrnné údaje o hospodaření ČLK jsou přístupné v našem časopise i na internetu. Podrobné informace mohou všichni členové získat prostřednictvím delegátů sjezdu a svých okresních sdružení.

Věc není tak jednoduchá. Kromě hlavní účinné látky obsahují léky i látky pomocné a v jejich složení stejně tak jako ve farmakokinetice se jednotlivé léky často velmi liší, ačkoliv obsahují stehnou základní účinnou látku. Tedy, pokud pacient užívá lék A, pak nemůžeme vyloučit třeba alergickou reakci na preparát B, navzdory stejné základní účinné látce. Vzhledem k tomu, že za výsledek léčby, včetně možných komplikací, odpovídá lékař, nemůže souhlasit s tím, aby lékárníci léky předepsané lékařem bez jeho vědomí měnili.

Redukce sítě zdravotnických zařízení probíhá postupně několik let. Děje se tak živelně. Nejsou stanovena kritéria dostupnosti zdravotní péče. Bylo obrovskou chybou, že stát k 1.1.2003 převedl tzv. okresní nemocnice pod kraje, aniž si uchoval v ruce nástroj ovlivňovat další osud těchto nemocnic. Takto nám živelně vzniká 14 rozdílných zdravotnictví a občané z jednotlivých regionů mají různě dostupnou zdravotní péči navzdory tomu, že platí podle stejných pravidel pojistné. Zoufalým pokusem zachránit situaci ex post byl zákon o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních, který by definoval základní síť veřejnoprávních nemocnic pracujících v nonprofitním režimu, jak je tomu ve státech EU obvyklé. Z věcného tématu se však stalo vrcholné politikum, zákon byl fakticky zlikvidován a nemocnice se tak dále živelně bez pravidel rozpadají. V této souvislosti bych chtěl připomenout, že ČLK se již rok marně snaží donutit ministra Julínka, aby respektoval zájkon a v souladu s povinností uloženou mu § 12a zákona č. 20/1966 Sb. v platném znění připravil ve spolupráci s ČLK vyhlášku o minimálním personálním vybazení všech zdravotnických zařízení a aby opět spolu s ČLK ministerstvo dodržování těchto podmínek kontrolovalo. V současnosti nikdo nekontroluje, zda třeba nemocnice mají dostatek kvalifikovaných lékařů či nikoliv. Ministerstvo svojí nečinností znemožňuje plnit vůči občanům nezastupitelnou úlohu na státní moci nezávislého garanta kvality lékařské péče. Ostatně právě tato snaha komory udělat pořádek ve zdravotnických zařízeních je údajně jedním z důvodů, proč skupinka poslanců předložila návrh novely zákona o lékařských komorách, který by měl komoru zlikvidovat, aby nepřekážela.

Já osobně měním zavedenou léčbu svých pacientů velmi nerad. Jako konzervativně uvažující člověk razím zásadu, že člověk nemá měnit to, co funguje. Rozhodnutí o způsobu léčby je pochopitelně právem každého lékaře, který také za ně nese odpovědnost. ČLK garantuje celoživotní vzdělávání lékařů. To je konkrétní projev naší snahy o maximální erudici lékařů. Dostatečná erudice je podmínkou toho, aby měl lékař odborně podložený zdravě kritický názor na informace, které mu předkládají reprezentanci farmaceutických firem. Tím netvrdím, že by lékařům lhali, ale jejich informace jsou reklama a takto je třeba je hodnotit.

Vysoký počet návštěv pacientů u lékaře nemá jednoduché ekonomické zdůvodnění, jak tvrdí lidé z týmu ministra zdravotnictví. Většina těchto kontaktů probíhá v ordinacích praktických lékařů, kteří jsou však placeni tzv. kapitační platbou, tedy za počet registrovaných lidí, nikoliv za jednotlivá vyšetření pacientů. Lékaři tedy nemají motivaci pacienty si zvát příliš často. Práce ambulantních specialistů je honorována takovým způsobem, že většina z nás i třetinu své práce nedostává zaplacenou. Tedy ani my nemáme motivaci zvát si pacienty na zbytečné kontroly. Je zřejmé, že tzv. regulační poplatky nepřinesou ten efekt, který miniterstvo předpokládá. Na počet pracovních neschopností má kromě zdravotního stavu populace vliv i míra nezaměstnanosti, insuficience sociálních služeb, které často supluje zdravotnictví... Problém je to poměrně složitý. Zajimavou mopžností by bylo sloučení zdravotního a nemocenského pojištění.

Pokud vím, tak kontrola práce neschopných i oprávněnosti vystavených pracovních neschopností stále existuje.

Tzv. pokladenský systém, kdy pacient za výkony, které nejsou dražší než určitá hranice, platí přímo ( pochopitelně včetně možnosti platebního převodu... ) je pro lékaře výhodný. Máme jistotu, že za svoji práci dostaneme zaplaceno, alespoň třeba věcně usměrňovanou cenu pokrývající naše náklady a umožňující přiměřený zisk. Taková samozřejmost by byla pro soukromé lékaře obrovským pokrokem. Jak jsem již řekl velkou část své práce dnes nedostáváme zaplacenou vůbec. Problém je, že tento pro lékaře výhodný systém v současnosti neprosazuje žádná relevantní politická strana. Je třeba si uvědomit, že tento systém by měl výhody i pro pacienty. Odpadly by totiž nedůstojné pochybnosti, zda si lékaři na své pacienty nevykazují pojišťovnám výkony, které třeba vůbec neprovádí. Taková paušální obvinění se v tisku již skutečně objevila a ČLK takou aplikaci systému kolektivní viny zásadně odmítla. Ale pokud by pacient platil ze svého, jistě by si ohlídal, za co platí.

Delegáti XX. sjezdu ČLK schválili prezidentovi ČLK paušální náhradu ztráty času ve výši 72 000 Kč měsíčně. Tato informace je veřejně dostupná spolu s celým usnesením na internetu na www.lkcr.cz Zvýšení členských příspěvků o 10% odsouhlasil v listopadu 2206 sjezd komory poté, co jejich výše nebyla po dobu dvou let valorizována ani o inflaci. Takto získané prostředky používá ČLK na vzdělávání lékařů, na právní služby a na zvýšení náhrad za tzv. ztrátu času při práci pro ČLK. Ta může dosáhnout maximálně 300 Kč za hodinu. Takto třeba honorujeme universitním profesorům vypracovávání znaleckých posudků, které mohou lékaři používat při své obhajobě. Nemyslím si, že by to byly částky přehnané. Ostatně srovnejte s příspěvky Stomatologické komory ři Advokátní komory.

V čele ČLK stojí ten, koho si lékaři demokraticky zvolí. Já se jako prezident ČLK snažím svoji funkci vykonávat nejlépe jak umím.

Podle zákona vám lékař bude povinen na vyžádání vystavit potvrzení o výši zaplaceného poplatku, které bude obsahovat vaše číslo pojištěnce, datum, razítko zařízení a jméno osoby, která poplatek přijala. Lékaři budou kopie zakládat do dokumentace a to již proto, abychom se mohli bránit v případě, kdyby vůči nám chtěla zdravotní pojišťovna uplatňovat ministrem Julínkem do zákona prosazenou drakonickou pokutu až 50 000 Kč, která by mohla soukromého lékaře zlikvidovat, ale pro pojišťovnu by mohla být vítaným finančním přilepšením. Každý měsím budeme muset přehled vybraných poplatků předávaz zdravotním pojišťovnám. Lékaři nad touto novou administrativou nejásají. Vybírat minipoplatky v hodnotě jednoho eura nám nepřipadá příliš důstojné. Takové poplatky z pacientů vážené zákazníky neudělají, ale dokáží výrazně zhoršit vztahy mezi pacienty a lékaři, kteří budou mít na ně ještě méně času než dnes. Pokud např. praktický lékař, který ošetřuje v průměru 45 pacientů denně, stráví administrativou s každým pouhé 2 minuty, zdtratí za den 1,5 hodiny času. To jsou důvody, proč ČLK nesouhlasí s výší a způsobem výběru těchto poplatků. Aby ale bylo jasno, nejsme proti zvyšování spoluúčasti pacientů na úhradě zdravotní péče, i když jsme si vědomi, že přímé platby pacientů jsou nejrychleji rostoucí položkou ve výdajích na zdravotnictví.

Prakltičtí, nebo chcete-li rodinní, lékaři mají v systému nezastupitelnou roli. Já si bez nich fungování zdravotnictví představit nedokážu. Nedostatek praktických lékařů je jedním z nejzávažnějších problémů, který je třeba řešit. Je škoda, že současný ministr zdravotnictví odmítá jednat s Českou lékařskou komorou, která by mohla pomoci s řešením i takových problémů.

Chování politiků je obrazem chování většiny lidí v naší společnosti. Politiky k expresivním výrazům tlačí často i sděklovací prostředky, které nevěnují pozornost věcné klidné argumentaci, ale vyžadují konflikty. Pokud chce třeba politik, aby byly jeho názory slyšet, často se uchyluje ke zkratkovitému vyjadřování a šokujícím výrokům. Ví totiž, že nic jiného média nezaujme. V čase, kdy veřejné mínění formují sdělovací prostředky a lidé nemají čas studovat podrobně nejrůznější analýzy a polemiky, v této době politik, který neužívá hesla prakticky neexistuje. Jeho názory do podvědomí společnosti neproniknou, i kdyby měl stokrát pravdu. A doktor Rath je dnes především politik. Mne osobně bulvarizace našich sdělovacích prostředků netěší a navzdory útokům, kterým je ČLK vystavována, snažím se vysdtupovat věcně a slušně.

Odborovým předákem, chcete-li, jsem byl. A nemám se za co stydět. Slova odbory a odborář nemají ani pro mne, ani pro inteligentní občany demokratických zemí žádný pejorativní nádech. V současnosti jsem soukromým lékařem a vykonávám funkci prezidenta profesní lékařské samosprávy. Obdobně, jak jsem se co by předseda lékařských odborů snažil co nejlépe hájit zaměstnance nemocnit, tak se dnes spolu se svými spolupracovníky snažím co nejlépe hájkit profesní zájmy všech lékařů v souladu s tím, co komoře ukládá zákon.

HLavními tématy pro mne v uplynulém měsíci byla dohodovací řízení o úhradách zdravotní péče soukromých lékařů. Zákon o vzdělávání lékařů, který komora přepracovává a dále finalizace stavovského předpisu č. 16, který upravuje celoživotní vzdělávání lékařů. No a v uplynulých dvou týdnech mi největší staropst dělá návrh skupiny poslanců na novelu zákona o lékařských komorách, jehož schválení by nevedlo ke zkvalitnění činnosti komor, ale k jejicj podřízení státu či přímo k likvidaci. Schválení takového návrhu se pochopitelně snažíme zabránit. Jsem rád, že jak představenstvo komory, tak předsedové jednotlivých okresních sdružení jsou v této věci za jedno a že mám tedy pro svoji snahu velkou podporu.

Medicína není žádné poslání. Je to práce jako každá jiná, jen trochu náročnější a odpovědnější. Lékaři by měli být v zájmu svých pacientů stoprocentními profesionály. Náročnosti profese by mělo pochopitelně odpovídat i fananční ohodnocení. Nepožadujeme nic neobvyklého, chceme se v porovnání s průměrnými příjmy v ČR dostat do obdobné relace jaká platí ve vyspělých státech EU, mezi které minimálně úrovní medicíny nepochybně patříme.

Máte pravdu. Již součástí našeho návrhu na změnu zákona č. 20/1966 Sb. a souvisejících zákonů, který jsme s podporou tehdejšího ministra Ratha dvakrát prosadili v poslanecké sněmovně, bylo odstranění lékařky diskriminující podmínky tzv. 5 lez ze 6. Nechápu, proč mají být lékařky trestány za to, že si dovolili takovou samozřejmost jako mít děti. Bohužel zákon vetoval prezident republiky Klaus. Dnes, kdy ministr zdravotnictví s komorou odmítá jednat, jsou naše možnosti omezené. Snažili jsme se tedy alespoň v rámci posuzování žádostí o udělení licence komory v režimu výjimky postupovat vůči lékařkám citlivě. Bohužel pan ministr svým příkazem rozhodl, že licence ČLK vydané po 18.4.2004 nebudou dostatečným podkladem pro uznání specializované způsobilosti. Chápu, že naše neúspěšná snaha vám nepomůže. Jen bych chtěl, aby lékařky věděly, že komora se problém řešit snaží a bude snažit i nadále.

Rath: pozitivum - schválení seznamu zdravotních výkonů s vyšší cenou lékařské práce negativum - zbytečně konfliktním vystupování zhoršil nejdnotnost lékařského stavu Julínek: pozitivum - možnost transformovat praxe soukromých lékařů v s.r.o. bez výběrových řízení negativum - připustil stagnaci plateb za tzv. státní pojištěnce

A naopak. Ve většině oborů platí, že poskytoval služby, výrobce či prodejce si může stanovit cenu své služby či zboží a pouze zájem o ně rozhodne, zda takto dostane zaplaceno. Lékaři musí ošetřovat všechny pacienty, pracovat za ceny, které často ani nepokrývají naše náklady a to, že za část práce nedostáváme zaplaceno vůbec, to je již vnímáno téměř jako normál. Diskuse na téma dobrý nebo špatný lékař by mohla být bezubřehá. Politici rádi tvrdí, že by měli být lépe zaplacení ti dobří lékaři. Realita je však taková, že za těmito práznými hesly se skrývá snaha honorovat lékaře za práci co nejméně. Za stávající peníze, které v ČR vydáváme na zdravotnictví, jsou prostě stávající kvalita a široká dostupnost zdravotní péče nadále neudržitelné. Lékaři odmítrají nadále zůstávat nedobrovolnými sponzory tohoto systému.

Lékařská komora nemůže být apolitická, musí však být nadstranická. Máte pravdu, že těm, kdo třeba mne obviňují z údajné spolupráce s ČSSD spíše vadí to, že se ČLK pod mým vedením nepřimkla k ODS. Něco takového by však pro profesní samosprávu bylo smrtící. Komora musí hájit zájmy lékařů a českého zdravotnictví vůči státu bez ohledu na to, která politická strana je náhodou v té chvíli ve vládě a která v opozici. ČLK sdružuje lékaře, jejichž politické přesvědčení se pohybuje po celé škále politického spektra. Společný je nám však profesní zájem a ten nedokáže hájit nikdo jiný lépe než komora.

Rakouská lékařská komora skutečně pro lékaře zaměstnance plní i úlohu odborové organizace. A nikomu to nevadí. O tom, že je lepší pracovat jako lékař v Rakousku, o tom tzv. nohama hlasovaly již desítky našich kvalifikovaných lékařů.

Na obdobný dotaz jsem již odpovídal.

Jedním y atributů demokratické společnosti je dělba moci. Stát deleguje na občanské samosprávy ty pravomoce, které tyto mohou vykonávat kvalifikovaněji. Tak jako obavatelé vesnice spíše posoudí nutnost stavby vodovodu než úředníci na ministerstvu, tak i lékaři dokáží své profesní záležitosti řešit kvalifikovaněji než nějací úřednící, kteří by na ně dohlíželi, aniž by třeba měli odpovídající vzdělání. Naopak totalitní režimy profesní samosprávy likvidují. Lékařskou komoru naposled zlikvidovali komunisté v roce 1950.

Právě euthanasie byla hlavním tématem zářijového čísla časopisu Tempus. Jeho plné znění neleznete na www.lkcr.cz

Zdravotní výbor poslanecké sněmovny minulý týden schválil návrh zákona, který by umožnil vydávání léku v ordinaci v případě jeho jinak ztížené dostupnosti. Nevím, zda zákon nakonec sněmovna schválí. Ale jasná pravidla jsou potřeba.

Každý advokát musí být povinně registrován v advokátní komoře. Systém povinného členství pouze pro určitou skupinu lékařů v EU neexistuje. Je to totiž nesmysl. Pokud má mít komora disciplinární pravomoc vůči všem lékařům, tak musí abych tak řekl dosáhnout na každého z nich. Stran té odpovědnosti zaměstnavatele za zaměstnance pravdu nemáte. Zaměstnavatel nemůže lékaře postihnout za řadu prohřešků, za které ho naopak komora potrestat může. Tedy alespoň dosud.

Máte prosím pro svá tvrzení jeden jediný důkaz? Pokud ano, pak sem s ním.