ADL: Klienty bank zajímá hlavně e-banking a úroveň služeb

Ceny platebního styku jsou podle průzkumu v ČR ve srovnání s ostatními evropskými státy průměrné. Nejnižší jsou v Nizozemsku, kde firma za transakci zaplatí desetinu ceny v ČR. Nižší ceny mají většinou původní členské země EU. "Naopak v jiných zemích, například ve Španělsku, v nových členských státech EU nebo v Rusku jsou ceny výrazně vyšší, 1,5krát až téměř dvakrát," uvedl ředitel společnosti Arthut D. Little Dean Brabec. Vyšší cena v ČR je podle něj způsobena tím, že zde ještě nedošlo ke konsolidaci produktů. Do budoucna by se ovšem měly ceny snižovat, dodal.

V Česku přitom podle průzkumu není cena platebních transakcí pro firmy tak důležitá jako například v Německu. Podle manažera společnosti Arthur D. Little Bořivoje Pražáka je to způsobeno tím, že cenová hladina nabízených služeb je v ČR mezi bankami téměř vyrovnaná a klienti jsou navíc za kvalitu ochotni zaplatit. "Odpovídá to trendům, že klienti jsou náročnější," uvedl. České firmy podle průzkumu vydají na transakcích, kterých uskuteční měsíčně od 2000 do 20 tisíc, v průměru 42 tisíc korun.

Německým firmám podle průzkumu také více záleží na technologické úrovní bank. Důvodem není ovšem zaostalost tuzemského sektoru, spíše naopak. "Modernizace bank v posledních 10 letech byla v ČR mnohem výraznější než v Německu. České banky jsou tak technologicky vybaveny lépe než německé, a proto klienti v ČR příliš v tomto směru mezi bankami nerozlišují," uvedl Pražák. Celkově jsou ovšem požadavky klientů v Německu a v ČR velmi podobné a klientela je obdobně náročná, dodal.

S bankovními službami je spokojeno v Česku více než 80 procent firem. Přesto podniky v průměru jednou ročně zjišťují, zda na trhu neexistují výhodnější služby od jiných bank. Společnosti přitom využívají zpravidla služeb tří bank. "Používání více bank je dáno například existencí dalších vazeb, jako je například poskytnutí úvěru," vysvětlil Pražák.

Firmy volí jako poskytovatele služeb hlavně velké banky. Podle Pražáka je důvodem především rychlost transakcí. "Pokud má klient účet u velké banky, tak je velká pravděpodobnost, že i jeho partner má účet u velké banky. Transakce tak probíhá v reálném čase a zkracuje se doba putování platby," vysvětlil.

Platby urychluje rovněž elektronické bankovnictví, které firmy při volbě banky považují za klíčové. "Elektronické bankovnictví výrazně zrychluje platební styk a řeší problémy s pořizování dat. Elektronické bankovnictví umožňuje propojit systémy bank a klientů," uvedl Pražák s tím, že není v ČR banka, která by nebyla schopna nabízet elektronické bankovnictví.

Průzkum se uskutečnil mezi stovkami společností z různých oborů, jejich obrat se pohyboval mezi 75 miliony až 1,5 miliardy korun a počet zaměstnanců od 50 do 1500 lidí. Obdobný průzkum společnost udělala i v Německu.

Krátce před zveřejněním výsledků průzkumu společnosti Arthur D. Little přišla Slovenská bankovní asociace (SBA) s tvrzením, že vedení účtu v českých bankách je nejdražší v regionu. Naopak nejlevnější je na Slovensku. Podle Pražáka jsou oba průzkumy nesouměřitelné, protože jejich šetření bylo zaměřeno na cenu a kvalitu mezifiremního platebního styku, nikoli primárně na cenu za vedení běžného účtu retailovým klientům.

SBA na základě vlastního průzkumu tvrdí, že klienti českých bank zaplatí v průměru za rok za vedení běžného účtu 82 eur (2260 Kč). Na Slovensku přitom klienti zaplatí ročně 45 eur (1240 Kč).

Slovenská bankovní asociace v průzkumu do celkových ročních nákladů na vedení běžného účtu zahrnula osm položek - poplatky za vedení účtu, platby, výnosy z úroků, operace s hotovostí na pobočce, správu trvalých příkazů a internetového bankovnictví, výběr hotovosti a vydání bankomatové karty. Maďarské a polské finanční instituce klientům za podobné služby naúčtují shodně 65 eur (1790 Kč). V rakouské bance by zákazník zaplatil 73 eur (2010 Kč).

-FM-

Kritéria důležitá pro platební styk

Další poznatky z průzkumu:

> 82% je spokojena s počtem svých bank

- Komplexita služeb (úvěry)

- Snížení rizika

> Vztahy s bankou respondenti přehodnocují nejčastěji 1x za rok

> 18% respondentů plánuje snížit počet svých bank (převážně jsou to respondenti s více jak 3 bankami)

> Průměrně využívají respondenti služeb 3 různých bank

> 56 % respondentů však používá převážně jednu preferovanou banku

> Používání více bank je dáno existencí určitých vazeb (např. poskytnutí úvěru)

> Vedle bank využívají respondenti služeb i jiné finanční instituce - nejčastěji leasingové společnosti

> Respondenti vedou své účty ve většině případů u některé z velkých univerzálních bank v tuzemsku

> 15 % respondentů preferuje pobočku/dceřinou společnost zahraniční banky

> Rozpětí počtu transakcí (odchozí a příchozí platby) dosahuje rozmezí 1000 - 20000 měsíčně

> Podíl zahraničních transakcí na celkovém počtu se pohybuje v rozmezí 0 - 80%. V průměru pak činí 18 %

> Respondenti hodnotí nabídku počtu měn pro platbu do zahraničí jako naprosto dostatečnou

> Platby či příjem hotovosti jsou dle většiny respondentů využívány denně, naopak šekové platby nejsou příliš využívané

Zdroj: Arthur D. Little