MiFID platí i bez zákona

Již dne 1. listopadu letošního roku nabylo účinnosti Nařízení Komise (ES) číslo 1287/2006, kterým se provádí směrnice MiFID, pokud jde o evidenční povinnosti investičních podniků, hlášení obchodů, transparentnost trhu, přijímání finančních nástrojů k obchodování a o vymezení pojmů pro účely směrnice MiFID ("Nařízení").

MiFID rovněž v rámci požadavků na best execution vyžaduje, aby obchodníci s cennými papíry obdrželi od svých zákazníků řadu souhlasů ohledně specifických aspektů poskytovaných investičních služeb. V prvé řadě jsou obchodníci s cennými papíry povinni obdržet předchozí souhlas s pravidly pro provádění pokynů. Obchodníci rovněž potřebují výslovný souhlas s možností provádět pokyny i na jiných převodních místech než regulovaný trh nebo vícestranný obchodní systém (např. v případě primárních emisí akcií, tzv. IPO) a s jejich oprávněním nezveřejňovat okamžitě nerealizované limitní pokyny zákazníků.

Podle čl. 22 směrnice MiFID je obchodník, pokud zákazník výslovně nežádá jinak, povinen zveřejnit limitní pokyn na kótované akcie způsobem snadno přístupným ostatním účastníkům trhu. Dle čl. 31 Nařízení se však má za to, že obchodník zveřejnil limitní pokyny zákazníků, jestliže předá pokyn regulovanému trhu (např. Burze cenných papírů Praha, segment KOBOS).

KATEGORIE ZÁKAZNÍKŮ OBCHODNÍKŮ S CENNÝMI PAPÍRY

V rámci MiFID je podstatnou změnou upravenou v rámci připravované novely zákona o podnikání na kapitálovém trhu nové třídění zákazníků na drobné, profesionální a způsobilou protistranu. Každé z těchto kategorií zákazníků je v přesně vymezených oblastech zajištěna různá míra ochrany - drobnému zákazníkovi je zajištěna nejvyšší, způsobilé protistraně nejnižší. Příprava na tuto novinku zaměstnává v současné době všechny poskytovatele služeb na kapitálovém trhu.

Profesionálním zákazníkem je fyzická nebo právnická osoba, která má zkušenosti, znalosti a odborné dovednosti k tomu, aby činila vlastní investiční rozhodnutí a řádně vyhodnocovala rizika, která podstupuje. Mezi profesionální zákazníky může být na žádost začleněn i zákazník splňující alespoň dvě ze tří kritérií (obchody ve významném objemu s průměrnou frekvencí 10 obchodů za čtvrtletí, velikost majetku přesahující 0,5 mil. eur a praxe ve finančním sektoru). Drobný zákazník je ve vztahu k profesionálnímu zákazníku vymezen negativně, jako fyzická nebo právnická osoba, která není považována za profesionálního zákazníka.

Typ zákazníka musí být obchodníkem s cennými papíry zohledněn při poskytování informací o investičních službách a finančních nástrojích, propagaci služeb a obecně komunikaci se zákazníkem.

Obchodník s cennými papíry nebude povinen při poskytování investičního poradenství získávat od profesionálních zákazníků citlivé informace o jejich finanční situaci. Zároveň je oprávněn předpokládat, že profesionální zákazník má dostatek zkušeností a znalostí o obchodech, pro něž se považuje za profesionálního zákazníka.

INVESTIČNÍ DOTAZNÍK V NOVÉM KABÁTĚ

Platná právní úprava ukládá obchodníkům s cennými papíry vyžadovat od zákazníka informaci o jeho hospodářské situaci, zkušenostech v oblasti investic do investičních nástrojů a cílech, které mají být požadovanou službou dosaženy.

V praxi se tak zpravidla děje prostřednictvím investičních dotazníků, které je obchodník povinen řádně vyhodnocovat za účelem doporučení vhodné investiční strategie. Ačkoli dosud není veřejně publikována judikatura ohledně případných nároků zákazníků žádající odškodnění po obchodníkovi, který na základě údajů vyžádaných od zákazníka doporučil nevhodnou strategii, poskytl nevhodnou službu nebo nabídl nepřiměřený produkt, je v dané věci možno poukázat na rozhodnutí Komise pro cenné papíry. Dle rozhodnutí KCP jedná obchodník v rozporu se zákonem, je-li zákazníkovi nabízena nevhodná, agresivní strategie, ačkoliv je na základě uvedených údajů v investičním dotazníku zařazen do konzervativní skupiny. Obdobně pokud se zákazníkem, který v investičním dotazníku uvedl, že nerozumí repo-operacím, obchodník sjednal investiční strategii zaměřenou na obchody s využitím těchto operací.

Připravovaná novela zákona o podnikání na kapitálovém trhu inspirována směrnicí MiFID zavádí dva režimy s odlišnými požadavky na míru informací v závislosti na tom, obsahuje-li investiční služba poradenský prvek či nikoli.

V rámci poskytování investičního poradenství a obhospodařování individuálního portfolia je obchodníkovi zakázáno doporučit hlavní investiční službu, finanční nástroj či obchod, nezíská-li potřebné informace tak, aby mohl rozhodnout, zda jsou pro zákazníka vhodné.

ZJIŠTĚNÍ INVESTIČNÍCH CÍLŮ

Drobný zákazník mající zájem o poradenskou činnost tak bude povinen sdělit svému obchodníkovi řadu informací o svých investičních cílech, zkušenostech, znalostech a v neposlední řadě o své finanční situaci (včetně výše svých pravidelných příjmů nebo splátek).

Tato povinnost je značně omezená u profesionálních zákazníků, kdy obchodník je povinen zjišťovat výlučně investiční cíle.

Při poskytování hlavních investičních služeb bez poradenského prvku bude obchodník povinen zjišťovat pouze informace o zákazníkových znalostech a zkušenostech v oblasti investic, které mají souvislost se zvažovanou hlavní investiční službou, finančním nástrojem či obchodem (opět neplatí pro profesionálního zákazníka a navíc pro tzv. execution only).

Poskytnutí investiční služby není získáním informací podmíněno.

Obchodník se však o získání informací od zákazníka musí pokusit a následně jej informovat o případné nepřiměřenosti služby, produktu či obchodu.

S využitím podkladů Patria Finance