Loajalita a motivace zaměstnanců

Výzkumu se zúčastnilo celkem 1209 zaměstnanců, z čehož tisícovka byli řadoví zaměstnanci, zbytek manažeři. V části průzkumu zabývající se postojem zaměstnanců k jejich práci vyšlo najevo, že téměř polovina (43 %) považuje zaměstnání za zdroj jistoty (zabezpečení), pro každého pátého zaměstnance (20 %) představuje práce rutinu, pro 14 % zaměstnanců je práce zdrojem potěšení, pro 9 % je zaměstnání stres a 7 % zaměstnanců spojuje svou práci primárně s hrdostí.

Tyto hodnoty se příliš neliší ani při srovnání skupin manažeři vs. řadoví pracovníci, pouze se objevuje nárůst pocitu spokojenosti a hrdosti u pracovníků na manažerských pozicích.

Při segmentaci podle věkových skupin už byly patrné rozdíly - zatímco mladí lidé (18 - 29 let) rozdělili své pocity ze zaměstnání do tří téměř rovnocenných skupin a práce je pro ně zdroj jistoty, spokojenosti a také rutina, u zaměstnanců starších 30 let je práce zdrojem zabezpečení (jistoty) a toto výrazně převyšuje ostatní postoje k zaměstnání.

Spokojení manažeři, nespokojení podřízení

Při zjišťování spokojenosti se současným zaměstnáním vyplynulo, že je u nás se svou prací spokojeno 62 % zaměstnanců. Rozdíly mezi manažery a ostatními pracovníky jsou opět velmi výrazné - zatímco 77 % manažerů je s prací spokojeno, pracovníků pracujících na nižších postech je spokojeno pouze 59 %. Mladí zaměstnanci jsou spokojeni méně - u skupiny do 25 let je nespokojených zaměstnanců téměř polovina (49 %).

V otázkách míry motivace a loajality zaměstnanců bylo zjištěno, že má motivace snižující se tendenci u každého třetího zaměstnance (30 %). U zaměstnanců do 25 let ohodnotilo svou míru motivace jako klesající 38 % a ve firmách nad 5000 zaměstnanců se jedná dokonce o téměř polovinu zaměstnanců (48 %) s klesající motivací. Motivace se zvyšuje jen u 13 % zaměstnanců, a to převážně manažerů. Otázky loajality ukázaly, že většina zaměstnanců u nás je loajální ke svému zaměstnavateli (62 % neuvažuje o změně zaměstnání). Přesto téměř každý třetí zaměstnanec (38 %) plánuje změnit zaměstnání - vyšší procento "nevěrných" zaměstnanců je v soukromém sektoru, mezi zaměstnanci, kteří nezastávají manažerské pozice, a u mladých zaměstnanců do 25 let.

Co schází?

Nejvíce zaměstnanci v práci postrádají uznání a zaměstnanecké benefity, přičemž se opět prohlubují rozdíly mezi manažery a řadovými pracovníky. S balíčkem benefitů je v současné době spokojeno pouze 31 % zaměstnanců (38 % manažerů, 30 % ostatních pracovníků). Více než polovina zaměstnanců přitom přiznává, že spokojenost v zaměstnání se odráží na jejich motivaci a efektivitě práce. S výší platu je spokojený každý čtvrtý zaměstnanec - nejvíce spokojených je mezi manažery (52 %). Zatímco pro mladé zaměstnance je nejdůležitější plat, pro starší zaměstnance hraje nejdůležitější roli jistota zaměstnání.

S podmínkami na pracovišti je spokojeno 66 % zaměstnanců a s pracovní atmosférou 67 %. Opět jsou spokojenější manažeři než řadoví pracovníci, nejméně spokojení s podmínkami a pracovní atmosférou jsou zaměstnanci velkých firem (nad 5000 zaměstnanců). V otázkách rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, stejně jako s pracovní dobou jsou nejspokojenější zaměstnanci ve státním sektoru - celkově je s pracovní dobou spokojeno 70 % všech zaměstnanců a 57 % je spokojeno s rovnováhou mezi prací a osobním životem.

Češi celkem spokojení

Zajímavé je, že v rámci mezinárodního srovnání jsou zaměstnanci různých zemí Evropy přibližně stejně spokojeni se svou prací, výrazně spokojenější jsou pouze zaměstnanci v Belgii. Podobně vyrovnané postoje byly zaznamenány i v případě zjišťování míry motivace. Co se týká loajality, tak Češi patří k jedněm z nejloajálnějších pracovníků a rovněž Česká republika patří k zemím s největší mírou spokojenosti, co se týká platů a benefitů.

Z části průzkumu, který se zabýval očekáváním zaměstnanců od jejich zaměstnavatelů, vyplývá, že by zaměstnavatelé měli zlepšit kvalitu života a pohodu zaměstnanců, být připraveni řešit i problémy zaměstnanců mimo zaměstnání a nabídnout inovace v řízení lidských zdrojů. Zaměstnanci by uvítali od svých zaměstnavatelů školení, lepší přístup k péči o zdraví, možnost sportovního nebo kulturního vyžití.

red