Na dotazy čtenářů serveru iHNed.cz odpovídal ředitel Centra pro ekonomiku a politiku a poradce prezidenta, Petr Mach.
Tématem rozhovoru byl ekonomický pohled na teorii globálního oteplování. Diskutovalo se o konferenci o změnách klimatu, kterou na indonéském Bali pořádá OSN, o tom, jak reálné jsou vize IPCC, které předpovídají vývoj klimatu a důsledky jeho změn na sto let dopředu, o možných důsledcích na ekonomiku a mnohých dalších věcech.
|
|
Petr Mach (*1975 v Praze) Vystudoval obor finance na VŠE, kde získal i titul Ph.D. Od roku 1999 pracuje v Centru pro ekonomiku a politiku, od 2003 je jeho ředitelem. V témže roce se stal externím poradcem prezidenta republiky pro ekonomiku. Publikuje v českých i zahraničních médiích. Je členem ODS.Online rozhovor
Dobrý den,
vždy mne zaráží jak někdo, kdo vystudoval ekonomii, může odborně mluvit o globalním oteplování. Můžete mi to vysvětlit???
Děkuji za odpověď.
Dobrý den všem čtenářům. Ekonom je povolání kvalifikované k tomu mluvit o důsledcích jevů, které ovlivňují lidské chování. To je podstata ekonomické vědy. Ekonomie má tedy i co říci pokud jde o důsledky globálních změn klimatu.
Jaký vliv může mít globální oteplovací hysterie na ekonomiku?
Dobrý den, v důeldku strachu z globálních změn klimatu přijímají politici řadu ekonomických opatření, které mají významný vliv na ekonomiku. Vlády např. pomocí dotací a nařízených výkupních cen stimulují výstavbu větrných či slunečních elektráren, které by jinak na volném trhu nikdo nestavěl, protože elektřina z nich je několikanásobně dražší než z jiných zdrojů. Důsledkem jsou vyšší ceny za elektřinu pro firmy a domácnosti, méně peněz pak lidem a firmám zbývá na jiné věci, takže se snižuje objem věcí, které si veřejnost může koupit a mění se struktura výroby a spotřeby. To je zcela zřetelný ekonomický důsledek hysteriekolem globálního oteplování.
Dobry den, zarazi me jak nekdo kdo meri teplotu (klimatologove) muze rozume hovorit o prerozdelovani surovin a zdroju (co se bude stavet kde a kam pujdou jake penize) - myslite si ze existuje realna sance jak tento trend zvratit?
K tomu vyjadřovat se k alokaci zdrojů a vlivu cen na chvání lidí je samozřejmě kvalifikovaná ekonomie. K tomu, tyto změny realizovat jsou odpovědní oplitici. Někteří z nich pod vlivem teorie o vlivu člověka na globální klima chtějí přijímat a přijímají četné regulace, které ovlivňují alokaci zdrojů a ceny a potažmo spotřebu a životní úroveň lidí. Myslím, že tento trend se zvrátí za pár let - až cena elektřiny v Evropě bude opravdu hodně vysoká a až začne gloální teplota klesat (zatím vždy začala po předchozím vzestupu klesat).
Nechci diskutovat o tom, jaký je vliv člověka na prostředí planety, zda velký, malý nebo žádný. Ale připustme, že chmurné vize se začnou naplnovat, tedy začně stoupat mořská hladina, začne být problém s pitnou vodou v planetárním měřítku. Jaká by měla být reakce vyspělých států? Jsou v podstatě možné dvě krajní reakce:
1. podstatnou část svého potenciálu věnovat eliminaci těchto hrozeb ve prospěch států, které "na to nemají"
2. podstatnou část svého potenciálu věnovat na eliminaci těchto hrozeb v rozsahu "svých" obyvatel a zabezpečit, aby státy, které "na to nemají" mě nemohly nějak ohrozit (emigrací, vojensky a pod).
Vážený pane Loulo. Ekonomie globálních změn klimatu spíš žije v dichotomii buď A) vynakládat prostředky na ovlivňování klimatu nebo B) vynakládat prostředky na adaptaci. Přikláním se s řadou dalších ekonomů k tomu, že je výhodnější (méně nákladné a více účinné) věnovat prostředky na adaptaci, a to ať už, jak vy říkáte, bez ohledu na to, jestli bude příčinou takových změn člověk nebo přírodní síly mimo moc člověka. Jinak musím říct, že snaha "eliminovat" lidské "vlivy" na klma v rámci jednotlivých států je samozřejmě pošetilá. Pokud evropští politici nařídí svým občanům přimíchávat biosložky do benzínu, globální spotřebu ropy tím nijak neovlivní, pouze zlevní ropu číňanům. Vliv na klima bude nulový, jen si zdražíme u nás benzín a potraviny.
Dobrý den
To že k oteplování dochází, je nezvratný fakt. Jaké jsou jeho důvody a jaký je vliv člověka je sporné (i Sahara byla kdysi obydlená a u nás byl ledovec). Jde o zřejmé politikum a snahu pomocí médií získat vliv. Že globální oteplování bude mít vliv na ekonomiku je zřejmé. Asi dokážeme tyto vlivy předpovědět (migrace obyvatel, nestabilita v regionu, terorismus, ..). Ale to už tady vlastně máme, jen toho bude trochu víc. A teď k mému dotazu. Myslíte si, že bohatý svět bude ochoten tyto problémy řešit i když bude muset sáhnout do své kapsy nebo něčí zájmy ?
Vážený pane Hranáči,
souhlasím s vámi, že důvody současného globálního růstu teploty jsou sporné. Stačí se podívat na vývojteploty v minulosti a vidíme, že podobná teplota jako dnes panovala i před 200 lety - vuz teplota např. v Praze, Bratislavě, Vídni http://www.petrmach.cz/temp-pvb.gif. Vaše scénáře jsou ovšem katastrofické. Evropané si sahají kvůli gloálním změnám klimatu do kapsy, ale velmi neefektivně, takže si zdražují energie a potraviny, výrobu, a to bez jakéhokoliv vlivu na klima. Zavádíme si daně z elektřiny, příděly na emise CO2 atd, výsledek je přesun výroby do Indie a Číny bez pozitivního vlivu na klima.
Prosím vás (množné číslo, myslím tím redakci i respondenta), nepřipadá vám téma "vliv glob. oteplování na ekonomiku" poněkud široké - a tudíž i PLYTKÉ? Nezlobte se, ale na to lze blábolit kýmkoliv do nekonečna, a můžete si vymyslet nekonečný rejstřík názorů, které seriózně nelze oponovat. Je to jako diskutovat o vlivu hustoty mravenišť na teplotu oceánů. Ve vší úctě k panu PhD, i kdyby byl ve svém věku laureátem Nobelovy ceny, nečekal bych od takové diskuze nic víc, než ztrátu času všech zůčastněných. Můj dotaz pane Machu - souhlasíte, nebo mě budete přesvědčovat o opaku?
Krása svobody spočívá v tom, že jestli je taková diskuse ztrátou času či nikoliv, rozhoduje každý jednotlivý čtenář a já ani redakce ho k ničemu nenutíme. Jestli je tazatel stále online, jen tím dokázal, že to pro něj není ztráta času. Jestli je pryč, sám se tak rozhodl. Jestli odešel, je to jeho svobodná volba a je to důkazem toho, že nyní dělá něco užitečnějšího.
Dobrý den,
myslím, že hysterie ohledně globálního oteplování by okamžitě opadla, kdyby se V. Klaus uklidnil. Souhlasíte se mnou?
Kdyby se Václav Klaus přestal k tématu globálního oteplování vyjadřovat, názorový střet by určitě nezmizel. Existuje celá řada dalších zapálených diskutérů na obou stranách diskuse, u nás i ve světě. Myslím si, že hysterie kolem globálního oteplování opadne jakmile začne globální teplota opět klesat.
Dobré dopoledne,
vysvětlete mi, prosím, jak může p. Klaus (předpokládám, že jste-li jeho poradce, s názory se ztotožňujete) vysvětlovat závislost míry znečištění (X) na produktu (Y) obdobou Lafferovy křivky? Zavádění ekologičtějších technologií s růstem Y snad není vysvětlením (to jediné mě napadlo), zhodnotíme-li hospodářský vývoj globálně ve všech zemích a pomalost jejich zavádění. I kdyby snad bychom to připustili, jedná se o přespříliš dlouhý časový horizont (stovky let?).
Dle mého názoru je to zcela zavádějící, protože než údajně může X opět začít po dosaženém vrcholu klesat (ovšem i toto je podle mě jen a jen další z reálně nezjistitelných teorií, jejímž hlavním účelem je zviditelnění jednotlivce uzavřeného v jakémsi ekonomickém dogmatu, žijícího absolutně mimo realitu), škody na životním prostředí mohou již být nenavratitelné, nebo planeta už nemusí vůbec existovat.
Děkuji
Pokud se nemýlím, ekonomové mluví o analogii tzv. Kuznetsovy (Kuzněcovy) křivky v souvislosti s emisemi škodlivin a úrovní HDP. V určité fázi vývoje HDP na osobu emise škodlivin rostou, v další fázi, jakspolečnost bohatne, a vyžaduje "luxusní statky" jako čisté životní prostředí a objevují se s růstem HDP nové a čistší technologie, škodliviny klesají. Vlastně je to tvarem analogie Lafferovy křivky. Podívejte se třeba na vývoj emisí kysličníku uhelnatého http://www.petrmach.cz/emise-co.gif a dlaších emisí škodlivin. Od pádu komunismu v roce 1989 jdou emise těchto škiodlivin dolů. Výroba je efektivnější, auta mají méně zplodin, hnedouhelné elektrárny mají odsiřovače, atd. Zdá se, že nejen zdravý rozum ale i data tuto hypotézu potvrzují...
Ze civilizacni cinnost vyraznejsim zpusobem prispiva k pozorovanym zmenam klimatu je testovatelna vedecka hypoteza, jako kazda jina. Jeden z klicovych sporu se vede o platnost teto hypotezy. Muzete prosim uvest podstatu rekneme 3 v soucasnosti hlavnich vedeckych empirickych dukazu (vedecke prace), ktere tuto hypotezu vyvraceji a neco jako miru statisticke verohodnosti techto dukazu? Predpokladam, ze se mnou budete souhlasit v tom, ze z podstaty metodologie vedeckeho badani nema smysl platnosti teto hypotezy chtit dokazovat. S pozdravem. DM
Mluví-li klimatologie o hypotéze o antropogenním vlivu člověka na klima (a zejména globální teplotu), má tím především na mysli emise CO2, coby důsledek spalování fosilních paliv zejména ve 20. století. Ověřovat tuto hypotézu lze v principu dvěma způsoby - a) prověřit relativní význam příspěvku CO2 ke skleníkovému efektu a b) prověřit pomocí statistických metod (stejných jako v ekonometrii) míru, s jakou přidání parametru emisí CO2 pomáhá lépe vysvětlovat vysvětlovanou proměnnou, kterou je globální teplota. Oba tyto testy selhávají. Zdaleka nějvětším skleníkovým plynem je plynný H2O (vodní pára), CO2 je sekundární. Člověk měmí emisemi CO2 tisíciny miliontin částic atmosféry. Pokud jde o korelaci emisí CO2 a a globální teploty, ta také statisticky selhává, nejcitovanějjším příkladem je pokles globální teplota v 50. a 60. letech, kdy prudce rostly emise CO2.
Dobrý pane doktore,
můj dotaz se týká v první řadě CEPu a PR/publikační činnosti jím vyvíjené. Asi se shodneme na tom, že vědeckým a akademickým pracovníkům v ekonomických vědách nesmírně škodí PR vydávané za "vědu", komentáře "analytiků" atd. Některé tyto věci jsou napsané poměrně sofistikovaně a i mnoho zasvěcených může na malý okamžik uvěřit. Nicméně CEP v některých článcích opravdu "kraluje" - viz. např. Váš výtvor o Lafferově křivce v prostředí ČR. To jste skutečně myslel vážně? Člověku z toho vstávají hrůzou vlasy na hlavě a podotýkám, nejde o výsledek, ale zejména o do očí bijící účelovost zpracování a metodiku (absence testu významnosti korelačního koeficientu atd. atd.).
Dle mého názoru je nutné jednoznačně členy různých CEPů atd. veřejně identifikovat a jakékoliv jejich publikační aktivity opatřit vždy jasně viditelným titulkem "neplacená inzerce" či "PR článek". A to z obou (všech) stran barikády.
K mému dalšímu dotazu: jak to bylo s onou studií, kterou jste vypracovávali pro ministerstvo průmyslu a obchodu? Pomíjím, že vzhledem k Vaší tvrdé politicko ideologické angažovanosti je informační hodnota výsledků nulová, mně nicméně zajímá: dostali jste na její vypracování dotaci, grant případně jakékoliv jiné prostředky? Pokud ano, pak snad (vzhledem k Vašemu politickému angažmá) neexistuje větší příklad střetu zájmů a "malé domů".
Vážený pane Pešaváre,
Váš dotaz je trochu mimo dnešní téma. Pokud jde o vaší narážku na můj článek o Lafferově křivce, máte patrně na mysli můj článek v newsletteru CEPu z listopadu 2005 - http://cepin.cz/docs/newslettery/2005-11.pdf, který ukázal, že s poklesem sazby daně z příjmu právnických osob rostl daňový výnos. K tomu mohu dodat jen to, že vývoj v dalších letech, 2005, 2006 a 2007 mi dal pouze za pravdu a tato souvislost opravdu existuje.
CEP je "think tank", to jest instituce na pomezí vědy a politiky. Proto i naše komentáře jsou obvykle něco mezi "vědeckou" publikací a "populárním" článkem. Neboli, analytici CEPu studují vědecké prameny a publikují na základě záískaných znalostí studie či komentáře srozumitelné pro politiky, novináře a další veřejnost. Máme svobodu, tekže si můžete vybírat,co budete číst a čemu budete důvěřovat. Pokud jde o studii o investičních pobídkách, máte na mysli patrně studii diostupnou zde - http://www.mpo.cz/dokument34235.html , kterou zpracovala Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické pod vedením děkana Schwarze, ne které jsem se autorsky podílel. Tu si u fakulty objednalo MPO a opdílelo se na ní několik zaměstnanců (učitelů) fakulty včetně mě, která na VŠE učí jeden kurz. Každý z autorů obdržel honorář, byl to takový nějaký normální honorář odvozený od opčtu stránek myslím...
Jaka je vase publikacni cinnost k diskutovane problematice ?
Moje texty visí na http://petrmach.cz , tak si totam můžete prohledat...
O tom ze jev nazyvany globalni oteplovani existuje se jiz nepochybuje. Vedou se diskuze pouze o tom jak velky vyznam(od desetin K do nekolika K) ma a jak velke skody muze zpusobit resp. jak drahy je boj proti nemu.
Predpokladejme nyni na okamzik ze bude dopad klimatickych zmen opravdu tak vyrazny jak predikuji nektere pesimistictejsi scenare. Maji ci meli by mit podle vas postizene zeme resp spolecnosti pravo zadat jakousi soudni cestu nahradu za svou ujmu?
Prave tato hrozba by dle meho nazoru mohla byt dostatecnym ekonomickym podkladem pro snizovani emisi sklenikovych plynu, nebot kdo neveri muze riskovat soudni rizeni a tudiz budouci ujmu kdo ano nemusi.
Jak se divate na napad svzat vysi ekologicke dane s prumernou teplotou zemskeho povrchu?
Připomítá mi to scifiromán Michaela Crichtona "State of Fear" (česky Říše strachu), který je o takové žalobě. V tom románu žalobce nedokázal prokázat souvislost mezi zvyšující se hladinou a emisemi CO2 ve Spojených státech... Nicméně v realitě by patrně nemohl takový soud proběhnout, protože neexistuje žádný takový mezinárodní soud, jehož jurisdikci by uznaly země, které by byly potenciálně součástí takového sporu. Zmiňujete i jiný návrh, svázat sazbu ekologické daně z globální teoplotou - jakože když vzoste teplota, automaticky vzroste i sazba daně uvalené na produkt obsahující uhlík. Logika navrhovatelů takové daně je taková, že když by neexistovala dlouhodobá vazba mezi emisemi CO2 a teplotou, pak by takováto konstrukce vedla k tomu, že by v reálu byla sazba nulová či nízká, a naopak. Určitě to považuji za lepší nápad, než složité a neefektivní schména obchodování s povolenkami na emise CO2.
Dobrý den. Jaké výslekdy očekáváte od konference na Bali?
Nevím, snad nějaký vágni závazek ke snižování emisí CO2 po vypršení Kyotského závazku v roce 2012, ne všechny země se k tomu ale zavážou. Na nás Evropany to nebude mít velký vliv, na nás budou politici uvalovat ekologické daně, opvinné výkupní ceny na sluneční energii a příděly povolenek na emise CO2 bez ohledu na výsledek konference na Bali...
Dobry den,
pane Mach mam hodne otazek ohledne medialni kampane tykajici se tzv globalniho oteplovani.
Jaky vliv muze mit zeleny Infotainment
(http://cs.wikipedia.org/wiki/Infotainment)
kde se zamerne michaji fakta a lzi na nasi spolecnost a take na ekonomiku?
Proc skoro nikdo neni ochoten diskutovat o teto problematice napr. s Bjorn Lomborgem
cetl jste knihu Skeptický ekolog od tohoto autora?
www.knihovnice.cz/recenze/lomborg-b-skepticky-ekolog.html
Proc je pro media nezajimave zabyvat se skutecnymi problemy? viz napr.
Perspective on Climate Change
http://energycommerce.house.gov/cmte_mtgs/110-eaq-hrg.032107.Lomborg-testimony.pdf
strana 18
Neni tento popularni "green" problem velkou skodou pro 3. svet ale i pro nas vsechny???
souhlasite s tim ze:
Obnovitelné zdroje energie neexistují!
www.jaknatoo.blogspot.com/2007/02/obnoviteln-zdroje-energie-neexistuj.html
sohlasite s tim ze co se nepovedlo dotahnout do konce komunistum mohlo by se povest zelenym kteri jsou podobne v mode jako byli mozna pred cca 100 lety komuniste?
Komunisté chtějí, zelení dělají
www.jaknatoo.blogspot.com/2007/03/komuniste-chteji-zeleni-delaji.html
Jak je mozne ze se nikdo durazne neohrazuje proti rade velkych lzi ve filmu Al Gora? A dokonce ho budou napr. poustet ve skolach v anglii?
Global Warming by Al Gore
www.jaknatoo.blogspot.com/2007/09/global-warming-by-al-gore.html
Dekuji
CEP se opírá o Lomborga i o další vědce,opíráme se ale i o zprávu panelu OSN pro klimatickou změnu (IPCC) Vydali jsme publikaci obsajující řadu faktů pokud jde o současné poznání klimatických zmen, může si ji každý pořídit zde: http://cepin.cz/cze/kniha.php?ID=83
Pokud jde o pokuspana Bursíka distribuovat Gorův film ve školách, snad tomu prozatím bylo zabráněno. Zabrnánil tomu i soud ve Velké Británii, který stanovil,že učitelé mohou Gorův film žákům promítat jen s vysvetlením konkrétních chyb a nepravd obsažených v Gorově filmu. CEP například příležitostně ve spolupráci s jinými zájemcipromítá film "Velký podvod s globálním oteplováním" britského režiséra Martina Durkina.
Co byste řekl na to, kdyby nějaký expert na klimatologii začal publikovat amatérské články o ekonomii?
Nejsem klimatolog a ani se nepouštím fyzikům, chemikům či astronomům do řemesla. Nejezdím do Antarktidy dělat průzkum vrtů do ledu s cílem získat koncentrace CO2 v minulosti, nepočítám sluneční skvrny, ani neměřím letokruhy s cílem odhadovat teplotu v minlosti. Pracuji jen s daty pořízenými příslušnými vědci s oborů, které jsou pro takový sběr dat kvalifikovány. Následně činím ekonomick závěry z těchto dat. O tom přesně je ekonomie. Ekonomie zkoumá chování lidí a vstupní poměnnou je pro ekonoma cena ropy stejně jako počasí nebo cokoliv jiného
Dobrý den ... už byly vaše články ohledně klimatu publikovány v nějakých respektovaných odborných časopisech? Vaše jméno jsem totiž v databázi sciencedirect nenašel ...
nikdy jsem nepublikoval nic časopisech citovaných v databázích sciencedirect ani pokud jde o klima, ani pokud jde o inflaci ani pokud jde o daně či cokoliv jiného, nejsem univerzitním profesorem, řídím think tank s názvem Centrum proekonomiku a politiku a snažím se ovlivňovat mínění lidí - publikuji své názory proto především v populárních českých médiích. Mé články můžete najít na www.petrmach.cz ...
Dobry den,
souhlasite s
Global priority list from Copenhagen Consensus z roku 2004 nebo s novejsim pokud jsou v nem zmeny?
Domnivate se ze je test
The Original Global Warming Test
www.globalwarmingheartland.org/GWQuiz/Testindex.html
objektivni?
Diky
Pokud jde o tzv. kodaňský konsensus, souhlasím s tím, že lze efektivněji vynakládat veřejné prostředky na jiné vážné problémy lidstva než plýtvat jimi na snahy ovlivnit klima. Nicméně nesdílím Lomborgův postoj. Spíš bych nechal peníze v kapsách lidí, než je přesměrovával skrze vládu na nějakouopmoc třetímu světu.
Dobrý den,
EU letos oznámila, že do roku 2020 sníží své emise o 20% a to i v případě, že žádný jiný stát na světě své emise snižovat nebude. Jaké toto rozhodnutí bude mít důsledky pro evropské hospodářství?
S pozdravem
Hynek Fajmon
1) Důsledky budou různé pro různé země EU. Bude záležet na tom,kolik EU nařídí tomu terému členskému státu kvót na tzv. obnovitelné zdroje energie. ČR má nařízeno do roku 2010 8%, cíl zdalěka nesplňujeme a stojí nás tato umělá preference drahých zdrojů desítky miliard ročně.
2) Důsledek pro Evropu jako celek bude zdražování energií (paliv, elektřiny) a potravin a přesun výroby do zemí, které podobné regulace nezavedou,ať již na Ukrajinu nebo do Číny. V důsledku zdražování optravin se zpomalí růst životní úrovně obyvatel.
Pane Machu, mám dva dotazy:
1. Proč na konferenci CEPu 15.11. v Autoklubu předvedli přednášející tolik klimatologické neodbornosti a dokonce řadu elementárních fyzikálních chyb? Myslíte si, že tohle je správný způsob argumentace?
2. Preferujete adaptaci na klimatické změny. Nic proti tomu. Považujete ale klimatologické prognózy za informace, které by bylo možné (nebo dokonce dobré) využít právě pro včasnou přípravu adaptačních opatření? Myslíte si, že je lepší připravovat se včas nebo vždy jen reagovat na změny až poté, co nastanou?
1) Nevím na co konkrétně narážíte, musíte být konkrétní,jakou konkrétní fyzikální chybu jste v projevu nějakého konkrétního řečníka zaznamenal. pak bych vám snad mohl odpovědět na otázkuč. 1.
2) Klimatologické prognózy se zatím vždy mýlily. Klimatologické modely jsou vždy opstavené tak, že perfektně popisuj minulost, ale jejich předpklady a parametry jsou patrně chybné, vzhledem k tomu, že se netrefují do budoucnosti. Proto bych považoval za neodpovědné adaptovat se dopředu na něco, co možná nenastane.
Nicméně nelze bránit komukoliv, aby se adaptoval dopředu na zkladě jakýchkoliv prognóz. Jestli tedy věříte katastrofickým prognózám, prodejte lyže a odstěhujte si dům dál od moře, pokud vám připadá, že výnosy z takového přizpůsobení budou pro vás vyšší než náklady...
Dobry den,
pane Mach jaky vliv vidite na ekonomiku a zivotni prostredi obecne a na rozpocet kazdeho z nas
pokud bude pokracovat dotacni politika a budou se stavet napr naprosto neekonomicke vetrne elektrarny (mimochodem dotovane ze "spinave" energie)
Pokud se bude napr benzin z casti "pestovat" diky dotacim na polich ...
Je obecne znamo ze zeleni v nemecku uz pred lety zablokovali stavbu asi ne jen jadernych elektraren.
Nema rust cen energie ci produkce el. v uhelnych el. na zivotni prostredi podstatne horsi vliv nez moderni jaderne elektrarny vcetne odpadu ktery produkuji?
Uhelne elektrarny produkuji srovnatelne nebo vetsi mnozstvi radioaktivniho odpadu jak elektrarny jaderne pouze ho rozptyli do ovzdusi.
Souhlasím s vámi, a můj odhad je několik desítek miliard korun ročně - které doplácíme na dražší paliva v důsledku přimíchávání biosložek, na dražší elektřinu kvůli nařízeným výkupním cenám za větrnou a sluneční energii. Od ledna kl tomupřibudou spotřební ("ekologické") daně na uhlí,plyn a elektřinu. nemluvě o nákladech, které opneseme v důsledku přídělů povolenek EU na emise CO2...
O emisích radiokativního odpadu z uhelných elektrren jsem nikdy nic neslyšel, ale oproti uhelným jaderné elektrárny neemitují CO2 ani prach ani oxidy síry a další škodliviny, z jejich chladících věží stoupá jen H2O.... Myslím, že je škoda, že čeští Zelení blokují přípravu stavby dalšího bloku jaderné elektrárny v Temelíně...
Pane Mach,
netusite proc se vsude mluvi o Kjotskem protokolu a uz se vubec nemluvi o jeho efektu a cene
(a to i v pripade ze by se k nemu pridaly vsechny staty sveta)
Neni tento tzv. problem globalniho oteplovani predevsim obrovskym businessem pro velke i nadnarodni firmy tak jsk to je vsude kde jsou nejake dotace a statni zakazky ... a pro OSN ... vivliknutim se ze skutecnych problemu
Dekuji
Mluví se o tom dost, např. v publikaci http://cepin.cz/cze/kniha.php?ID=83
akorát se o tom nemluví v novinách a televizi..
To že se politika globálního oteplování stala lukrativním byznysem pro mnoho firem je jisté. šak i americký prezident otočil a začal podporovat přimíchávání biosložek do nafty, když to zvýší - na úkor soptřebitel - příjmy důležitých voličů z farmářských oblastí...
V mezinarodnich databazich vedeckych praci se Vase jmeno prakticky nevyskytuje. Na Web of Science jsem nasel dve publikace v lokalnim casopise "Politicka ekonomie". Je to skutecne veskery vystup vasi vedecke prace publikovany v libovolnem casopise s nenulovym impakt faktorem? A pokud ano, proc se presto citite dostatecne erudovan diskutovat nejen ekonomicke dopady globalniho oteplovani, ale i jeho existenci vubec?
1) K závěru vaší otázky. Rozhodně nezpochybňuji existenci globálního oteplování. Publikoval jsem např. tento graf teploty ve střední Evropě za opsledních 250 let www.petrmach.cz/temp-pvb.gif , ze kterého musí být každému zřejmé, že klima se mění, a nyní zrovna globální teplota roste. Jindy ale zase klesá, a to ať již člověk dělá či nedělá cokoliv.
2) Pokud jde o web of science, to nesleduji, takže se odkazuji na odpověˇ'd, kterou jsem dal ve 12:18 panu Mihalovi
Pridavam se hned k prvni otazce, napiste, jak jako ekonom, muzete hovorit o existenci nebo neexistenci vlivu cloveka na globalni otepleni. Jake vedecke znalosti o teto predevsim prirodovedecke problematice mate a kde jste je ziskal?
na to už jsem odpovídal, viz má odpověd 11:03, 11:11 nebo 12:30 Tycoonovi...
Hezký den,
Jaké je Vaše odborné zázemí týkající se problematiky životního prostředí ? Uvědomujete si, že zřejmě nemáte aparát, kterým byste mohl rozhodnout, zdali ke klimatickým změnám dochází a nebo nedochází ???
viz mé předchozí odopvědi.
Nepopírám (viz mé předchozí odpovědi), že dochází ke klimatickým změnám viz např.
http://www.petrmach.cz/temp-pvb.gif
klima se mění a vždy se měnilo
mám aparát jako všichni ostatní - data, kde vysvětlované proměnné jsou globální teoplota a další klimatická data a vstupní proměné jsou data o emisích CO2, astronomických vlivech, atd. K porovnání opužívám aparát který mají klimatologové absolutně shodný s ekonometrií, tj. oborem, který jsme studoval.
K Vaší odpovědi na dotaz Grega:
Pokud by se ekonomie zajímala jen o důsledky jevů, které ovlivňují lidské chování, je to OK. Jenže česká ekonomie se v poslední době vyjadřuje i k otázkám PŘÍČIN globálního oteplování, jeho průběhu, předpokládanému vývoji do budoucna atd. Vy osobně v tom nejste výjimkou. To jsou ale jednoznačně otázky klimatologické a do těch by ekonomové zasahovat neměli.
Ví vůbec česká ekonomie, kde je hranice mezi ekonomií a klimatologií? Pokud ano - definujte nám tu hranici, prosím...
Klimatologie je interdisciplinární obor. Vědci jsou buď fyzici, chemici, meteorologové atd, příp. ekonomové. Klimatologie jako samostatná věda - bez těchto primárních disciplín - ve vší úctě - neexistuje. Chce-li se kdokoliv včetně ekonomů vyjadřovat v souvislosti s jeho oborem ke klimatu, musí se opírat o závěry a data získaná právě v těchto jiných disciplínách. Ani jednou jsem z tohoto rámce nevybočil.
Vážený pane Machu, níže jste mě odpovídal na dotaz o předpokládaném chování států. Souhlasím s tím, že lepší je adaptace na změny než bránit změnám, zejména pokud přesně neznáme jejich příčinu. Nicméně jsem dotaz možná nesprávně formuloval. Zeptám se tedy takto: Stoupající hladina moří ohrozí stejně tak Holandsko jako Bangladeš. Holandané jako vyspelý stát mohou postupovat dvěma směry:
1. využijí znalostí a vyvinou technologii ochrany proti moři tak, aby byla použitelná i v Bangladeši, přestože je to bude stát spoustu prostředků, které se Holandsku nevrátí.
2. vybudují hráze v Holandsku a dále vybudují zed, aby obyvatelé Bangladeše nemohli emigrovat do Holandska.
Jinými slovy, případná pohroma bude globální, možná adaptabilita jednotlivých států je velmi rozdílná a závislá na ekonomické síle státu. Jak se to bude řešit?
Bangladéš ale není ohrožen stoupající hladinou moře, ani Bangladéšané masově neemigrují do Holandska. Jsem spíš proto, nechat Bangladéšany, ať si rozvíjejí vlastní ekonomiku, budou-li mít svobodnou ekonomiku, pak jejich ekonomika poroste, Bangladéšané pak budou bohatnout a budou moci lépe čelit všem povětrnostním vlivům, tak jako jim mohou dnes lépe čelit Holanďané. A Holanďané ať si dělají imigrační oplitiku, jakou chtějí. Není důvod, abychm jim toto řešili my dva.
1.
Nebojite se vlivu globalniho oteplovani na rozsireni dosud exotickych chorob (malarie, virova horecnata onemocneni, pripadne encefalitidy - e.g. west nile virus) dale na sever a tedy i k nam (zvyseni teploty, migrace)? Pripadne vznikem novych chorob kvuli zasahum do ekosystemu (vulgarne receno"zabijaci z pralesa", ale klidne i z rozmrzajici tundry)?
2.
V jednom svem clanku v LN
http://www.lidovky.cz/ln_noviny.asp?c=A070203_000058_ln_noviny_sko&klic=217538&mes=070203_0
pisete ze CO2 ("cenný kysličník uhličitý" dle vasich slov) ma pozitivni vliv na rust biomasy. Uvedomujete si ale, ze rostliny jsou evolucne adaptovany na soucasne hladiny CO2 a jen nektere maji potencial "vyuzit" zvyseni hladin CO2 k narustu biomasy? A ze pro jine druhy to naopak bude znamenat znacnou zatez? Ze existuje vice strategii, jak rostiliny CO2 zpracovavaji? Ze rust biomasy neni pozitivum samo o sobe, pro rostlinu muze byt skodlive (mechanika, odolnost k parazitum...)? Ze kukurice v monokulture mozna bude vetsi, ale mnohe balancovane ekosystemy pujdou do haje a s nimi i na ne vazane ekonomicke aktivity?
PS:
Ja vzdy myslel, ze evolucni biologove (a pro vas asi kupodivu i ekologove) maji s ekonomy spolecne to, ze se zabyvaji slozitych systemy "zorganizovanymi" bojem o limitovane zdroje. A ze uz z povahy predmetu studia je nutna pokora pred slozitosti problemu - ze efekty jsou komplexni a mnohe proste nepredvidatelne. Vas cely clanek v LN o ukazuje nejen elementarni biologicke neznalosti, ale predevsim totalni neporozumneni komplexite problemu.
PSS: Uz Vam nekdo vysvetlil ze rostliny NEdychaji oxid uhlicity? (stredoskolska latka)
1) Nebojím. Teplota v Evropě stoupla za sto let o 0,5-1 stupeň Celsia, a malarie se do ní masově nerozšířila.
2) Pro které rostliny je vyšší koncentrace CO2 záteží? My možná mluvíme o adaptaci, ale příroda se adaptuje každou vteřinou. Někteř environmentalisté někdy mluví,jako by si přáli zafixovat existující ekosystémy a existující podmínky. Ale opdmínky se neustále měnía jim se ružně přizpůsobují ekosystémy. Skutečně, dosud se vždy rostliny bezproblémů přizpůsobily vyšším koncentracím CO2.
adPS: Absolutně svámi souhlasím, já tu pokoru vůči složitosti systému cítím a součástí této pokory je i dvěra v to, že složitý ekosystém se dokáže vždy průžně adaptovat.
adPSS: To se mě asi snažíte chytat za slovo. Nebo mě podezříváte, že si myslím, že rostliny mají žábry či plíce?
Přidávám se k dotazu týkajícího se vaší "odborné" práce o Lafferově křivce. To opravdu bylo myšleno vážně nebo o šlo jen o žert či záměrné znevážení statistiky jako vědy?
Příklady výtek:
a) Proč jste neuvažoval s růstem HDP jako s hlavním vlivem růstu daňových výnosů?
b) Proč jste data o vliv růstu HDP neočistil?
c) Proč tak zoufale krátká časová řada? Žeby ebyla delší k dispozici?
d) mnohé další...
Považujete se spíše za vědce, snažícícho se o objektivitu, nebo za politika, který kope za svou stranu?
O globálním oteplování se s vámi bavit nebudu, nemyslím si, že byste měl k tématu co říci.
Za některé bývalé spolužáky se člověk holt stydí...
a) a b) Můžete si data očistit o růst HDP a vyjde vám ten zvtah velmi podobě. Upozorňuji vás ale, že růst HDP je vystělovanou poměnnou modelu. Zisk firem, je podstanou složkou HDP, tak nemůžete z modelu úplně vypustit faktor, který modelem vysvětlujte.
c) nyní už máme časovou řadu delší, a delší časová řada jen potvrzuje existenci lafferovy křivky u DPPO
I když jsem se původně nechtěl bavit o tématu globálního otepování, jeden dotaz mě napadnul. Jak se díváte na názor V.K. ohledně diskontování budoucnosti? Myslíte si opravdu, že jeho úvahy jsou neprůstřelné? Opravdu jste neodhalil do očí bijící chybu výpočtu?
náklady a výnosy v budoucnosti prostě musíte diskontovat, pokud je chcete vyjádřit ve srovnatelné časové hodnotě, ať již dnes nebo za x let. parametr, který při diskontování označíte jako r nebo jakkoliv jinak si nemusíte nutně představovat jako kladné číslo větší než 1...
Souhlasíte s názory Václava Klause na to,že globální oteplování je obecně velice přeceňované?
Už jsem zde několikrát upozornil na graf vývoje teploty opdívejte se např. na data z Prahy Klementina
www.petrmach.cz/temp-p.gif nebo další města www.petrmach.cz/temp-pvb.gif a uvidíte, že vývoj teploty ve 20.století nevybočuje nijak výrazně z vývoje v minulosti. IPCC, Al Gore a podobní s oblibou ukazují je rostoucí části grafu od poloviny 19. století. Takže klima se měnilo vždy a nepřeceňoval bych jeho vývoj v opsledn době, protože se mi zdá, že tento vývoj nijak výrazně nevybočuje z vývoje teploty v minulosti.
Pane Machu, jen poznámka k Vaší odpovědi Danielu Munichovi:
Ty testy neselhávají, to se mýlíte. Je celkem dobře známo, jaký podíl v současné atmosféře má antropogenní CO2 z fosilních paliv, je známo k jaké změně radiačního působení to vedlo. Navíc je to všecho i jasně fyzikálně zdůvodněno. Co byste chtěl víc?
Vodní pára je dominantní, ale má vazbu na koncentrace CO2. Zvýšení koncentrací CO2 znamená oteplení a to má za následek zvýšení množství vodní páry v atmosféře a další zesílení skleníkového efektu. Vodní pára tedy zesiluje skleníkový efekt, způsobený samotným CO2.
Korelace mezi teplotou a CO2 nselhává, to období od 40. do 70. let minulého století je v pohodě vysvětlitelné růstem emisí aerosolů a zastavením růstu sluneční aktivity.
Měl byste víc času věnovat studiu klimatologie, když už do ní tak často zabrousíte...
Navíc bych chtěl jen to, aby se ukázalo, že růst teploty je důsledkem zvýšené koncenrace CO2. A to žádný model neukazuje. Jinými slovy, koncentrace CO2 stoupá, zejm,. ve 20 století, a todíky spalování fosilních paliv. Na druhé straně teplota stoupá taky v průměru ve 20. století, ale úplně jinak než CO2... Opakujte jen známé "záplaty" modelů, které sice vylepší modelový popis minulosti, ale dále selhávají coby predikce budoucnosti.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
