Výdaje státního rozpočtu rok od roku rostou. V příštím období chce vláda opět utratit přes 900 miliard korun. Kam by měla část takovéto sumy směřovat? Zeptali jsme se některých finalistů soutěže Manažer roku 2004.
Petr Jelínek
ředitel obchodu společnosti Huhtamaki
Peníze bych dal hlavně do školství
Výdaje by měly být strukturovány takovým způsobem, aby motivovaly občany k práci, k podnikání a k převzetí odpovědnosti za svůj život. Podmínky musí být rovné pro všechny.
Významnou část výdajů státního rozpočtu bych směřoval do strukturálních změn ve školství. Manažeři vědí, že rozhodující díl úspěchu v podnikání spočívá v lidech. Ať je nezaměstnanost jakákoliv, opravdu dobrých lidí je vždy nedostatek. A to jak po stránce odborné, tak i po stránce lidské a morální. Pouze kvalitní a vzdělaní lidé dokážou posunout naši společnost dostatečně rychle žádoucím směrem.
Dnešní školství založené na principu hledání toho, co student nezná, je nutné nahradit systémem, který skutečně připraví mladé lidi na to, jak obstát v každodenní soutěži s konkurencí.
Více prostoru pro prezentaci vlastních názorů a následná diskuse o nich, těsnější sepětí s praxí, zahraniční stáže a výuka cizích jazyků (zejména angličtiny) - to jsou hlavní principy, které by měl nový systém zahrnovat. Přitom platí zásada, že čím vyšší školství, tím větší změna je nutná.
Miloslav Kepka
jednatel firmy Škoda Výzkum
Nebál bych se směřovat větší objem veřejných prostředků do průběžného financování výzkumných záměrů, které by odrážely dlouhodobé potřeby výrobců a společnosti. Touto cestou bych podporoval budování a údržbu moderní infrastruktury pro výzkum i tvorbu nových pracovních míst v této sféře. Podporoval bych projekty s účastí zahraničních partnerů.
Tento "běh na dlouhou trať" by se české ekonomice určitě vyplatil. Krátkodobé a spekulativní investice již dnes v České republice nepotřebujeme.
Resuscitace základny aplikovaného výzkumu se však neobejde bez institucionální podpory.
Ivo Vondrák
děkan Fakulty elektrotechniky a informatiky VŠB Ostrava
Jedinou šancí pro naši společnost je vybudování skutečně funkční znalostní ekonomiky.
Nutnou podmínkou takové ekonomiky je investovat do vzdělání, výzkumu a vývoje. O tom, že všechny tyto oblasti jsou z hlediska financování podhodnoceny, není asi nutné dlouze diskutovat.
Nejde však pouze o plošné navýšení prostředků. Pokud se investice do výzkumu a vývoje neprojeví ve zlepšení ekonomických výsledků, pak jsou zbytečné.
Dovedu si představit vznik agentury, která by na základě jasných kritérií definovala projekty, o něž se budou podniky spolu s výzkumnými institucemi ucházet.
Petr Herian
ředitel společnosti Newton Information Technology
Bez váhání bych podstatnou část těchto peněz investoval do naší "lidské" budoucnosti. V prvé řadě na podporu přirozených funkcí rodiny a její soběstačnosti. Fungující rodina je nejdokonalejším opatřením proti šíření sociálně patologických jevů, jako je kriminalita, závislost na alkoholu a drogách, gemblerství a podobně. Semknutá rodina překlene nejen finanční krize vzájemnou výpomocí.
Zdvojnásobil bych vyčleněné prostředky na vzdělání. Nešel bych cestou plošného navyšování rozpočtů, ale zaměřil bych se na ty školy, jejichž vedení je aktivní a aplikuje moderní trendy ve vzdělávání.
Pavel Vítek
předseda představenstva ODS - Dopravní stavby Ostrava
Důležitý je výzkum a dopravní infrastruktura
Priority výdajů jsou nastaveny správně. Realizace je však vzdálena záměrům.
Vysokou prioritou jsou investice do infrastruktury, zejména silniční. Je však nutno upustit od přednostního budování obchvatů (každý poslanec je z nějakého města a tudíž potřebuje obchvat) a soustředit se na dokončení rozhodujících dopravních tahů umožňujících rychlé spojení ekonomických center republiky. Dopravu uvnitř těchto center je pak nutné řešit individuálně, kombinací různých způsobů.
Stejnou prioritou je investice do vzdělání populace. Nutno umožnit studium všem, kdož chtějí, všude kde chtějí a za peníze. Samozřejmě s doprovodnými ekonomickými prvky, které by umožňovaly studium každému zájemci. Co je zadarmo, je špatné.
Další prioritou je investice do výzkumu, ale ne formou grantů na často zcela zbytečné projekty vymyšlené zaměstnanci vysokých škol, nýbrž formou spolufinancování aplikovaného výzkumu, která přinutí vysoké školy ke skutečné, průmyslem a stavebnictvím spolufinancované činnosti vedoucí k využití výsledků v praxi. Dnešní situace velmi připomíná zakonzervovaný stav 80. let minulého století. Svět je ale dnes úplně jinde.
Zdeněk Ulmann
jednatel a výkonný ředitel firmy Kuvag
Politické garnitury populisticky sledují jen své krátkodobé cíle a volební preference. Nutné reformy odkládají stále na neurčito.
Kdyby se mělo něco změnit, muselo by se pohnout s reformami včetně reformy státního rozpočtu. Do toho se ale ani našim poslancům nechce.
V první řadě je třeba se zamyslet, kde bychom chtěli v dlouhodobějším horizontu v globalizovaném světě být. Měli bychom si vytvořit jakousi obdobu podnikatelského business plánu a potom stanovovat priority tak, abychom se postupně neocitli na chvostu hospodářsky vyspělých zemí. Prioritami jsou kvalitní vzdělání, efektivní výzkum a rozvoj podnikání.
Jan Červinka
generální ředitel firmy Adastra Corporation
Nechci působit jako lobbista zájmové skupiny, nicméně faktem je, že obor, ve kterém se nejlépe orientuji, by rozhodně zasloužil pozornost a část státního rozpočtu na příští rok. Jedná se o informatiku a její zavedení a využití ve veřejné správě.
Stále máme příležitost přivést naše veřejné instituce na kvalitativně novou úroveň služeb. Softwarová řešení pro všechny procesy, které by bylo vhodné zlepšit, existují a jsou v komerční sféře běžná. Pomocí pokročilých softwarových aplikací můžeme finančně sledovat a plánovat na kvalitativně vyšší úrovni, než je ve veřejné správě obvyklé. Řada zemí již do těchto projektů investuje.
Jindřich Vodička
náměstek generálního ředitele společnosti České přístavy
Zaprvé bych rozpočet na výdajové stránce snížil o 76 miliard korun, aby byl vyrovnaný. Škrtal bych především ve výdajích státu na jeho vlastní správu.
Zadruhé bych výrazně posílil částku na výstavbu a údržbu dálnic, rychlostních komunikací a obchvatů měst.
Zatřetí bych investoval do vysokých škol, aby se na většinu z nich studenti mohli jen zapsat a nikoliv aby byli vybíráni v přijímacím řízení.
A konečně začtvrté bych udělal všechno pro to, aby se uskutečnila výstavba vodních děl na dolním Labi. Existuje zde kvalitní vnitrostátní vodní cesta v hodnotě zhruba 150 miliard korun.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



