Oxford - dva oddělené světy

Na šťavnatých trávnících polehávají studenti a listují skripty. Ulicemi se řítí spousta jízdních kol, která s cinkotem kličkují mezi auty a chodci. Z kaváren a hospod vyhřezávají na chodníky dřevěné stoly a lavice, plně obsazené mladými lidmi. Po setmění ruch na ulicích neutichá, právě naopak. V tavernách to jen vře, kina a divadla mají vyprodáno a v tanečních klubech je plno až do rána. Tak vypadá dnešní Oxford - starobylé město s mladou duší.

Jakmile se vnoříte do jeho centra, překvapí vás pestrá přehlídka historických památek na poměrně malém prostoru. Ještě pozoruhodnější ale je velké množství mladých lidí. Jsou to většinou studenti Oxfordské univerzity. Na zdejších devětatřiceti kolejích jich žije přes šestnáct tisíc a další desetitisíce mladých lidí do města za studiem dojíždějí. Zádumčivá atmosféra středověkých staveb a kolejních parků tak dávno není jediným lákadlem Oxfordu. Vysoká koncentrace mládeže z celého světa dělá z Oxfordu pulsující město s kosmopolitní náladou. Na prohlídku univerzitního města na řece Temži si určitě vyhraďte více než jeden den.

Dva oddělené světy
Místní lidé s oblibou říkají, že Oxford jsou dvě města v jednom. Proslulá Oxfordská univerzita totiž představuje samostatný svět. Ačkoli studenti tráví spoustu času v ulicích města, skutečný akademický život se odehrává za zdmi uzavřených kolejních nádvoří.
Studenti a stálí obyvatelé Oxfordu dnes ve městě spolužijí v míru, ale vždycky tomu tak nebylo. Neví se přesně, kdy byla zdejší univerzita založena, ale první církevní centra vzdělávání tu vznikla už na začátku 12. století. Klasická univerzita se zde začala budovat koncem téhož století, poté co francouzský král Jindřich II. zakázal anglickým studentům vzdělávání na univerzitě v Paříži. Zprvu se vyučovalo v kostelech, v domech učitelů nebo dokonce v parcích, ale brzy vyrostly první koleje - University v roce 1249, Balliol v roce 1263 a Merton v roce 1264.
Město na řece Temži přitahovalo studenty jako magnet a jejich řady se rychle rozrůstaly. To se nelíbilo místním obyvatelům, kteří konzervativně lpěli na svém klidu a vadilo jim, že univerzita zabírá čím dál víc pozemků. Rvačky mezi studenty a Oxforďany byly téměř na denním pořádku. Vražda místní dívky v roce 1209, které se údajně dopustil jeden ze studentů, pak odstartovala neřízené násilí. Místní obyvatelé dva posluchače univerzity oběsili. Oxfordská univerzita na protest vyhlásila stávku a část studentů ve strachu o život utekla do Cambridge.
Útoky měšťanů na univerzitu se pravidelně opakovaly. V roce 1355 obyvatelé Oxfordu tři dny obléhali a plenili budovy kolejí. Při rvačkách tehdy přišly o život desítky lidí. Pokud si však měšťané mysleli, že akademiky z Oxfordu vyženou, zmýlili se. Na město dopadl tvrdý trest - ztratilo veškerá práva a privilegia a až do 20. století tu měla univerzita hlavní slovo. Univerzitní kancléř měl například právo soudit obyvatele města a až do roku 1974 univerzita dosazovala své zástupce do městské rady.

Univerzita slavných
Situace se postupně zklidňovala a řada dnešních Oxforďanů považuje univerzitu za neodmyslitelnou součást svého města. Přesto se stále najdou lidé, kteří se k ní staví odmítavě. Problém vidí hlavně v tom, že univerzita zabírá obrovskou část města a odmítá zpřístupnit veškeré svoje pozemky a budovy veřejnosti. Na druhou stranu univerzitě nelze upřít, že Oxford proslavila po celém světě. Studium v Oxfordu se stalo prestižní záležitostí. Vzdělávali se tu Bill Clinton, Margaret Thatcherová, Tony Blair či Indira Gándhíová.

Návštěva ve středověku
Univerzita je bezesporu hlavním turistickým lákadlem Oxfordu. Když vejdete branou do areálu některé ze starých kolejí, uchvátí vás středověká atmosféra a naprostý klid.
Budovy ze zlatavého kamene zůstaly dodnes stejné jako v době svého vzniku, ale univerzita prošla mnoha změnami. Původně byla církevní institucí a vyučovalo se na ní hlavně náboženství, postupně se začala specializovat na vědu - zejména na přírodní vědy. Až do 19. století tu studovali jenom muži. Když konečně vznikly koleje pro ženy (první v roce 1878), bylo vítězství studentek jen částečné - ačkoli směly na Oxfordu studovat, nedostávaly plnohodnotné tituly. Získávat je začaly až ve dvacátých letech 20. století, ale pořád ještě neměly přístup na některé výhradně mužské koleje. Rovnoprávnost do Oxfordu vstoupila až v roce 1974, odkdy se ženy smějí hlásit na všechny koleje. Od konce devadesátých let minulého století chodí k přijímacím zkouškám na Oxfordskou univerzitu víc žen než mužů.
Pokud chcete nasát univerzitní atmosféru, určitě zamiřte do staré budovy univerzitní knihovny Bodleian Library. Knihovna otevřela své brány prvním čtenářům v roce 1602. Pokocháte se působivým interi-
érem, který zaujal i filmaře - natáčely se tu například některé scény z Harryho Pottera. Jde o druhou největší knihovnu ve Velké Británii, která v současné době schraňuje víc než šest a půl miliónu dokumentů. Má deset budov a spoustu podzemních skladů pod Broad Street a Radcliffe Square. Police, na nichž jsou uchovávány knihy, dohromady měří neuvěřitelných 169 km. V těsné blízkosti Bodleian Library se nachází středověká školní budova Divinity School, která se začala stavět v roce 1426 jako centrum výuky teologie. Kvůli nedostatku peněz se výstavba protahovala šedesát let a Divinity School byla nakonec dostavěna jen díky štědrosti bohatých mecenášů. Zvláště krásný je důmyslně řešený strop s hvězdicovou klenbou.

Věže a věžičky
Městu Oxford se ve Velké Británii přezdívá "město snících věží" (v angličtině "City of dreaming spires"). Gotických věží a věžiček se skutečně nad střechami domů tyčí desítky. Místní univerzita vznikla jako církevní instituce a každá kolej musela mít svůj vlastní kostel nebo alespoň kapli.
Zamiřte do kostela Svaté panny Marie (Church of St Mary the Virgin) na Radcliffe Square. Byl postaven ve 13. století a jeho špičatá věž se vypíná k nebi kousek od Bodle-ian Library. Věž je přístupná a pokud na ni vyšplháte, budete za námahu odměněni nádherným výhledem na areál koleje Exeter.
Pokud se vám pohled z ptačí perspektivy zalíbí, vylezte ještě na vyhlídkovou věž Carfax Tower. Tyčí se k nebi v jedné z rušnějších částí Oxfordu - na místě zvaném Carfax, které je vlastně koncem pěší zóny Cornmarket Street. V této části města byla v 19. století ve jménu modernizace zbourána řada historických budov a Carfax Tower je jediným pozůstatkem kostela svatého Martina ze 13. století.
Půjdete-li po ulici St. Giles na jih od středu města, dorazíte do areálu největší oxfordské koleje Christ Church. Má vlastní katedrálu, nejmenší v celé Anglii. Usedněte do lavice a ve světle lampičky s pergamenovým stínítkem zalistujte modlitební knihou. Z architektonického hlediska je nejzajímavější chór z 15. století se stropem s hvězdicovou klenbou. Zajděte se podívat také do jídelny z roku 1529, kde obědvali král Karel I., komik Charlie Chaplin nebo třeba spisovatel Lewis Carroll.
V areálu koleje Christ Church vás nejspíš zaujme také věž Tom Tower, kterou se vchází na nádvoří. Visí v ní obrovský zvon Velký Tom, který každý večer ve 21.05 podle staré tradice stojedenkrát zazvoní. Zvonění kdysi svolávalo studenty do koleje a bylo signálem, že mají ulehnout ke spánku. Dnes už mu sice nikdo z posluchačů univerzity nevěnuje pozornost, ale pořád se při jeho zvuku zavírají brány kolejního nádvoří.

Od piva k jelenům
Většina turistů po příjezdu do Oxfordu míří k mostu Nářků (The Bridge of Sights), v Benátkách. Most nářků se stal jakýmsi symbolem Oxfordu. Obzvlášť působivě vypadá za ranní mlhy.
Kousek od mostu Nářků vejděte do uličky New College Lane, která se kroutí mezi zdmi kolejních nádvoří. Brzy po levé straně narazíte na úzký průchod mezi dvěma domy, St Helen’s Passage, který vás dovede k nejhezčí oxfordské taverně Turf Tavern. Pivnice se středověkou atmosférou není z ulice vidět, těžko se hledá. Historie Turf Tavern sahá až do 13. století, ačkoli současná budova je ze 16. století. Na nápojovém lístku je mnoho druhů piva, které v létě můžete konzumovat na zahrádce za vysokou zdí. V zimě se u otevřeného ohně podává horký punč. Hospůdku milují turisté i filmaři - natáčel se tu například slavný britský detektivní seriál s inspektorem Morsem.
Až se občerstvíte v Turf Tavern, zajděte si prohlédnout areál nedaleké koleje New College, založené v roce 1379. Kromě dvora s typickými poklidnými zákoutími stojí za pozornost kaple a přilehlá křížová chodba, ve které na vás dýchne atmosféra časů dávno minulých. Pokud se vám líbí zádumčivá kolejní nádvoří, vypravte se ještě třeba do koleje Lincoln, jejíž dvůr od doby svého vzniku v 15. století prošel minimálními změnami. Zajímavá je také starobylá kolej Merton s budovami ze 13. a 14. století nebo vedlejší kolej Corpus Christi se slunečními hodinami z 16. století. Úplně nejkrásnější ze všech kolejí je ale Magdalen College, založená roku 1458 stranou od centra města. Pokud hledáte klid a odpočinek uprostřed zeleně, určitě se vypravte právě sem. Odlehlá kolej měla v době svého vzniku spoustu místa na expandování, takže zbudovala kolem svých budov rozsáhlé parky a zahrady. Pozemky koleje protéká řeka Cherwell a na loukách podél jejích břehů bývají vidět jeleni. Po procházce určitě vystoupejte na kolejní věž Tower, ze které se vám naskytne výhled na Oxford.

Vzdělání a obchod
Univerzitní město na soutoku řek Temže a Cherwell má bohatou minulost. Jméno Oxford se v historických pramenech poprvé objevuje v roce 912 a soudí se, že vzniklo z anglického výrazu "brod pro dobytek". Oxford byl původně obchodním centrem a jeho důležitost ještě vzrostla ve 12. století, kdy tu začaly vznikat první klášterní školy a později univerzita. Nejslavnějšího období ve své historii se Oxford dočkal za anglické občanské války, kdy se načas stal královským městem. Univerzita měla v té době velký vliv a v letech 1642 až 1646 hostila na Christ Church College krále Karla I. Po vítězství Cromwellovy armády pak město za podporu nesprávné strany čekalo pomstu. Mělo štěstí, když se Cromwell rozhodl, že místo aby Oxfordskou univerzitu za zradu zničil, sám se stane jejím kancléřem.
Přelom 17. a 18. století znamenal zlatý věk oxfordské architektury. Vyrostla řada nádherných staveb, jako divadlo Sheldonian, věž Tom Tower nebo kruhová stavba Radcliffe Camera, další ze symbolů Oxfordu. V 18. století sláva univerzity pomalu upadala a k životu se probudila až po reformách v 19. století, kdy si Oxford jako svou alma mater vybrala řada budoucích státníků a slavných vědců. Město prošlo výraznou proměnou také ve 20. století, kdy se v Oxfordu začaly vyrábět zprvu bicykly a později oblíbené automobily značky Morris.

Michaela Klevisová

JAK SE TAM DOSTAT

Oxford leží na půl cesty mezi Birminghamem a Londýnem. Do obou měst létá pravidelná linka ČSA. Letenku lze pořídit za 1745 korun bez poplatků. Přímé autobusové spojení do Oxfordu neexistuje. Zpáteční jízdenky lze do Londýna pořídit od 2520 korun se společností Eurolines - jízda trvá 26 hodin. Rychlejší, ale dražší je společnost Bohemia Euroexpress International nebo Kingscourt Express.

Kancelář turistických informací najdete na adrese 15-16 Broad Street. Můžete si tu koupit mapy a průvodce, a ochotně vám tu poradí s ubytováním. Otevřeno: po – so 9:30 až 17 h., v neděli pouze v létě od 10 do 15:30 h.

www.oxfordcity.co.uk, www.visitoxford.org.

University Museum of  Natural History na Parks Road. Úchvatná novogotická stavba se začala budovat roku 1855 a svého času byla velmi kontroverzním počinem. Ve městě se proti stavbě muzea vzedmula řada protestů. Dnes je jeho interiér považován za jeden z nejzajímavějších v Oxfordu. Prosklenou střechou se železnou konstrukcí dopadá dovnitř příjemně měkké světlo a podél stěn haly stojí sochy významných vědců. V muzeu jsou k vidění zajímavé přírodovědné sbírky a hlavním lákadlem je kostra dinosaura. Otevřeno je denně od oběda do 17 hodin, vstup je zdarma. www.oum.ox.ac.uk