Podle lékařů trpí totiž až 12 procent žen a tři procenta mužů alergiemi na kovy jako je chrom, kobalt a hlavně nikl. Tyto problémy by mohly odstranit takzvané tenké vrstvy z polymerů nebo uhlíkových vláken. "Vrstva materiálu silná i méně než tisícinu milimetru vytvoří bariéru mezi kovovým implantátem a lidským organismem," řekla ČTK mluvčí univerzity Jaroslava Kočárková.
"Testy na kostních buňkách například ukázaly, že povrch s povlakem urychluje růst živých buněk a vykazuje pro člověka lepší vlastnosti než samotný základní materiál, včetně vyloučení alergických reakcí. To lze pravděpodobně využít při aplikaci umělých kloubů," řekl ČTK děkan strojní fakulty Petr Louda.
Na výzkumu využití tenkých vrstev v medicíně spolupracuje liberecká strojní fakulta s Fyziologickým institutem Akademie věd a Krajskou nemocnicí Liberec. Do výzkumu se zapojují studenti ve svých diplomových a doktorských pracích. Zkoumají přitom nejen možnosti využití moderních polymerů, ale také uhlíkových vláken. V této oblasti spolupracuje liberecká škola také s univerzitou v polské Lodži.
Využití tenkých vrstev je podle Loudy podstatně širší. Fakulta například spolupracuje s Českou mincovnou v Jablonci, kde provádí povlakování nástrojů s cílem zvýšit jejich životnost. Široké uplatnění by podle děkana mohly najít tenké vrstvy i v automobilovém průmyslu, několikanásobně totiž snižují koeficient tření ocelových součástek. "Je šance vyvinout díly s povlakem, které nebude nutno mazat," řekl děkan. Fakulty podle něho na vývoji spolupracuje se Škodou Auto Mladá Boleslav.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace